nahoru

Vladimír Pikora: Centrální bankéři říkají, že se nemusíme bát inflace. Ještě aby říkali něco jiného!

Vladimír Pikora29. dubna 2021 • 18:00
Česká národní banka loni vydělala 56 miliard korun, ale do státního rozpočtu je nedá
Česká národní banka loni vydělala 56 miliard korun, ale do státního rozpočtu je nedá
• foto: 
profimedia.cz

Aniž by tomu česká média věnovala větší pozornost, svět má nové téma. Začíná se bát inflace. Například v USA se podle průzkumu CivicScience bojí růstu cen už 87 % dospělých Američanů. Strach je ovšem globální a nejde jen o ceny spotřebního zboží. Třeba v Austrálii rostou ceny nemovitostí nejrychleji za víc než třicet let. Prostě globální ekonomika se během koronakrize chová nenormálně: na mnoha kontinentech se stále málo vyrábí a málo prodává, ale ceny rostou, jako kdyby se ekonomika přehřívala pod vysokým výkonem.

Strach Američanů z inflace je ovšem pochopitelný. Poslední data z USA ukazují, že v březnu rostly spotřebitelské ceny meziměsíčně nejrychleji za posledních 8 a půl roku. A může být ještě hůř. Spotřebitelské ceny obvykle s určitým zpožděním následují výrobní ceny, a ty v meziročním porovnání rostou v USA nejrychleji za více než devět let. Důvody přitom nejsou obvyklé. Za růst cen může výpadek dodávek ve výrobních řetězcích. Svět doběhla léta opěvovaná globalizace. Najednou se ukazuje, jaký je problém, když se výrobek nevyrábí tam, kde se prodává, a místo toho je složen z komponent vyrobených po celém světě.

Inflace může přinést i migraci

Ačkoli statistika ukazuje, že ceny rostou, řada lidí veřejně prohlašuje, že statistice nevěří, protože podle nich rostou ceny ještě víc, než úřady tvrdí. Opírají své tvrzení o zajímavý argument. Říkají, že inflaci nemůžeme správně měřit, pokud jsou obchody zavřené, a že v celé kráse ji uvidíme, teprve až obchody otevřou. Politikům se to nebude líbit, ale na této myšlence něco je.

Politikům se ale nebudou líbit i jiné věci. Inflace totiž může mít i nepříjemné geopolitické dopady. Globální ceny potravin podle indexu Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů rychle rostou a jsou nejvyšší od června roku 2014. To bude mít velmi negativní dopad zejména na rozvojové země. Dnes přitom víme, že drahé potraviny přispěly k poslední migrační vlně.

Zdražení pocítí i bohaté země. Velké nadnárodní giganty, jako jsou Procter & Gamble či Coca-Cola, už hlásí, že kvůli dražším vstupům musí v Americe zdražovat, aby si udržely ziskovost. Firmy přitom nemají strach o ziskovost v roce 2021, ale v roce 2022. Jinými slovy, dá se čekat, že tlak na růst cen není záležitostí jen tohoto kvartálu. 

Jako nový problém se ukazuje i nedostatek čipů. A když je něčeho málo, je logické, že to zdraží. Dražší by tak měla být nejen elektronika, ale i automobily, protože moderní auto je vlastně počítač na kolečkách. Navíc nedostatek těchto komponentů povede k tomu, že se letos vyrobí aut méně, než by se jinak vyrobilo. Pokud by tedy lidé měli o auta zájem, budou asi dražší. Ale to mnoho lidí unese. Pandemie přinesla v mnoha zemích růst úspor. Ty budou nejspíš utraceny, což podpoří inflaci. Inflační očekávání proto už racionálně rostou.

Nicméně centrální bankéři snad všech zemí jako jeden muž tvrdí, že inflace se nemusíme bát. Šéf americké centrální banky Jerome Powell prohlašuje, že vyšší inflace bude jen dočasná.  Prý jen stačí, aby se dodávky v rámci výrobních řetězců vrátily z covidové ekonomiky do ekonomiky normální. 

Škrtání dluhů jen zvýší inflační tlaky

V Americe jdou ještě o krok dál než v Evropě. Diskutují návrh na škrtnutí dluhů absolventů škol. Ti se kvůli vzdělání zadlužili a nyní jim často nikdo nechce dát další úvěr, což je pro ně problém. A je to problém i pro celou ekonomiku založenou na spotřebě.

Prezident Joe Biden ve své kampani sliboval smazání závazků do deseti tisíc dolarů na osobu, jeho spolustraníci ho ale nyní tlačí k částce 50 tisíc. Státní kasu by to mělo údajně stát přes 400 miliard dolarů.

Pokud to projde, bude to další inflační impuls. Všichni ti, kteří dnes splácí školu, by už nespláceli úvěr za vzdělání, ale vzali by si nový úvěr a spláceli něco jiného. Prodalo by se sice víc aut i domů, ale kumulovaný dluh by byl ještě větší než dnes. Ten je přitom už dnes astronomický.

To by ovšem bylo dobré pro firmy. Otevřel by se prostor k dalšímu růstu cen akcií, který je už dnes brutální. Mnoho akciových indexů si jen za duben připsalo kolem pěti procent. Takové tempo není normální! Podle různých indikátorů je zde bublina jak blázen. Důvod je jasný. Lidé se bojí inflace a zbavují se peněz. Kupují vše od akcií přes nemovitosti, bitcoin až po zlato. Mnoho trhů je proto globálně nezdravě přehřátých.

Rekordně drahé nemovitosti

Vidíme to i u českých nemovitostí. Ceny stoupají neskutečnou rychlostí. To se zrcadlí v rekordních objemech hypoték. Za celé první čtvrtletí poskytly banky klientům na financování bydlení téměř 100 miliard korun. Zdá se, že lidé chápou, že pokud se inflace rozjede, část dluhu jim „požere“. Jenže ne vždy to musí být rozumné. Pokud někdo nakoupí příliš draze, musí spoléhat na nepravděpodobně vysokou inflaci.

Dramatický růst cen nemovitostí se dříve či později projeví v cenách nájmů a ty se projeví v útratách majitelů domů, což se časem projeví v celkové cenové hladině. Až s určitým zpožděním tak ucítí vliv dražších nemovitostí úplně všichni. Bude to, jak když se snažíte vylít z láhve kečup, dlouho nic a pak toho je najednou plný talíř.

Guvernér naší centrální banky Jiří Rusnok nedávno do médií prohlásil, že se v nejbližších měsících inflačního šoku nebojí. Myslím, že to je skvěle formulovaný výrok. V nejbližších měsících se inflace také nebojím. Nejistý si jsem ale s rokem 2022.

Trh práce je vládními zásahy naprosto zmrzačený. Vyrábíme málo a přitom nejsou lidi. Výsledkem bude, že mzdové náklady porostou. To se musí časem projevit i v cenové hladině. Navíc sem dorazí zahraniční inflační tlaky. Rychle posilující koruna je sice může přibrzdit, ale to je zase problém pro exportéry. Nemá to tedy snadné řešení.

Vladimír Pikora




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější