Jako by se roztavilo slunce. Před 80. lety atomová bomba zabila desítky tisíc lidí a pomohla ukončit válku
Šestého srpna 1945 ve čtvrt na devět ráno se nad Hirošimou ve vteřině roztavilo slunce. Tak popisovali výbuch jaderné pumy někteří přeživší. Do krytu se neschovali – jeden jediný americký letoun na nebi přece nemůže představovat zase až takové nebezpečí. Bombardér pojmenovaný po matce hlavního pilota Enola Gay však nesl třímetrového „Chlapečka“. Puma Little Boy explodovala půl kilometru nad zemí. Palubní střelec Robert Caron stiskl spoušť fotoaparátu, měl dojem, že se dívá do pekla. Téměř osmdesát tisíc lidí zahynulo hned, zhruba stejný počet osob zemřel na následky ozáření a zranění.
V Evropě se v květnu 1945 oslavoval konec války, v Tichomoří se dál počítali mrtví. Japonské velení bylo rozhodnuto bojovat až do posledního muže. Jeho odhodlání nenalomil ani ničivý nálet na Tokio, při němž v březnu 1945 na tři sta strategických bombardérů B-29 shodilo na město 1665 tun pum a proměnilo ho v hořící past, v níž zahynulo přes sto tisíc lidí. V červnu 1945 americký prezident Harry Truman schválil vojenské plány invaze do Japonska, operaci Downfall. V listopadu měli američtí vojáci zaútočit na ostrov Kjúšú, o pět měsíců později mělo následovat vylodění na ostrově Honšú. Generál Douglas MacArthur odhadoval, že další boje potrvají deset let a Američané ztratí až milión mužů.
V létě 1945 dostal povolávací rozkaz do Tichomoří i švagr chemičky Lili Horingové, která v rámci tajného projektu Manhattan pracovala na vzniku plutoniové bomby a jejíž manžel patřil mezi nejbližší spolupracovníky Roberta Oppenheimera. Lili věděla, že se v polovině července 1945 na poušti v Novém Mexiku uskutečnil první pokusný jaderný výbuch, na rodinné rozlučce se švagrem ale pochopitelně mlčela.
Bomba Jumbo, jež ozářila nebe nad Alamogordem, sežehla železnou odpalovací rampu a roztavila písek několik set metrů od epicentra, obsahovala šest kilogramů čistého plutonia 239. Cíl byl splněn, USA získaly funkční atomovou pumu. Spolu s dalšími zasvěcenými vědci proto Lili podepsala výzvu, aby Spojené státy novou zbraň použily pouze demonstrativně. To určitě postačí k tomu, aby válka skončila! Vedoucí projektu Manhattan Robert Oppenheimer po jaderném pokusu Trinity prohlásil: „Věděli jsme, že svět už nebude stejný. Vzpomněl jsem si na verš z hinduistického spisu Bhagavadgíta: ‚Nyní jsem se stal Smrtí, ničitelem světů.‘“
Švagr Lili už do války nemusel. Když Japonsko ignorovalo Postupimskou deklaraci, již 26. července 1945 vydali nejvyšší představitelé USA, Velké Británie a Číny, a odmítlo bezpodmínečně kapitulovat, americký prezident Truman schválil použití atomové zbraně. Na ostrově Tinian se 6. srpna 1945 v 02.45 ze země těžce odlepil americký bombardér B–29. Ve svých útrobách měl uranovou atomovou pumu Little Boy. Byla dlouhá jen tři metry a v průměru neměla ani metr. Ve čtvrt na devět a sedmnáct vteřin jaderná exploze zastavila život v japonské Hirošimě. Dvanáctičlenná osádka bombardéru byla přesvědčena, že než se vrátí na základnu, válka skončí. Zmocnila se jí euforie.
I po zničení Hirošimy však zastávala většina japonských vojenských a politických představitelů názor, že je třeba pokračovat v boji. Na nabídku kapitulace proto nereagovala.
Devátého srpna byla na Nagasaki svržena plutoniová puma s názvem Fat Man. Týž den zahájil Sovětský svaz, jenž dle dohod se Spojenci vyhlásil Japonsku válku, operaci Srpnová bouře. Sověti nasadili milión a půl vojáků. Zkušené jednotky Rudé armády se valily vpřed, tankové oddíly během čtyřiadvaceti hodin postoupily o sto padesát kilometrů. Japonské vedení pochopilo, že tohle je konec. Císař Hirohito oznámil 15. srpna 1945 v rozhlasovém projevu kapitulaci Japonska. Mimo jiné řekl, že „je nutné vydláždit cestu míru pro další generace“. Formální tečku za druhou světovou válkou učinil podpis kapitulačních listin 2. září 1945 na palubě americké bitevní lodi Missouri v Tokijském zálivu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
