Když před pár roky někteří kontroverzní spisovatelé začali psát o tom, že dnešní Západ směřuje k obdobnému stavu, jaký popsal George Orwell ve své knize 1984, tak byli mnohými vysmíváni jako konspirátoři – prý je to nesmysl. No a dnes se dozvídáme, že přesně v duchu románu 1984 na Západě začínají z historických děl odstraňovat části urážející muslimy. Samozřejmě, že urážky křesťanů a židů zůstávají. Příkladem takovéto cenzury je nové vydání Dantova díla Božská komedie (La Divina Commedia) v Nizozemí, odkud byly odstraněny pasáže urážející islám.
Podstatou společnosti v Orwellově románu 1984 je přepisování historie a měnění toho, co je pravda podle aktuálních požadavků doby. Člověk si vlastně nemůže být jistý tím, co je pravda, protože to, co platilo včera, nemusí platit dnes. V románu 1984 určování toho, co je aktuálně pravda a co se aktuálně smí vědět o minulosti, prováděl stát skrze Ministerstvo pravdy. Zde je jeden (zatím) zásadní detail. Na dnešním Západě je cenzura historie prováděna zatím primárně soukromými osobami. Stát v některých západoevropských zemích pouze brání vytvoření nového „nevhodného“ díla zákony proti nenávisti, urážení apod.
Kdyby Dante své dílo, v kterém silně uráží zakladatele islámu Mohammeda, chtěl napsat v dnešní době, tak by v mnoha evropských zemích měl velký problém a hrozil by mu soudní postih. Ale protože Dante žil na přelomu 13. a 14. století, tak jeho osobně dnes nikdo odsuzovat u soudu nebude. Maximálně mu zcenzurují jeho dílo.
A přesně příkladem takové soukromé cenzury historie je aktuální případ, o kterém informovala mnohá média napříč Evropou – nové vydání Danteho Božské komedie. Překladatelka díla Lies Lavrijsenová upravila první část díla tak, aby neuráželo islám a islámského proroka Muhammada. Ovšem právě tato část je jednou ze stěžejních částí celého díla. Jejím upravením se tak vytrácí nejen autorství Danteho, ale i smysl celé pasáže a díla.
Cenzurovaná pasáž v překladu Jaroslava Vrchlického zní:
Viz, Mohameda jaký stih’ trest krutý,
tam přede mnou klopýtá Ali v pláči,
od brady až ku kštici rozseknutý.
A všickni druzí, kam se zrak tvůj stáčí,
ti pohoršení, rozkol v světě seli,
a proto každý rozštěpený kráčí.
Dante odsadil Mohameda do pekla za to, že stvořil a šířil islám, který podle Danteho zasévá mezi lidmi pouze nenávist a rozkol. Odstranit tedy tuto pasáž znamená zprznit celé dílo a cenzurovat ho. Je to stejné jako cenzura v dobách komunismu, ale tentokrát je to ze Západu. Dante je již několik století mrtev, a nemůže se tak bránit proti tomuto „znásilnění“ svého díla. Zatím je tato cenzura a politicky korektní „oprava“ historického díla prováděná soukromým subjektem, ale klidně se může stát, že v budoucnu se prosadí zákon, který bude stejně tvrdě postihovat historická díla obsahující údajnou nenávist či šíření předsudků, a bude tak legálně prováděna cenzura a upravování těchto historických děl. Za cenzorský zásah překladatelky se postavila i vydavatelská firma Blossom Books, která potřebu cenzorského zásahu vysvětluje nutností neurážet a společenskou odpovědností.
Pokud se tak stane, tak bude orwellovský román 1984 v praktické rovině naplněn. Není jistě bez zajímavosti, že vládnoucí totalitní ideologií v Orwelově díle je socialismus, který mění význam slov. A něco podobného zažíváme i dnes. Ve jménu tolerance je na Západě zaváděná cenzura, vynucována autocenzura a tvrdě trestána svoboda myšlení. Případ cenzury Dantova díla by nás měl varovat, že nastolování represivní tolerance a potlačování svobody není pouze doménou Číny, Severní Koreje či muslimských zemí, ale stále více se začíná prosazovat i u nás v Evropě, respektive v Evropské unii.
Černohumorným faktem je skutečnost, že Danteho Božská komedie byla podrobena cenzuře i v Číně. A to paradoxně také v souvislosti s islámem. Jak píše britský spisovatel Ian Thomson na webu The Spectator, čínským soudruhům vadily zmínky o islámu v jeho knize o Danteho Božské komedii. Požadovali odstranění všech zmínek o islámu.
„Zdá se divné, že středověký italský básník mohl způsobit takové znepokojení u současných totalit. Sanitizovaná čínská komunistická verze mé knihy dobře nepasovala k 700. výročí Danteho úmrtí v roce 1321, a nakonec jsem stáhl své povolení. Škrty byly dílem Pekingského institutu nevýrazně pojmenovaného Institut pro světová náboženství. Tento institut provádí operace „čištění knih“ jménem státu. V Číně dnes nelze legálně vydat žádnou knihu, aniž by byla prověřena. Cenzoři ve svém formálním posouzení trvali na tom, aby byly odstraněny všechny odkazy na islám,“ píše Ian Thomson ve svém komentáři.
Na rozdíl od nizozemských vydavatelů čínské cenzory nevedla k cenzuře knihy o Danteho díle láska k islámu či snaha o neurážení islámu, ale vedla je snaha vůbec se o islámu nezmiňovat. To je odlišuje od snahy nizozemského vydavatele a překladatelky neurážet islám. Ovšem podstata obou činů je stejná – cenzura a falšování historie.
Evropa směřuje k totalitě a potlačení svobody slova je možná mnohem rychlejší, než se může mnohým zdát, jen se jde jinou cestou, než je cesta soudruhů v Číně. Naši evropští hlasatelé represivní tolerance prostě vyšlapávají vlastní cestu k nastolení svého vysněného „ráje plného represivní tolerance“ a vynucené korektnosti. Jak že to vlastně charakterizuje Orwell? Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla...
