Ministryně práce Jana Maláčová navrhuje svázat platy politiků s minimální mzdou. Dává smysl navázat platy poslanců a ministrů na nějaký ukazatel, abychom si ušetřili pravidelné handrkování. Minimální mzda je ale nejhorší možný nápad, na co plat politiků vázat. A ona nemá paní Maláčová nic důležitějšího na práci?
Podle Maláčové má být základní plat politiků 500 % minimální mzdy, která činí 14 600 korun měsíčně. Minimální mzda, tvrdí Maláčová, je „nejlepší měřítko, které zobrazuje hospodářskou kondici České republiky“.
Tato věta je ale jednoduše mylná a nebezpečná. Existuje řada statistických ukazatelů, od kterých by se mohly platy politiků odvíjet. Mohly by tvořit určité procento průměrné mzdy, hrubého domácího produktu, průměrné mzdy v soukromé sféře apod. Tyto ukazatele odrážejí výkon ekonomiky, ale minimální mzda ne. Nyní se platy politiků odvíjejí od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.
Minimální mzda je podle zákona z roku 1951 v rukou vlády. Její výše závisí zcela na hlasování ministrů a nemusí mít s hospodářským vývojem nic společného. Může být klidně nula, i když HDP a průměrné platy budou vysoké. Nebo nemusí existovat zákon o minimální mzdě vůbec jako třeba ve Švýcarsku. Každopádně nevypovídá o stavu ekonomiky a je pouze důsledkem politického rozhodnutí ministrů.
Kdyby byl plat politiků vázán na minimální mzdu, byli by politici motivováni zvyšovat minimální mzdu. Jednak by tedy neskončilo každoroční hašteření se o platy politiků, protože u každého zvyšování minimální mzdy by lidi věděli, že jde o kamuflované zvedání platů politiků.
Ekonomové argumentují, že zvyšování minimální mzdy může vytlačovat z trhu práce lidi pracující za nízkou mzdu, protože když by byla vládou určená minimální mzda vyšší, než kolik zaměstnanci firmě vydělají, nevyplatilo by se je zaměstnávat. Firmy by si raději pořídily technologie, kterými by lidskou práci nahradily.
Veřejnost ale většinou tuto souvislost nechápe a myslí si, že hlasováním na vládě se dá zařídit vyšší mzda. Zvyšování minimální mzdy je tak oblíbeným populistickým krokem vlád. Kdyby se navázal plat politiků na minimální mzdu, je jasné, že by minimální mzda začala růst ještě rychleji. A politikům by bylo jedno, že roste nezaměstnanost, hlavně že jejich platy jsou vysoké.
Platy politiků by měly být spíš určité procento průměrné mzdy. Také by mohla existovat metoda pravidelné valorizace platu politiků o inflaci a reálný růst ekonomiky, podobně jako u důchodů. Možností je mnoho. Ale i současná metoda vazby platů politiků na mzdy v nepodnikatelské sféře je pořád lepší než nejnovější nápad paní Maláčové.
Člověka u jejího nápadu tedy napadá především to, že podle ministryně nemáme dnes v sociální politice nic důležitějšího na práci než měnit vzoreček pro výpočet platů politiků. Ať se raději paní Maláčová věnuje tomu, co je v její kompetenci – důchodům, sociálním dávkám apod. – a na platy politiků ať se vykašle.
