nahoru

Maláčová přitápí v krizi. Rekordně chce zvýšit minimální mzdu, zaplatí ji podnikatelé

Jiří Sezemský 8. června 2021 • 12:00
Maláčová přitápí v krizi. Rekordně chce zvýšit minimální mzdu, zaplatí ji podnikatelé
foto: Blesk:Jakub Poláček (Blesk)

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se tváří, jako by ekonomika neprožívala čtrnáct měsíců trvající koronakrizi. Stovky tisíc malých a středních zaměstnavatelů přišly o podstatnou část tržeb. Mnozí z nich bojují o holou existenci a dnes je ministryně hodlá dorazit.

Maláčová nezůstává nic dlužna své přezdívce „Venezuela“, země balancující zásluhou socialistických experimentů na pokraji státního bankrotu. Na tiskové konferenci, jíž se zúčastnil i předseda ČSSD Jan Hamáček, oznámila návrh na rekordní zvýšení minimální mzdy od příštího roku ze současných 15 200 korun na 18 000 korun. Tedy o 2 800 korun, což více než dvojnásobně překonává dosavadní nejvyšší růst v roce 2020. V roce 2023 by mohla podle ní stoupnout na 20 000 korun.

Dostihy v populismu

„Jakmile zvládneme otázku valorizace důchodů, podíváme se na minimální mzdu. Dlouhodobě se domnívám, že by měla tvořit 60 procent průměrné mzdy. Podle toho pak přijdu s konkrétním návrhem,“ uvedla ministryně v polovině května. Její záměr překonal nejpopulističtější očekávání. Naprosté vymknutí realitě jen odráží obavy sociální demokracie z pádu preferencí.

Požadavek Maláčové na skokové zvýšení minimální mzdy o 18 procent ladí s kampaní Středulových odborů „Konec levné práce“. Nepřekvapivě je naopak v rozporu s postoji podnikatelů. Argumentují tíživými dopady covidové krize a navrhují udržet rovnocenné tempo růstu s průměrnou mzdou, jež má letos stoupnout o tři až čtyři procenta.

Stát nezajistil většině podnikatelských subjektů adekvátní kompenzace za zákaz či podstatné omezení podnikání. Početné firmy především sektoru maloobchodu a služeb zdaleka nemají vyhráno. Epidemie sice dnes ustupuje, ale už tak nedostatečná a pomalá státní podpora je současně utlumována či zastavena.

Návratu do normálu zatím brání i pokračující protiepidemická omezení, včetně povinnosti testování zákazníků, a chybějící útraty „cizáků“, jak nehorázně generalizoval zahraniční turisty premiér Babiš, přetahující se o hlasy s Okamurou.

Je jedno, kde na to vezmou

Maláčovou to jako typickou socialistku nezajímá. Její tradiční třídní boj za práva zaměstnanců se může v první řadě obrátit proti pracovníkům s nízkou kvalifikací a mladistvým v citlivých regionech ohrožených nezaměstnaností. Přístup ministryně nejlépe signalizuje její loňské prohlášení z debaty k rouškovnému pro seniory. 

„Strašně mě unavuje otázka, jestli si to můžeme dovolit, nebo ne. To je podle mě taková hloupá, plytká diskuse, kde na to vezmeme,“ nechala se slyšet v Radiožurnálu. A totéž platí pro prudké navyšování minimální mzdy. Maláčovou by jistě unavovala otázka, kde na to zaměstnavatelé vezmou. Povinnost zvyšovat mzdové náklady totiž půjde za nimi, „velkodušný“ stát jim to prostě nařídí.

Maláčová dnes překonává vlastní, loni formulované požadavky na zákonné navázání minimální mzdy na padesát procent průměrné mzdy s platností od roku 2022. Už tento nápad byl pro podnikatelskou sféru nepřijatelný i z toho důvodu, který ministryně zamlčuje.

Co zaručená mzda?

Česká republika je jednou z mála zemí, kde je na minimální mzdu navázána tzv. zaručená mzda. Vyplácí se v osmi stupních podle oborů, přičemž nejvyšší odpovídá dvojnásobku minimální mzdy. V případě jejího zvednutí na 18 tisíc korun stoupne zaručená mzda až na 36 tisíc korun, což představuje pro tisíce firem vážný problém, obzvláště v současné situaci. V době, kdy se potýkají s propadem tržeb, je pro mnohé z nich tento „bohulibý“ záměr likvidační.

Trvalý tlak na zvyšování mzdových nákladů ohrožuje existenci pracovních míst zejména na venkově a brání malým a středním podnikům v inovacích, které jim zajistí konkurenceschopnost do budoucna.

Toto riziko se zvyšuje útlumem programu Antivirus, dotujícího v průběhu koronakrize desítkám tisíc zaměstnavatelů stovky tisíc pracovních míst ohrožených propouštěním kvůli úbytku zakázek. Řada těchto pozic už nebude obnovena a ekonomové očekávají počátkem příštího roku výraznější nárůst nezaměstnanosti.

Urychlí se propouštění

Populistické tlaky ČSSD a odborů na enormní zvyšování minimální a zaručené mzdy kritizuje i šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

„Mzdové tlaky ze strany zaměstnanců přispěly k tomu, že mezi lety 2016 a 2019 rostly čtyři roky v řadě mzdové náklady rychleji než produktivita práce. To se odrazilo v inflaci, která patří v Česku mezi nejvyšší v Evropě. Další růst mzdových nákladů by mohl vést k propouštění zaměstnanců, kteří si na sebe z pohledu firmy jednoduše nevydělají,“ uvedla Zamrazilová.

K tomu by jistě přispěly i další nápady Maláčové typu uzákonit čtyřdenní pracovní týden. Jak by je utáhla česká ekonomika? To je taková hloupá, plytká diskuse, kde na to vezme, opáčila by sociálnědemokratická ministryně. Nenechá se přece vykolejit takovými nepodstatnými detaily.

Prostor X: Rozhovor s Janou MaláčovouVIDEO Prostor X

Jiří Sezemský




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější