Markéta Šichtařová: Strach byl vždy nejlepší metodou, jak bez velkého úsilí ovládnout lid. Nejinak je tomu dnes | Reflex.cz
nahoru

Markéta Šichtařová: Strach byl vždy nejlepší metodou, jak bez velkého úsilí ovládnout lid. Nejinak je tomu dnes

MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ28. května 2020 • 10:40
Andrej Babiš, Alena Schillerová
Andrej Babiš, Alena Schillerová
• foto: 
Fotomontáž Jan Ignác Říha

Kdyby pandemie nebyla, museli by si ji dnešní politici nejspíš vymyslet. Koronavirem totiž mohou překrýt vlastní neschopnost odpovědně hospodařit, epidemii zneužívají ke korumpování vybraných voličských skupin a snaží se dobýt dříve nedosažitelné mety: třeba začít znárodňovat.

Když mají studenti ekonomie na vysoké škole absolvovat předmět ekonomické dějiny, často se to neobejde bez jistého brblání. Budoucí ekonomové mnohdy nechápou, proč by k porozumění zákonitostí finančního trhu či rozpočtové politiky měli studovat dějiny. Škoda. Právě znalost ekonomických dějin nám dává geniální klíč k porozumění současnosti.

Vyjdeme-li z teze, že dějiny se stále točí ve spirále a jednotlivé myšlenkové konstrukce se v nich opakují, jen v jiném kabátě, pak dnešní pandemie koronaviru – a především reakce společnosti na pandemii – byla nejen snadno predikovatelná, ale dokonce je také poměrně snadno predikovatelný další vývoj. I pohled na současné dění touto historickou optikou dává věcem kolem nás zcela jiný než převážně mediálně prezentovaný nádech.

Možná jste v minulých několika letech také zaslechli úvahy napůl z říše konspiračních teorií, že již příliš dlouho nebyla v Evropě či obecně ve světě globální válka, což zvyšuje pravděpodobnost nějakého průšvihu. Úvahy, že lidstvo se má tak dlouho tak dobře, že si vymyslí nějaký problém. Jakkoli tyto konspirační úvahy zněly až příliš konspiračně, myslím, že jisté zrnko racionality v nich bylo:

Právě studium ekonomických dějin nám totiž naznačuje, že jednou za čas by společnost potřebovala projít těžkým obdobím, aby zase zaktivovala svou schopnost čelit nepohodě. Když se tak neděje a společnost se má příliš dlouho příliš dobře, „zakrňují“ jí schopnosti nepohodě čelit. Tím dojde do stavu, že i na drobnou nepohodu reaguje předimenzovaně. Přestává si vážit svobody a volá po tvrdé ruce osvíceného vládce, která by nepohodu zdánlivě „vyřešila“.

A jsme doma. Vítejte v době koronavirové. Právě tady je nutno hledat vysvětlení současného chování společnosti a establishmentu. A také zneužití pandemie.

Rozdělená společnost

Společnost byla rozdělená už dlouho. Velmi zhruba by se dělicí čára dala vést mezi spíš neoliberály a spíš klasickými konzervativci. Mezi těmi, kdo jsou chytlaví vůči novým módním ideologiím, a mezi těmi, kdo se konzervativněji drží tradičnějšího přístupu. Relativní chytlavost první skupiny na sebe nabaluje většinu dogmatických zastánců jakýchkoli nových trendů: ať už je to ekoalarmismus symbolizovaný Gretou Thunbergovou, nebo vyšponovaný genderismus a feminismus symbolizovaný hnutím #MeToo, nebo koronoalarmismus symbolizovaný dogmatickým vyžadováním roušek, karanténních opatření, uzavřením hranic a podobně.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější