„Česká republika je gay-friendly země. Mám mezi homosexuály mnoho přátel,“ říkal v roce 2010 Tomio Okamura v České televizi, když propagoval katalog Pink Go cestovní kanceláře Eso Travel. Tehdy byl hrdý na to, že se Praha připojuje k Berlínu, Londýnu či ostrovu Lesbos a chystá nabídku pro homosexuální turisty. Toto vyjádření je sice něčím, co je v rozporu s Okamurovými homofobními výroky a u voličů SPD to jistě pochopení nenajde, nese to ale dlouhodobé znaky jeho přístupu k politice. Tomio Okamura má na prvním místě vždycky peníze.
Když mu vynášelo propagovat soutěž krásy pro cizinky žijící v Česku (Miss Expat), ochotně se toho zúčastnil. Když se daly brát laciné politické body (protože hlasy = peníze) na uprchlické krizi, ochotně na tuto vlnu naskočil. Stejně tak v tomto případě propagoval cestovku pro homosexuály a ještě se chlubil, jak se s nimi přátelí. Už tehdy si navíc pochvaloval, že „homosexuálové děti mít nemohou, tudíž mají našetřeno více peněz, které utratí na dovolené“.
Nyní je, stejně jako v případě uprchlíků na straně odpůrců stejnopohlavních párů. Přináší to laciné hlasy. A stejně ochotně opustil i slogan „Česká republika na prvním místě“ po kauze Vrbětice, když se ochotně přidal na stranu Ruska. A vzpomeňte ještě na to, jak z jeho předchozího hnutí Úsvit mizely miliony PR firmám, které sídlily v opuštěných ruinách či na poli. Jeho bývalí spolustraníci o něm veřejně tvrdí, že Úsvit prostě vytuneloval. To vše o lídrovi SPD prozrazuje fundamentální pravdu – není ani homofobem, ani nacistou, ani vlastencem, ani patriotem, ani šovinistou, ani rusofilem. Tomio Okamura je člověkem, který zkrátka miluje peníze a je pro jejich zisk ochoten udělat téměř cokoli.
