Vinařův rok: Kdo si chce na Moravě zahulit, hulí, ostatní pijí víno | Reflex.cz
nahoru

Vinařův rok: Kdo si chce na Moravě zahulit, hulí, ostatní pijí víno

Petr Cibulka22. května 2019 • 15:10
Vinařův rok: Kdo si chce na Moravě zahulit, hulí, ostatní pijí víno
foto: Nguyen Puong Thao

Květen je letos z hlediska vinaře výjimečně pozitivní; vesměs zataženo a déšť, což je pro vyschlou půdu skvělá věc. A na tradiční Valtické vinné trhy se naštěstí vyčasilo a jako každý rok vypukla skvělá zábava. A naše vinařství navíc získalo dvě zlaté medaile. Příroda to prostě vybalancovala.

Pošmourné počasí má pokračovat, což znamená, že vinná réva se oproti loňsku dostává do normálu a plánovat sklizeň na začátek srpna již není třeba. A navíc mladé výsadby mají velkou šanci na dobré zakořenění. Letos jsme kupříkladu vysadili do meziřadí staršího sylvánského zeleného jeho klon, který je nazýván sylvánským žlutým. Jako každá starší odrůda i sylván má několik mutací; zelenou, červenou,modrou a žlutou. Nám už chybí jen ten červený. Ale i ten časem snad získáme.

Jurečkův pohrobek. Nesmyslná novela vinařského zákona poškodila celý vinařský obor

Kde se daří sylvánu nejlépe

Sylvánská odrůda je na Moravě jako doma, ale referenční odrůdou je v bavorských Francích, zhruba sto kilometrů nad Norimberkem okolo města Würzburg. Skvělé lokality pro pěstování hroznů s důrazem na tradici. Hlavními nositeli tradic tady byla špitální vinařství, kde církev hospodařila s nejlepšími pozemky a pěstovala na nich hlavně sylván a rýnský ryzlink. Co mají obě odrůdy společného, je skvělá schopnost, podobně jako u pinotů, přenášet podmínky podloží, břidlici, opuku a vápenec do chuti vína. Ve Francích vyrábějí ze sylvánu i sekty a opravdu jsou dobré. Hlavním chuťovým leitmotivem sylvánu jsou ryngle a angrešt.

Vinařův rok: O pití vína za rozbřesku a nalačno
Petr Cibulka 21. ledna 2019 • 12:29

Vinařův rok: O pití vína za rozbřesku a nalačno

Cukr a chemie

Tento týden vyšla najevo dvě zásadní fakta. První, že firma Coca-Cola ovlivňovala ve svůj prospěch studie o tom, že cukr má být zdraví neškodný a jediným problémem je nedostatek pohybu a s ním spojená nadváha. Takže spousta lidí může pít od rána do večera slazené kofeinové nápoje a jediné, co je dělí od krásné postavy a zdraví, je pořádný běh. Minimálně deset kilometrů a aspoň jedna hodina intenzívního cvičení vám mají pomoci spálit přebytečný příjem kalorií. Opravdové perpetuum mobile. Z podobného soudku je rétorika firem používajících glyfosát. Ty ovlivňovaly studie a jejich prostřednictvím zákonodárce Evropské unie o tom, že glyfosátové postřiky nemají nic společného s nadměrným výskytem rakoviny. Nic na tom, že v USA již podruhé soud uznal, že práce s glyfosáty má negativní následky na lidské zdraví. A podobně jako u DDT slyšíme, že je to daň za lidský pokrok a jak díky tomu žije někde v Africe či Asii minimálně o miliardu lidí více, než kdyby DDT neexistovalo. Spíše ale jde o daň za lidské pohodlí. Když jsem kdysi po jedné rekonstrukci pozval zahradníky na založení zahrady, než jsem si stačil všimnout, už chodili a stříkali chodníčky a cestičky glyfosátem. Místo poctivé zahradnické práce šlendrián. Od té doby si do smluv dávám klauzuli, že se u nás nikdy tento rakovinotvorný prostředek nesmí použít. Stejně jako ve vinařství. Není možné vyrábět v biorežimu a současně doma používat podobné jedy.

Janina Černá: Byla jsem závislá na cukru a jídlo bylo všechno. Může být jako drogy,…

Pít jako Čech a Holanďan

A další polemická záležitost týkající se manipulace s fakty: Rozčiluje mne neustálé míchání statistik o pití alkoholu a konzumaci nelegálních drog. Jako příklad je udáváno Nizozemsko, jež vykazuje velkou spotřebu alkoholu i drog na hlavu, podobně jako Česká republika. Jenomže stejně jako u nás se na těchto statistikách podílí masová turistika. A chudáci Češi a Nizozemci si o sobě mohou přečíst, že jsou větší opilci a huliči než Rusové. Stejně tak Pobaltí, do něhož půl „nepijící“ Skandinávie jezdí na návštěvu opileckými trajekty. Jejich konzumace se započítává do alkoholové spotřeby pobaltských zemí. K čemu to slouží, nevím. Snad abychom pili slazené nápoje a pořád jen běhali.

Já osobně jsem měl minulý týden malé výročí. Je to rok, co nepiju. Pozor, nic kromě vody a vína. Žádné slazené a dochucované nápoje. Žádné pivo a tvrdý alkohol. Myslel jsem, že půjde o nadlidský výkon, ale i díky vynechání veškeré mouky z potravin (včetně chleba, těstovin, pizzy apod.) se mé tělo dostalo do stavu, kdy necítí potřebu zvyšovat hladinu cukru v krvi. Snad je to dobře, krom jiného jsem zhubl asi o 15–18 kg, což si celý rok opravdu užívám.

Morava jako vzor

Světová zdravotnická organizace chtěla kvůli obezitě zdražit Coca-Colu i ochucené čaje.…

Proto mě ani nijak nevzrušují nové gastronomické nápady nápojových velkovýrobců: jak například milou a téměř neškodnou marihuanu skombinovat s cukrem a kofeinem. Cola s cannabisem prý má být ve Spojených státech budoucím trhákem.

My na Moravě nic kombinovat nemusíme. Kdo si chce zahulit, jeho věc, kdo chce víno, dá si víno. Snad budeme i nadále ukazovat zbytku republiky, jak má vypadat životospráva. Ne běhat deset kilometrů denně, ale okopat dva tři řádky před snídaní a navečer to ve sklepě přelíznout (vínem), k tomu zajíst špek a klobásku. A spokojeně usnout a snít třeba o plážích v Brazílii.

V užívání většiny drog a hazardu je Česko nad průměrem zemí Evropské unie

 

 

 

 

 

Petr Cibulka



Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Privilegované volby: Stane se Andrej Babiš novým prezidentem ČR?
PREMIUM X Karel Steigerwald: Fámy, které cloumají státem, jsou nejriskantnějším nástrojem politiky
PREMIUM X Diskriminace mužů-účetních: Česká veřejná správa povýšila formalismus na kafkovský piedestal
PREMIUM X Bouřlivý říjen 1918: Jak vzniklo Německé Rakousko a málem nevzniklo Československo
PREMIUM X Jaroslav Lobkowicz: Monarchie? Raději bych zůstal u prezidenta a republiky...

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější