Zatímco nemálo našinců fascinovaně sleduje povolební kočkovanou v USA, pohoršuje se nad Kalouskovým pivem na stojáka v zavřené restauraci anebo s větší či menší tvůrčí krizí rozepisuje domácí celodenní jídelníček minimálně do konce listopadu, tak v tichosti a mimo větší zájem veřejnosti a médií se tu chystá další zdanění loterijního a hazardního byznysu (ostatně jako vždy, když erár neví, co či koho by ještě mohl podojit).
Zde je však potřeba trošičku zbystřit. Z pohledu celoročních rozpočtových příjmů sice plánovaná opatření mají přinést „drobné“, nesou však v sobě určitou symboliku: skrze ně je totiž ve hře i osud populární Sportky. Kolorit celého dění dokresluje fakt, že největší ránu kladivem mezi oči této loterii chce zasadit bývalý lidovecký šéf Pavel Bělobrádek.
Na úvod uveďme jen několik faktů či čísel, abychom byli všichni v obraze. Premiér Andrej Babiš, kterému se v posledních dnech poněkud zalíbilo podávat docela zásadní pozměňovací návrhy k zákonům, které už jsou ve sněmovně v legislativním procesu, navrhl zvýšit zdanění vybraných druhů hazardu. Šéf kabinetu si od toho slibuje dalších 300 milionů korun příjmů do státního rozpočtu. Konkrétně Babiš navrhl zvýšit zdanění kurzových sázek z 23 na 25 procent a u binga či živé hry pak z 23 na 30 procent.
Pořádně pod kotel však přiložil bývalý předseda KDU-ČSL a čerstvý vicehejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bělobrádek, který navrhl zvýšení daňové sazby pro loterie ze současných 35 na 55 procent, od čehož si slibuje rozpočtový příjem ve výši 1,3 miliardy korun. Ministerstvo financí k tomuto návrhu zaujalo neutrální stanovisko, neúplný rozpočtový výbor však Bělobrádkův návrh podpořil. O konečné podobě rozhodne sněmovna a je možné, že celý návrh ještě bude podroben tlaku lobbistů a dozná změn.
Bělobrádkův návrh by nejvíce dopadl na společnost Sazka, kterou vlastní miliardář Karel Komárek. Navržené zdanění by pro tuto společnost bylo takřka likvidační, respektive jejímu majiteli by se to za těchto podmínek vůbec nevyplatilo provozovat. Ve smrtelném ohrožení by tak byla oblíbená Sportka, která má za sebou šedesátiletou historii.
Nehodlám tu dělat advokáta hazardním společnostem, protože jsou známé četné příklady patologických hráčů a rozvrácených rodin a podobně. Na druhou stranu tu ale sázení bylo, je a bude. Ať legální, nebo v přítmí ilegality. Pro někoho je to koníček, vzrušení anebo snaha, jak bezpracně přijít k velkým penězům. Je mnoho lidí, které to nechává úplně chladnými a kteří si v životě nevsadili. Ale pak tu jsou tací, kteří sází více či méně častěji a celkově pak v celém odvětví roztáčí nemalé sumy. Podle informací Generálního finančního ředitelství Češi loni prosázeli 389 miliard korun, přičemž na výhrách zpět dostali 353 miliard korun. Nejvíce peněz narvali do automatů a kurzových sázek, do číselných loterií však „jen“ 16,6 miliardy korun. Přitom ty teď mají dostat pořádně přes prsty.
Státní regulace hazardu je určitě v pořádku. Nicméně razantní zásahy do podoby zdanění mohou vést k pravému opaku toho, co zákonodárce očekával. Sázet se nepřestane, ale pouze se to přesune do šera ilegality, kde stát z toho nic mít nebude. Číselné loterie navíc patří mezi tradiční hry, které mají historickou tradici po celém světě a mnohdy v minulosti posloužily státu jako zdroj peněz, když potřeboval leccos financovat. Je tedy zajímavé, proč právě tento druh hazardu leží Bělobrádkovi v žaludku, a ne druhy ostatní, například automaty nebo kurzové sázky. Není to třeba tím, že u Bělobrádků doma se Sportka dlouhodobě sází, ale protože „se nedaří“, tak jí chce dát pan poslanec pořádně za uši?
