Před 80 lety se narodil poslední opravdový rytíř české hudební scény Petr Novák
Zpěvák Petr Novák byl jednou z největších hvězd československé hudební scény v 60. až 80. letech. Říkalo se o něm, že má hudební talent přímo od Pánaboha. Byl velký bohém, ale zároveň i romanticky založený člověk, jehož písně mu každý posluchač „uvěřil“ a jenž se v rádiích hojně hrají dodnes. Dnes si připomínáme výročí 80 let od jeho narození.
„Zavři pusu a jdi spát, vždyť už bude brzy den. Nech si o mně něco zdát, ať je krásný ten tvůj sen...“ Písnička Já budu chodit po špičkách patřila a dodnes patří k největším hitům Petra Nováka a lze říci, že skrze ní udělal velkou díru do světa. Její první verzi, kterou natočil s kapelou George and Beatovens již v roce 1965, si totiž vybral hudební publicista Jiří Černý do své legendární rozhlasové hitparády Dvanáct na houpačce a písnička se rázem stala hitem. Petr Novák odstartoval svoji zářnou kariéru, kterou lemovaly šlágry jako Náhrobní kámen, Povídej, Klaunova zpověď, Bezhlavý rytíř nebo Pokoj č. 26, které pak v následujících dekádách doplnily neméně populární pecky Co je to láska, Přátelství na n-tou, Hvězdičko blýskavá, Všichni jdou za láskou, Hlad je jen žízeň v převlecích, Návrat na závodní dráhu a řada dalších.
Pojďme si něco říci o jeho životě. Petr Novák se narodil se 6. září 1945 na Vinohradech, otce téměř nepoznal, protože se rodiče brzy rozvedli. Nástup komunistů k moci matka vnímala jako velkou ránu, odpor k nim si záhy vytvořil i Petr Novák a vydržel mu po celý zbytek jeho života, což mu obzvlášť v době normalizace opakovaně přinášelo nemalé problémy. Spolužáci na něj vzpomínali jako na člověka, kterého učení vyloženě nebavilo a který chtěl vždy dokázat více než ostatní. Gymnázium nakonec ani nedostudoval. Místo školy se vrhl na hudbu. S kamarády poslouchal Beatles a další rockové modly té doby a v polovině 60. let začal skládat svoje první písničky. Psal k nim hudbu, texty je doplňoval jeho kamarád Ivo Plicka. V pozdějších letech se okruh jeho textařů rozšířil i o jména jako Pavel Vrba, Eduard Krečmar či Pavel Cmíral.
Již jsme zmínili Novákovu averzi vůči komunistům. Ta se projevila například i na legendárním festivalu Bratislavská lyra v roce 1969, kdy vyhlásil minutu ticha za Jana Palacha a při té příležitosti zazněla píseň Den štěstí, kterou v její půli přerušilo dunění tanků a střelba ze samopalů. To nastupující normalizační režim nenechal bez odezvy a Novákovi záhy začaly problémy. Přestože už byl v té době velice slavnou a populární osobností, tak sice nikdy nedostal oficiální zákaz vystupovat, ale vzhledem k tomu, že svůj názor na místní marasmus po pár skleničkách alkoholu, kterému hojně holdoval, nemínil nikterak tišit, se ho mnozí báli – po náležitém vysvětlení od oficiálních míst - zvát na koncerty.
V 70. letech proto začala jeho duševní i tvůrčí krize. Petr Novák však měl buldočí povahu a snažil se tuto nepřízeň zlomit. Začal opět chrlit nové hity a jeho hvězda opět začala stoupat. Jeho desky se prodávaly v závratných nákladech, na koncerty chodily tisíce lidí, stal se z něj poměrně zámožný člověk. Jenže se ve své důvěřivosti často obklopoval podivnými kamarádíčky, které na něm zajímaly jen jeho peníze. Ačkoliv se intenzivně zajímal o společenské dění, mezi jeho další příznačné vlastnosti patřila nechuť či nezájem o jakékoliv zařizování, chození na úřady. Žil stále uzavřen ve svém světě. Až když vstoupil na koncertní pódium, stával se z něj někdo jiný. Na koncertních prknech by se nejraději rozdal.
V posledních letech svého života na tom Petr Novák nebyl nikterak zářivě. Na jeho stavu se podepsala jeho doslova sebevražedná životospráva. Byl silný kuřák, rád popíjel alkohol a téměř nic nejedl. Zatímco jeho kolegové z kapely na koncertních šňůrách běžně snídali či obědvali, on si objednal jedno pivo za druhým a tak to pokračovalo až do večera. Svůj odpor k jídlu kolikrát komentoval slovy, že mu to roste v krku. Není divu, že byl ke konci na kost vychrtlý. Při své téměř dvoumetrové výšce vážil 60 kilogramů.
Smrt si pro něj přišla v úterý 19. srpna 1997 ve věku 51 let. Podle jeho nejbližších už mu od rána nebylo dobře. Vynechal i návštěvu své oblíbené hospůdky U Radnice, kam si nechával posílat noviny a o níž se vyjadřoval jako o svém „obýváku“. Polehával v posteli a odpoledne usnul. Navždy. Lékaři za příčinu jeho smrti stanovili srdeční kolaps a celkové vyčerpání organismu.
Petr Novák byl od roku 1984 ženatý s herečkou Evou Jakoubkovou, která byla stejně citlivá a éterická bytost jako on. S odchodem svého manžela se Jakoubková nikdy nesrovnala a i ona zemřela předčasně ve věku 53 let v roce 2005. Děti spolu neměli.
Smrtí Petra Nováka přišla česká hudební scéna o svého posledního skutečného rytíře, který svou tvorbou ovlivnil několik generací posluchačů. Proto byl za svůj velký přínos české rockové hudbě v květnu 2007 in memoriam uveden do Beatové síně slávy.
