Samuel Colt financoval vývoj revolveru z prodeje drog. Za popularitu vděčí možnosti efektivně zabíjet
Před 190 lety si nechal mladý podnikatel Samuel Colt patentovat vynález bubínkového revolveru. Zbraň změnila Spojené státy k nepoznání a důsledky jejího rozšíření přežívají do dnešních dnů. Z počátku o ni však nebyl zájem. Za svou popularitu vděčí paramilitárním jednotkám texaských rangerů, jimž dal šestiranný revolver možnost efektivně vraždit indiány, Mexičany a Afroameričany.
V jedno horké červnové odpoledne roku 1844 objížděla patnáctičlenná skupina Rangerů oblast Hill Country ve středním Texasu. Při průjezdu nepřehledným kaňonem říčky Walker’s Creek se na ně ze zálohy vyřítilo skoro osmdesát Komančů na drobných, ale rychlých mustanzích. Útok zkušených válečníků bránících své území zpravidla nekončil pro bílé přistěhovalce dobře. Rangeři byli nejenom v početní, ale i zbraňové nevýhodě. Jejich pušky a pistole byly sice lepší než indiánské, nabíjení jednoranných předovek ale zabralo minimálně půl minuty. Komančský lučištník za tu dobu stihl v plné jízdě vystřelit i patnáct šípů a zřídkakdy minul cíl. Tentokrát však měli rangeři v rukou zcela novou zbraň, kterou nedávno vyvinul mladý puškař z Connecticutu. Jmenoval se Samuel Colt.
Vynález z plavby do Indie
Colt se narodil v městě Hartford v roce 1814 a už od raného mládí toužil po dobrodružství. Byl sice dobrý student, ze školy však pravidelně přicházel s poznámkami, že navádí spolužáky k nepravostem a ohrožuje jejich zdraví podomácky vyrobenými výbušninami. Samuelův otec usoudil, že by synovi prospěla trocha opravdové práce, a nechal ho zapsat jako plavčíka na palubu lodi Corvo mířící z USA do Londýna a Kalkaty. Jeho plán neuspěl a Colt se ke studiím nikdy nevrátil. Na palubě lodi ale dostal nápad, ke kterému se upnul na celý zbytek života.
Nekonečné hodiny strávené na palubě Samuel trávil zkoumáním lodního zařízení. Zvlášť ho zaujalo kormidelní kolo zajišťované v přesných pozicích mechanickými západkami. Napadlo ho, že by podobně mohla fungovat i opakovací zbraň. Princip otáčivého zásobníku byl sice již využíván, Colta ale napadlo propojit jeho mechanismus s činností kohoutku a úderníku. Jeho natáhnutí by po výstřelu pootočilo bubínkem, posunulo do hlavně další nabitou komoru a západka by ji zajistila na místě potřebném k dopadu úderníku. Než se Corvo stačila vrátit do USA, stihl už mladý vynálezce vyřezat ze dřeva hrubý model zbraně, ze které se měl vyvinout revolver.
Paterson a bankrot
V roce 1831 se teprve sedmnáctiletý Colt vydal do Bostonu a za peníze vypůjčené od otce si nechal vyrobit dva prototypy pětiranného revolveru. Jeden z nich nefungoval, druhý po několika výstřelech explodoval. Vývoj a výroba funkčního prototypu zabrala dalších pět let, během kterých se Colt neustále pohyboval na hraně bankrotu. Až 25. února 1836 si konečně mohl nechat svůj vynález patentovat pod číslem 1304A. První verzi svého revolveru dal jméno paterson podle sídla kovoobráběcí dílny v New Jersey, kde se měly zbraně vyrábět.
Potenciální kupci byli z novinky podstatně méně nadšeni než její vynálezce. Zájem o ni projevili jen vojáci, kteří toužili vyrovnat palebnou sílu s indiánskými lučištníky. Prvním byl plukovník William S. Harney, jehož jednotky zaznamenávaly velké ztráty během bitev se Seminolskými indiány ve floridských močálech. Stovka čerstvě vyrobených patersonů ho ale neohromila. Zbraně byly nespolehlivé, jejich mechanika příliš složitá a náročná na údržbu. Průtahy s úhradou platby a náklady na velkou zakázku vyčerpaly Coltovy finanční zásoby a na podzim roku 1842 byl nucen vyhlásit bankrot.
Drogy a rangeři
Opakované neúspěchy mladého podnikatele neodradily. Aby získal další finance, vydal se na turné po Spojených státech pod jménem Doktor Colt. Nepropagoval zbraně, ale rajský plyn, jehož vdechování a následné záchvaty smíchu byly v jeho dobách oblíbenou kratochvílí. Prodej drog se ukázal jako výnosnější byznys než prodej zbraní. Coltova pokladnice se opět zaplnila, a navíc našel pro další podnikání přesně ty zákazníky, po kterých toužil.
