nahoru

Kdo prásknul novinářům Vrbětice? Vypátrat viníka by měl být prubířský kámen pro Koudelku

Oldřich Tichý22. dubna 2021 • 13:00
Šéf BIS Michal Koudelka.
Šéf BIS Michal Koudelka.
• foto: 
ČTK/V. Šimánek, Martin Přibyl

Ředitele BIS Michala Koudelku navrhuje vláda povýšit do generálské hodnosti. A právě v těchto dnech má Koudelka ideální příležitost potvrdit, že si povýšení zaslouží – zjistit, odkud k novinářům unikly přísně tajné informace o podílu ruské vojenské rozvědky na vrbětických explozích ještě dříve, než o nich v sobotu narychlo informovali premiér Babiš a místopředseda vlády Hamáček. Druhý jmenovaný označil předčasný únik informací za kritický pro národní bezpečnost a prohlásil, že bude trvat na odhalení viníků. Je BIS schopná služba? Ať se předvede.

O tom, že k některým (většinou stále stejným) tuzemským novinářům dlouhodobě unikají selektované přísně tajné informace, ví každý, kdo se jen trochu pohybuje kolem médií, politiky či lidí z bezpečnostní a zpravodajské komunity. Občas jsou výsledkem tragikomické situace, jako když například loni „obvykle dobře informovaní novináři“ přišli s odhalením, že třem nepříliš významným komunálním politikům hrozí ze strany Ruska otrava ricinem. Pravdu bylo, že BIS takovou informaci skutečně prověřovala, ovšem poměrně brzy se ukázalo, že jak tajná služba, tak následně média naskočila na naprostý blábol, který si vymyslel jeden ruský diplomat, aby uškodil svému nadřízenému. Trapas a zesměšnění.

Teď jde ale o jiný kalibr. Do médií předčasně unikla zpráva o zapojení GRU do kauzy Vrbětice. Babiš s Hamáčkem museli zásadní tiskovou konferenci, která byla původně plánovaná na pondělí a na niž byly navázány další kroky, včetně vypovězení ruských diplomatů, udělat narychlo už v sobotu. Novináři jim totiž začali klást dotazy, z nichž bylo zřejmé, že si někdo pustil pusu na špacír. Obrovský malér. „Únik informací do médií mohl celou operaci fatálně ohrozit,“ uvedl nový ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek.

 

Závažné dopady mohlo mít předčasné zveřejnění i podle ministra vnitra a místopředsedy vlády Jan Hamáčka. „Úniků jsem zažil hodně, ale nezažil jsem žádný, který by byl tak kritický pro národní bezpečnost,“ řekl. „Já opravdu budu trvat na tom, aby se to vyšetřilo. Aby se ukázalo, kdo to pustil ven,“ dodal.

Pokud Hamáček myslí svá slova vážně, má k tomu spolu s vládními kolegy k dispozici účinné nástroje. To, že někdo novinářům řekl o Vrběticích, aniž by k tomu byl oprávněn, je totiž téměř jistě trestný čin ohrožení utajované informace a viníkovi by v konkrétním případě hrozilo až osm let vězení. Jasný případ pro kriminalisty.

Policie by však nemusela být hlavním trumfem při pátrání po tom, kdo informace vynesl. Vláda může využít i samotnou BIS. Když pomineme, že by odhalení informátora mělo být v bytostném vlastním zájmu tajné služby, může jí to dát kabinet prostě za úkol. Ze zákona je tím, kdo službu úkoluje. A tentýž zákon mezi aktivity, o nichž má BIS získávat informace, zařazuje jednak „aktivity ohrožující bezpečnost státu“ (připomeňme si slova místopředsedy vlády hodnotící únik informací jako kritický pro národní bezpečnost), jednak „činnosti ohrožující utajované informace“.

Je BIS schopna zjistit, kdo a odkud informace k novinářům vynáší? Rozhodně k tomu má dostatek prostředků. Sama je uvádí na svém webu: telefonní odposlechy, monitorování provozu počítačů, skryté pořizování zvukových nebo obrazových záznamů v různém prostředí, vyhledávání, otevírání a prohlížení listovní korespondence a zásilek, sledování osob, míst, věcí nebo budov…

Vzato i prostým rozumem: Pokud se BIS chlubí, že byla schopna rozkrýt (opakovaně) aktivity tajných služeb jedné ze světových mocností na našem území, neměla by být schopna odhalit i kanál, jímž dlouhodobě nelegálně unikají přísně utajované informace k několika stále stejným novinářům z několika stále stejných médií? (Navíc informace, k nimž má přístup jen omezený okruh lidí.) Člověk by skoro řekl, že stačí chtít, že?

V době, kdy vláda navrhuje již pošesté ředitele BIS Koudelku na povýšení do hodnosti generála, přičemž předchozích pět návrhů prezident Miloš Zeman neakceptoval, by to mohl být hezký prubířský kámen – pokud BIS zjistí, kdo opakovaně pouští utajované informace, dopouští se tím trestného činu a ohrožuje zájmy Česka, pojďme se o povýšení Koudelky vzhledem k jeho předchozím výsledkům vážně bavit. Jestliže ale tajná služba nedokáže ani to, mysleme na to, že Koudelkovi letos končí pětiletý ředitelský mandát a nebylo by od věci poohlédnout se po někom jiném.

 





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější