Ilustrační kresba

Ilustrační kresba Zdroj: Ivan Steiger

Marek Stoniš: My jsme také unaveni, paní ministryně Maláčová

„Strašně mě unavuje otázka, jestli si to můžeme dovolit, nebo ne a kde na to vezmeme. To je podle mě taková hloupá, plytká diskuse, kde na to vezmeme.“ — Jana Maláčová o mimořádném předvolebním pětitisícovém příspěvku penzistům

Sociální demokraté neumějí hospodařit se svěřenými penězi, majetkem. To se ví přibližně sto let. Pro doklad tohoto tvrzení přináším snad autentický dávný výrok agrárníka Antonína Švehly: „Sociální demokraté rádi rozdávají koláče, které sami neupekli a upéci ani nemohli, protože snědli těsto, které ještě ani nestačilo vykynout.“

Teď mají sociální demokraté štěstí, možná spíše smůlu, že sedí ve vládě premiéra, který toto jejich levicové neumětelství dovedl k dokonalosti. Neumí to s veřejnými penězi ještě více, než to neumějí oni, a navíc to umí prodat. Což diamantové mozky Lidového domu ke své smůle neumějí. Proto vyhrává volby a sociální demokraté je prohrávají. Babiš se otázkami, kde na to vezmeme, unavit nenechá. A plytké diskuse na dané téma rovněž nevede. Nevede totiž žádné. Jeho slavné monology, ve kterých věty nemají začátek, prostředek ani konec, se za diskuse nedají označit ani při nejlepší vůli.

Pokud ovšem čekáte, že se na tomto místě „navezu“ do ministryně sociálních věcí Maláčové kvůli jejímu předvolebnímu výroku, mýlíte se. To nemá smysl. To bych taky mohl obracet vodopády.

Spíše přemýšlím, co by mohlo unavit nás ostatní, povrchní a jednoduché tvory, kteří diskuse o penězích za plytké nepovažují. Nabízím:

Ty věčné starosti a diskuse v rodinném kruhu, jestli a jak velkou část výdělků investujeme do vlastního bydlení, jak vysokou si kvůli tomu vzít hypotéku, kolik a co si budeme muset v příštích desetiletích odepřít, abychom plody našeho únavného spoření předali potomkovi, abychom mu usnadnili start do života. (A sami odešli někam na levný vejminek.) Plytkost podobné debaty musí být z pohledu ministryně úplně nesnesitelná, k bolesti hlavy únavná!

Nebo pojďme o několik pater níže, k ještě větší plytkosti a únavnosti. Proč vůbec diskutovat, kolik co stojí a zda si to můžeme dovolit? Auto, televize, nábytek, jídlo, pití, oblečení, cestování, dovolené, knihy, sport, zábava. Vždyť se ty potřebné peníze někde zjeví, spadnou z nebes, případně je otrhají ze stromu zvaného penězovník.

Začínám být tou nebetyčnou plytkostí způsobu, jak strašně představitelé našeho státu nakládají s budoucností naší krásné země, poněkud unaven.