Jednotky texaských rangerů byly založeny ve 30. letech 19. století. Dnes jsou sice standardní policejní složkou státu Texas, mají ale stále pověst zastánců neortodoxních a často kontroverzních metod. Ve svých počátcích si servítky nebrali vůbec žádné. Jejich oficiálním úkolem bylo chránit guvernéra, pomáhat vojákům chytat lupiče, vojenské zběhy a vyšetřovat kriminální činy. Ve skutečnosti ale šlo o paramilitární skupinu, mezi jejíž členy patřili brutální desperáti a fanatičtí rasisté. Rangeři byli najímáni k potlačování stávek, rozbíjení odborů a především k pronásledování uprchlých otroků. Jejich historie je plná případů masových vražd, nezákonných poprav a násilí páchaného na Mexičanech, indiánech a Afroameričanech.
V éře Samuela Colta byl velitelem rangerů kapitán Samuel Walker. Veterán mnoha bitev s indiánskými lučištníky si byl dobře vědom, jakou výhodu by jeho jednotkám opakovací revolver přinesl. Jeho předpoklady potvrdil případ střetu v Hill Country, kdy se rangerům dostaly do rukou pětiranné patersony vyřazené z armádních zásob. Místo aby se rangeři po první salvě dali na ústup a pracně nabíjeli své jednoraňáky, snesla se na komančské jezdce doslova záplava kulek. Jeden z náčelníků prohlásil, že každý z rangerů měl v zásobě „střelu na každý prst na ruce“. Walker byl výsledkem ohromen, nebyl ale spokojen s malou ráží Patersonů a s jejich celkovou nespolehlivostí. Colta proto vyzval, aby svůj vynález přestavěl podle jeho vlastních požadavků. Z jejich spolupráce vzešel legendární Colt Walker. Mohutný, skoro dvoukilový revolver, v jehož bubínku se skrývalo šest kulek ráže .44 schopné zabít koně.
Války s Mexikem
Poslední příčku dodala na Coltův žebřík k úspěchu válka s Mexikem. Velitel texaských jednotek generál Zachary Taylor byl ohromen, jakou výhodu přinesly nové zbraně rangerům. U Colta si proto objednal hned tisíc kusů walkerů. S vládní objednávkou a šekem na 25 000 dolarů v ruce Samuel Colt zamířil za Eli Whitneym, connecticutským puškařem a dodavatelem armádních mušket. Uzavřel s ním dohodu o podílu na zisku s podmínkou, že mu Whitney po skončení výroby odprodá výrobní zařízení. O šest měsíců později byla zakázka hotova a kolty začaly ve velkém kosit mexické vojáky. Spojené státy díky palebné převaze získaly na Mexiku obrovské území o rozloze skoro 1 300 000 km2 od řeky Rio Grande až k pobřeží Pacifiku.
Stroje na zabíjení
Povzbuzen praktickými i obchodními úspěchy si Colt hodlal pojistit statut největšího výrobce zbraní. Od svého bratrance bankéře získal půjčku 5000 dolarů, za kterou najal pracovníky a otevřel ve městě Hartford vlastní továrnu vybavenou stroji získanými od Eli Whitneyho. Revolvery v ní nevznikaly jeden po druhém, ale byly sestavovány z jednotlivě vyráběných a přísně standardizovaných dílů. Při poruše proto nemusel vlastník kupovat celou novou zbraň, ale mohl vyměnit pouze vadnou součástku. Díky sériové strojové výrobě – až 80 % součástek vznikalo na automatických strojích – byly Colty spolehlivé a cenově dostupné. Zanedlouho se po stovkách a tisících objevovaly v rukou Američanů mířících z dusných planin Středozápadu dále za západ.
Z dlouho neúspěšného Samuela Colta se stal během krátké doby milionář. Největší slávy své továrny se však nedožil. Zemřel již v roce 1862 ve věku 47 let a nejslavnější model Colt Peacemaker vznikl až v éře, kdy firmu řídila jeho žena Elizabeth. Revolvery se ale už za jeho života staly nástrojem americké expanze a symbolem osobní svobody a nezávislosti vyjádřené slavným výrokem: „Bůh stvořil lidi, ale až Sam Colt je učinil sobě rovnými.“ S revolverem za pasem se najednou cesta na vysněný západ otevřela i pro fyzicky slabé, pro rodiny s dětmi i samotné ženy. Nelze přitom ale zamlčovat fakt, že palebná síla vedla k rychle narůstajícím případům ostudných vražd a masakrů celých indiánských vesnic.
Coltův odkaz
V americké společnosti přeznívá odkaz Samuela Colta dodnes. Jeho obdivovatelé v něm vidí člověka, který svou vynalézavostí a podnikavostí přispěl k vytvoření Spojených států v jejich dnešní podobě. V jeho vynálezu pak symbol osobní svobody. Jejich názoroví oponenti vnímají Colta podstatně problematičtěji. Vidí v něm osobnost, která nerozlučně provázala americkou společnost se zbraněmi a přesvědčením, že člověk má právo prosazovat své názory i za cenu smrtelného násilí. Neboli jak se zpívá v krásné české písni, že „pravdu má jenom bouchačka“.
