Andrej Babiš rozjel v celém Česku mohutnou billboardovou kampaň se spojujícím heslem Za Babiše bylo líp. Na předvolební iniciativu se můžeme dívat z více úhlů.
Z marketingového pohledu je to dobrý nápad, který je katastrofálně načasovaný. Expremiér Babiš čtyři měsíce po odchodu z vládní Strakovy akademie útočí na vládu přesně za ty věci, které sám za osm let své vlády usměrňoval. Příliš se v tom odráží Babišovo bažení po moci. Kdyby s podobnou kampaní přišel koncem roku, kdy se nostalgicky zapomene na jeho vládní angažmá, mohlo být všechno jinak. Takto jeho tlak vyvolává protitlak a lidé v médiích a na sociálních sítích mu jeho vládu neustále připomínají. Navíc kampaň Za Babiše bylo líp je přesně ten typ sdělení, který se hodí na týden před volbami, a navíc ještě sněmovními.
Jestli se v tom všem něco odráží, tak Babišova nervozita a chuť něco dělat, cokoli dělat, bez ohledu na společenskou atmosféru. Babišova nervozita je produktem toho, že on skutečně běží o život. V čem a proč? Na tyto a další věci odpovídají autoři nového podcastu Kecy a politika.
Předseda ANO je především zatížen svou trestněprávní kauzou Čapí hnízdo, která po šesti letech dospěla do fáze napsání obžaloby a dnes leží u pražského soudu. Přidělenu ji má známý soudce Jan Šott, což není žádný právní alibista. Šott má blízko k přirozeněprávnímu vnímání spravedlnosti a určitě neřekne něco ve smyslu: zákony mi nedovolují Andreje Babiše odsoudit. Pokud bude přesvědčen o jeho vině, určitě to udělá.
Andrej Babiš je rovněž nervózní z toho, že ho odepsal prezident Miloš Zeman. Uplynulý víkend na odborářském sjezdu v prezidentské kandidatuře podpořil Josefa Středulu a zopakoval to ještě další den na CNN Prima News. Voličské světy Babiše a Zemana se z velké části protínají a bude zajímavé sledovat, jaký to bude mít odraz v prezidentských volbách. Současně Zeman dal najevo, že milost pro obžalovaného Babiše je věc, s níž nemůže automaticky počítat.
Andrej Babiš v kampani i jinde kritizuje vládu za vysoké ceny plynu. Přitom to byl on sám, který nejdříve promeškal šanci jednat s Poláky o navázání na plynovod z Norska. Současně s nimi nevyjednal český podíl v terminálu na zkapalněný plyn. Česko je dnes ze 100 procent závislé na dodávkách ruského plynu. Na rozdíl od Polska, které už v říjnu může v klidu přejít na jiné plynové dodavatele.
Je to naopak premiér Fiala, jenž se snaží dohodnout strategickou spolupráci v oblasti energetiky s Polskem a Babišovy tragické kroky napravit. Kdyby Babiš myslel víc strategicky a z hlediska potřeb národní bezpečnosti, nebyli bychom dnes v plynové panice. To by ovšem musel předřadit zájmy republiky zájmům Agrofertu, pro nějž byl v každé vteřině výhodnější levný ruský plyn. Přitom Babiš nepřihlížel, že Rusko je kvůli svému sklonu okupovat cizí země málo důvěryhodným obchodním partnerem. Jak se Babišova politika dlouhodobě odráží v cenách elektřiny, míře inflace a vztazích s Ruskem, se dozvíte v novém dílu podcastu Kecy a politika.
