nahoru

Konec znásilňování žen jazykem! Ať žijí Elišek Novák i Jano Dvořáko

Olda Tichá 3. června 2021 • 11:30
Novinku navrhla poslankyně Helena Válková
Novinku navrhla poslankyně Helena Válková
• foto: 
Profimedia

Je to velké vítězství utlačovaných nad utlačovateli. Průlom na poli lidských práv. Snad největší od zrušení nevolnictví v roce 1781 Josefem II. Po stovkách let poroby se to teď konečně stalo: Sněmovna umožnila všem Češkám, aby si nechaly zapsat své příjmení v mužské podobě.

Těžko najít palčivější problém, který by poslanci měli v současné době řešit. Nefunkční pandemický zákon, rozpočet mířící po hlavě přímo do… pekla, omezování základních práv a svobod pro lidi, kteří se nechtějí nechat očkovat. Nic z toho si nezaslouží pozornost zákonodárců víc. Každý, komu není lhostejné utrpení miliónů ponížených žen, jejichž příjmení je dnes a denně znásilňováno ženskou (!) koncovkou, musí souhlasit s navrhovatelkou nové úpravy Helenou Válkovou. „Vytváří se tím neodůvodněné nerovné postavení,“ zdůvodnila potřebu změny tato bývalá ministryně spravedlnosti za Babišovo ANO a ještě dříve spolupracovnice komunistického prokurátora Josefa Urválka.

Bohužel ale ani tentokrát není poslanecký výtvor bez chyb a má své mouchy. V prvé řadě: Proč se změna týká jen příjmení, a ne i křestních jmen? Proč si žena nově bude moci zvolit příjmení v mužské podobě Novák, Procházka, Holý, ale bude se muset potupně prozradit ženským jménem Růžena, Helena, Eliška? Proč upírat našim matkám, manželkám, dcerám možnost, aby se jmenovaly důstojně například Růžen Holý, Helen Procházka či Elišek Novák? Podíváte-li se na některé weby zabývající se bojem za ženská práva, nezapochybujete ani na chvíli, že poptávka po takové možnosti by byla.

Ani to by ovšem neřešilo problém stovek (možná i tisíců) nebinárních osob. To jsou ti/ty, kdo nevědí, čím vlastně jsou. Nejviditelnějším takovým stvořením je v posledních týdnech jakési Alžbětko, jež se na protest proti čemusi občas přilepuje k silnici v Mladé Boleslavi. Rozhodně ale Alžbětko není samo. Už při loňském ročníku festivalu sexuálních menšin Prague Pride se uskutečnil v pražském Divadle U Valšů seminář na téma Nebinární čeština. Stvoření označující se jako Teri, Ade a dalšími neutrálními názvy se na něm shodla, že češtině chybí čtvrtý rod pro třetí pohlaví. Tedy pro ty, kteří se necítí naplno ani mužem, ani ženou. Vrátíme-li se k problematice jmen a příjmení, neměli by poslanci zapomínat ani na tyto osoby. Proto příště už ani genderově necitlivé a určující „ta“ Jana Dvořáková nebo „ten“ Jan Dvořák, ale „to“ Jano Dvořáko (podle vzoru Alžbětko).

Jenže ani pak nebylo vyhráno. Znepokojivou otázku otevřel na sociálních sítích poslanec Karel Schwarzenberg: „V rámci genderové vyváženosti se ptám: Můžeme si my, muži, nechat také zapsat jméno v ženské podobě?“ Protože Reflex je už tradičně vždy o krok napřed, Schwarzenbergův pohled na věc rozhodně podporujeme a autor tohoto textu s ním vyjadřuje plný souhlas svým podpisem.

Olda Tichá




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější