nahoru

Rodina k pohledání: Naléval čtyřletému synovi, vypečenou tchyni zabil dřevěným kbelíkem

Dan Hrubý 5. září 2018 • 11:30
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
• foto: 
Pinterest

V popředí příběhu stojí třiapadesátiletá vdova z Městce Králové Anna Jandačová. Ta se živila léčením lidí, nebo alespoň podobnou činnost předstírala. „Dělala masti, pilulky, léky i prášky a používala k vyšetřování nemocných i klepátka, jehož lékaři k poklepu používají. Pošetilí posud lidé jejímu léčení důvěřovali a za bezcenný odvar jakékoliv rostliny dva i tři zlaté ochotně platívali,“ líčila pochybnou obživu vdovy po kominickém mistrovi Národní politika.

„Několikeré soudní vyšetřování proti ní zavedené skončilo vždy bezvýsledně. Teprve když pustila se též do porodnictví, byla při odhánění plodu lapena (při nelegální interrupci – pozn. red.) a několikaměsíčním žalářem v Kartouzích potrestána.“  

Žena to nebyla v nejmenším příkladná. „Vše, co z lidí vymámila, ihned propila v kořalce, na nájem a jiné potřebné věci nikdy nestřádajíc. Žila však pohodlně a dobře, tyjíc z lidské pošetilosti.“

Pak si ovšem dcera Anny Jandačové přivedla domů manžela – malíře pokojů Rudolfa Loskotu. Ten „za svobodna byl řádným a slušným mladíkem, nepil a vždy hleděl si pilně svého zaměstnání. Sotva však se oženil, milá panímáma z lásky zavdala mu sladkých rosolek i ostrých kořalek a nešťastný muž upadl záhy ve spáry alkoholu, z nichž již nevybředl.“

Čtyřletý synek motal se z putyky

Poměry v rodinném příbytku popisuje list takto: „Jandačová měla na dvoře svoji ‚ordinační síň‘. Vedle měl její zeť ‚malířský ateliér‘. Když vylákala peníze tchyně, pilo se v ‚ordinační síni‘, když vydělal zeť, pilo se v ‚ateliéru‘. V celém městě stal se pověstným stálý křik a nadávky, jež v příbytcích těchto lidí panovaly.“

Loskotův úpadek byl očividný. „Zesurovění mravní dostoupilo u něj již takového stupně, že do kořalny třicetiletý mladý muž brával s sebou i čtyřletého synka, a oba pak motající se vrávorali z putyky.“  

Potom přišel 26. leden 1907.

Naučila mne pít!

Po ránu dostala Jandačová poštou od sestry z Polska nemalý obnos 14 korun (při souběžné platnosti staré a nové rakouské měny sedm zlatých). Společně s dcerou a zetěm nakoupili, jak bylo jejich zvykem, plnou náruč kořalek (u Jandačové se posléze najde pouhých 16 haléřů) a pustili se do pití. O sedmé hodině večerní pak přiběhla do bytu zahradníka Havlíčka žijícího v sousedství mladá Loskotová, aby jí pomohl zvednout a uložit matku – ta skutečně ležela na zemi a děsně naříkala.

Zahradník ihned přivolal lékaře, ale MUDr. Rejthárek už jen „seznal, že veškerá pomoc jest marna, ježto Anna Jandačová skonala“. Zároveň objevil na hlavě zesnulé čerstvou ránu.

Rudolf Loskot svůj čin nijak nezakrýval. Přiznal, že „v alkoholickém rozčilení udeřil svou tchyni dřevěným kbelíkem“. A důvod, proč postupoval s takovou silou a zuřivostí, plynoucí obvykle jen z nebývalé zášti? Ta strašná žena ho naučila pít a zničila tak jeho dosud bezúhonný život, sváděl na tchyni svůj osudový pád malíř pokojů Loskot.

Dan Hrubý




Diskuse ke článku