nahoru

Bude chorvatský Karel Gott premiérem? Češi jdou v neděli na pláž, Chorvaté si zvolí nový parlament

Petr Sokol4. července 2020 • 16:30
Volební plakát Miroslava Škora
Volební plakát Miroslava Škora
• foto: 
Profimedia

Velké množství Čechů jistě stráví následující víkend na chorvatských pláží a stane se v této jadranské zemi svědkem nedělních předčasných voleb. Podívejme se proto, o co v tamním hlasování jde a kdo je kdo, aby se nejenom čeští dovolenkáři zorientovali v tom, co se děje v naší nejoblíbenější prázdninové zemi.

Neobvyklé hlasování uprostřed prázdnin (v Chorvatsku začínají o dva týdny dříve než u nás) si právem zaslouží označení corona-volby. Chorvatský pravicový premiér Andrej Plenković totiž jako první evropský premiér neodolal vábení, s kterým si minulý týden u nás pohrával i Andrej Babiš, a vyvolal předčasné volby v okamžiku, kdy se napříč Evropou většina předsedů vlád těší zvýšené popularitě díky tomu, že stáli v čele země v těžkých virových časech.

Zatímco Andrej Babiš od této možnosti zřejmě nakonec ustoupil, chorvatský předseda vlády Plenković si uvědomil, že řádný volební termín by na podzim už mohl být pro hlavní vládní stranu problematický, protože země závislá na turistickém ruchu může kvůli obavám z cestování zažít ekonomicky nejslabší léto, a v říjnu proto může být ekonomický propad už poměrně citelný. Plenković navíc zvládl epidemii docela dobře a jeho strana v preferencích po půl roce předstihla svého hlavního rivala – původně postkomunistickou Sociálně demokratickou stranu (SDP).

Dvě velké strany

Chorvatsko je totiž možná jedinou postkomunistickou zemí, kde se ani po 30 letech nezměnilo stranické obsazení hlavního politického souboje. U vlády se totiž od návratu demokracie do země střídají vlády pravicového křesťansko-konzervativního Chorvatského demokratického společenství (HDZ), což bylo původně antikomunistické hnutí bojující za chorvatskou nezávislost (obdoba českého Občanského fóra, ale v něčem i trochu Mečiarova HZDS), a sociálních demokratů, kteří vznikli přejmenováním Svazu komunistů Chorvatska. Soupeření dvou velkých stran, jedné na pravici a druhé na levici, se udrželo díky tomu, že spolu obě síly nikdy nevstoupily do velké koalice a také proto, že se v jejich střetu odráží chorvatské dějiny, v nichž se stále řeší spor o dva klíčové symboly z druhé světové války.  Mluví se o tom, že politika se v Chorvatsku stále pohybuje mezi Jasenovacem (ustašovským koncetrákem) a Bleiburgem (místem, kde komunističtí partyzáni po válce zmasakrovali zajaté vojáky fašistického Nezávislého chorvatského státu). Roli při tom jistě hraje i vliv chorvatské války za nezávislost z počátku 90. let minulého století.

Zpěvák černým koněm

Také nedělní volby proto budou vyrovnaným soubojem premiérova pravicového HDZ a levicové koalice Restart, do níž se sociální demokraté spojili s několika menšími stranami levého středu a regionalisty z Istrie, kde žije početná italská menšina. Podle průzkumů mají obě hlavní síly téměř stejnou šanci na vítězství, ale obtížně jedna z nich překročí zisk 60 mandátů v Saboru, který dohromady čítá 151 křesel.

Po volbách se proto dá čekat složité jednání o vytváření koalice a v Chorvatsku mnozí spekulují, že by výsledek mohl být nakonec natolik patový, že se země brzo dočká opakovaných voleb. Tahle situace ovšem dělá černého koně voleb z populárního chorvatského zpěváka Miroslava Škora. Ten možná není v zemi tak populární jako Karel Gott u nás, ale v Chorvatsku ho zná snad každý. Škoro byl kdysi blízko pravicovému HDZ, ale později se vydal vlastní cestou.  Jeho písničky mají často vlastenecký obsah a na pódiu Škoro nezřídka vystupuje s miláčkem chorvatských tvrdých vlastenců i fotbalových fanoušků Markem Perkovičem, známým pod přezdívkou odvozenou od jména zbraně jako Thompson.  Škorův vstup do politiky je vlastně dílem premiéra Plenkoviće, který svou stranu HDZ začal tlačit více k politickému středu a oslabil v ní křídlo, které prosazovalo národně-konzervativní názory podobné polské straně Právo a spravedlnost (PiS). V tom okamžiku nastoupil Škoro na konci loňského roku jako nezávislý, vlastenecký kandidát do prezidentských voleb, v nichž skončil sice až třetí, ale zřejmě svou kampaní zároveň zásadně přispěl k porážce pravicové prezidentky Kolindy Grabar-Kitarovićové. Na strukturách vzniklých v prezidentské kampani pak zpěvák na jaře založil novou stranu Vlastenecké hnutí Miroslava Škora (DPMŠ), která je teď v preferencích třetí a mohla by získat až 20 křesel a stát se rozhodujícím jazýčkem na vahách. Škoro stojí politicky napravo od premiérova HDZ, a to hlavně v národoveckých otázkách. Ostatně jeho volební heslo („Protože miluji to vlastní“) tvoří část jeho známé písně o soudu s chorvatským generálem z války za nezávislost Ante Gotovinou před tribunálem v Haagu. Na kandidátce má zpívající politik hlavně zastánce silně pravicové politiky, včetně bývalého ministra, který prosazuje přejmenování Masarykovy ulice v Záhřebu, protože československý prezident byl údajně přítel Srbů…

Škoro se už vžil do role toho, kdo rozhodne o budoucím premiérovi, a vyloučil možnost, že by jeho budoucí poslanci podpořili opětovné zvolení současného držitele nejvyšší vládní funkce Andeje Plenkoviče. Při silném výsledku se možná Škoro v premiérském křesle vidí dokonce sám. Zároveň může zpěvák, kterého levice nálepkuje jako krajního pravičáka jen opravdu těžko vládnout s „partyzánskou“ sociální demokracií, takže existují ještě dva další scénáře.

Levicová koalice Restart totiž nemá téměř žádné potenciální koaliční partnery (s výjimkou malé levicově-zelené koalice Můžeme), takže pravicové HDZ může v prvním scénáři sázet na to, že při svém dobrém výsledku následně uloupne část poslanců Miroslava Škora a opře se o poslance menších stran a hlavně národnostních menšin. Menšiny mají v Saboru garantovaných osm míst (3 Srbové a po jednom dalších pět menšinových skupin). HDZ s nimi už vládlo nyní a umí se s nimi domluvit. Když tohle nevyjde, může dojít na druhý scénář: zmiňované opakování voleb.

Česko-slovenské derby

K zajímavostem těchto chorvatských voleb může patřit i fakt, že mezi menšinovými poslanci bude v neděli svůj mandát obhajovat i reprezentant české menšiny ve Slavonii na východě Chorvatska Vladimír Bílek. Chorvatští Češi si pravidelně volí svého poslance ve skupině, kde hlasuje také ještě slovenská menšina. I letos se proto uskuteční česko-slovenské volební derby, v němž se střetne po jednom zástupci obou menšin. „Náš“ Vladimír Bílek je jasným favoritem, protože českých menšinových voličů je v Chorvatsku oproti Slovákům zhruba dvojnásobek.

I český poslanec by proto mohl po volbách rozhodovat, kdo bude novým či staronovým chorvatským premiérem.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější