Po stopách hudebního génia. Mozart zažil v Praze opojné triumfy i hořký pocit zklamání | Reflex.cz
nahoru

Po stopách hudebního génia. Mozart zažil v Praze opojné triumfy i hořký pocit zklamání

Jiří Štefek27. ledna 2019 • 17:00
Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791).
Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791).
• foto: 
archiv Blesku

Moji Pražané mi rozumějí. Tuto větu dle tradované historky pronesl v lednu 1787 Wolfgang Amadeus Mozart poté, co pražské publikum bouřlivě přijalo jeho operu Figarova svatba. Byla to tehdy první Mozartova návštěva v metropoli českého království, poté do ní přijel ještě čtyřikrát. Zatímco při prvních cestách do Prahy zažíval opojné okamžiky triumfu, při své poslední návštěvě na přelomu léta a podzimu 1791 je vystřídalo hořké zklamání. Dnes si připomínáme od narození tohoto hudebního génia 263 let. Mozart, svým rodným jménem Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart, se narodil 27. ledna 1756 v Salzburgu.

První Mozartova návštěva na území dnešní České republiky už však proběhla během jeho dětských let. Od října 1767 do ledna následujícího roku totiž pobýval malý Wolfgang společně se svým otcem Leopoldem a sestrou Marií Annou v Olomouci a Brně. Zde chtěl Leopold Mozart zpeněžit nadání a hudební genialitu svých dětí. Cesta z jejich domovského Salzburgu však měla původně zcela jiný itinerář. Mozartovi se chtěli ukázat ve Vídni v době plánované svatby arcivévodkyně Marie Josefy. V dobu však v srdci habsburské říše řádila epidemie neštovic. Těm dokonce Marie Josefa podlehla, a to den po datu původně plánované svatby.

Modelka Imma: Japonsko pobláznila kráska, která nikdy nežila. Je totiž čistě virtuální

Nemocí se ale nakazil i malý Wolfgang (a později i jeho sestra) a rodina proto zamířila na Moravu, kde strávila následující necelé čtyři měsíce. Průběh Wolfgangovy nemoci byl dramatický, několik dní to dokonce vypadalo, že na následky nemoci zcela oslepne. Během pobytu na Moravě však rodina navázala četná přátelství s místní šlechtou a duchovními hodnostáři. Malý génius během svého zotavování však již komponoval, výsledkem byla například jeho symfonie č. 6 „Olomoucká“ (dle později sestaveného Köchelova katalogu jeho děl pod označením KV 43).

Do Prahy Mozart přijel na začátku roku 1787. Zde 17. ledna v Nosticově (dnes Stavovském divadle) osobně řídil provedení své opery Figarova svatba. Ve Vídni diváci tuto operu neocenili, ale Pražané byli nadšení, árie z Figara si údajně zpívalo a pískalo celé město. Tímto úspěchem opojený Mozart si popularitu v Praze pochvaloval a vyřkl ono okřídlené „moji Pražané mi rozumějí“.

Lidé na Babišovu dluhopisovou návnadu s hubeným úrokem neskočili

Vedle toho, jako dík za projevené uznání, uspořádal Mozart 19. ledna v Nosticově divadle hudební akademii, kde byla poprvé provedena jeho symfonie č. 38 D dur (KV 504) od té doby zvaná Pražská. Tato symfonie se mezi všemi 41 díly tohoto typu, která Mozart za svůj život zkomponoval, vymyká mimo jiné tím, že má jen tři věty a neobsahuje menuet. Během svého pobytu v Praze Mozart také vystoupil na dvou klavírních recitálech a koncertoval a improvizoval při mnoha dalších společenských příležitostech. Pro večerní ples u hraběte Jana Pachty z Rájova napsal Šest německých tanců. Když koncem února odjížděl, vezl si s sebou do Vídně objednávku na novou operu, která by zahájila novou sezónu Nosticova divadla.

Touto operou se pak stalo slavné dílo Don Giovanni, které je dodnes označováno jako opera všech oper. Mozart přijíždí do Prahy již v srpnu a opus ještě nemá zcela dokončen. Premiéru měl dokonce sám řídit, pro celou operu osobně nastudoval se sólisty i s orchestrem. O jeho velkém zájmu na dokonalém provedení a úspěšnosti díla svědčí i skutečnost, že během zkoušek celou operu opravoval, škrtal a dokomponovával. Na jeho popud přicestoval do Prahy i autor libreta, básník Lorenzo da Ponte, který se rovněž aktivně účastnil zkoušek. Mozart zasahoval i do režie představení. Představení se však nepodařilo nastudovat v termínu, proto byla premiéra odložena na 29. října, nicméně poté se dočkala mimořádného úspěchu. Do Mozartova odjezdu z Prahy 16. listopadu byla mnohokrát reprízována.

Jiří X. Doležal: Máme právo hasit hořící sebevrahy?
Jiří X. Doležal 20. ledna 2019 • 20:03

Jiří X. Doležal: Máme právo hasit hořící sebevrahy?

Během svého pobytu v Praze Mozart trávil své volné chvíle se svými přáteli z řad českých skladatelů jako byli například Jan Křtitel Kuchař či František Xaver Němeček. Hojně pobýval ve vile Bertramka u manželů Duškových. Josefině Duškové Mozart věnovat řadu árií, nejznámější z nich je „Bella mia fiamma, adio“, kterou složil 3. listopadu 1787.

Mozartova třetí a čtvrtá návštěva Prahy se uskutečnila v roce 1789, kdy byl součástí doprovodu knížete Lichnowského do Berlína. Cestou tam i zpět se na několik ní zastavil v Praze, aby pozdravil a navštívil své přátele.

Dcera revoluce: Jaký byl pohnutý život Eleanor Marxové a proč skončil sebevraždou?

Naposledy do Prahy Mozart přijel na konci léta 1791. V červenci téhož roku si u něj čeští stavové objednali slavnostní operu pro oslavu korunovace císaře Leopolda II. českým králem. Mozart přijel do Prahy již nemocen a vyčerpán, protože v té době ještě komponoval Kouzelnou flétnu a začal psát první takty svého slavného Requiem. Na nabídku českých stavů kývl pouze kvůli penězům. Opera „La clemenza di Tito“ se nedočkala výrazného úspěchu. Její premiéra 6. září v Nosticově divadle zapadla mezi množstvím slavnostních akcí, jimiž byla Praha v době korunovace zahlcena. Traduje se, že premiéře přítomná císařovna Marie Luisa o skladbě dokonce prohlásila, že je to „porcheria tedesca“, německé svinstvo.

Zklamaný Mozart si pobyt snažil náladu zlepšit alespoň setkáním s přáteli. Jeho pozdější životopisec napsal: „Jeho pleť byla bledá a tvář smutná, ačkoliv přece jen se často projevoval jeho živý humor ve společnosti přátel veselými žerty. Při svém loučení byl tak smutný, že plakal. Zdá se, že tuto truchlivou náladu způsobovalo tušení blízkého konce života.“

Wolfgang Amadeus Mozart zemřel 5. prosince 1791 ve věku 35 let. Jeho tělo bylo kvůli nedostatku peněz jeho rodiny pochováno do neoznačeného všeobecného hrobu. Praha jako jediné velké město skon hudebního génia důstojně uctila.

Výsledek eurovoleb? Nízká účast, vítězství Babiše, úspěch ODS a Pirátů, pláč některých …
SSSR a západní móda: Takhle to vypadalo, když do komunistické země přišlo oblečení ze …



Klíčová slova: Mozart, historie, narození, Praha , hudba


Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Zrcadlo českého národa: Karel Gott si v roce 1977 zvolil stranu hřiště. A vybral si špatně
PREMIUM X Jak na pazourek? Zkušený mistr řemesla vás naučí nejlepší řemeslné triky neandertálců
PREMIUM X Východ vrací úder: Počítačové hry válcují Hollywood a Češi jsou u toho
PREMIUM X Jefim Fištejn: Pokrok nezastavíš aneb Politická korektnost za hranicí absurdity
PREMIUM X Zpověď 63leté striptérky jménem Sugar: Lidi se tomu nejdřív chechtají, ale pak se třeba zamyslí

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější