nahoru

Bejrútský výbuch: Jak se ze Švýcarska Orientu stal sud s prachem

Petr Sokol 12. srpna 2020 • 08:30
Bejrútský výbuch: Jak se ze Švýcarska Orientu stal sud s prachem
foto: Profimedia.cz

Bejrútská exploze světu odkryla obrovské problémy, s nimiž se v současnosti potýká blízkovýchodní Libanon. V zemi, která by mohla být turistickým rájem, panuje obrovské politické napětí, vnitřně rozdělený stát se propadá do stále hlubšího chaosu a ekonomická krize dohnala snad až polovinu obyvatel pod hranici bídy.

Ještě na začátku 70. let se přitom o Libanonu mluvilo jako o „Švýcarsku Levanty“ a jeho hlavnímu městu bylo přezdíváno Paříž Blízkého východu. Země tehdy měla úplně jinou atmosféru než okolní státy. Historický region Levanty, jak se dříve říkalo části Blízkého východu, kde dnes leží Libanon, byl díky své výhodné poloze vždy centrem obchodu, ale i cílem nájezdů okolních mocností.

Rozdělená společnost

Vystřídali se tu například Féničané, Řekové, Římané, Byzantinci, Arabové, křižáci, Osmani i francouzská koloniální správa. Právě až Francouzi vytvořili po první světové válce Libanon nejprve jako samostatnou jednotku, a později dokonce i jako nezávislý stát, který vznikl v částech bývalé Velké Sýrie, v nichž dominovali místní maronitší křesťané. To se stalo důvodem libanonské příchylnosti k Francii a mimochodem i vysvětluje, proč jako první ze zahraničních politiků po výbuchu do Bejrútu přijel právě Emmanuel Macron.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku