Boje o Bratislavu a Brno: Osvobozením hlavního města neslavně skončila i první Slovenská republika

Sovětské a československé jednotky probíjející se Slovenskem bojovaly na přelomu března a dubna 1945 o Liptovský Mikuláš. Sovětské velení předpokládalo, že 2. ukrajinský front pod velením maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského udeří na Brno a odtud bude postupovat na Vyškov, Prostějov a Olomouc. Ze severní strany měl 4. ukrajinský front armádního generála Andreje Ivanoviče Jerjomenka osvobodit Ostravu a pokračovat na Olomouc, kde se měly uzavřít kleště a obklíčení Němců nalézajících se na západním Slovensku a na moravsko-slovenském pomezí. (Podle pamětníků, například maršála Georgije Konstantinoviče Žukova, Stalin neměl Jerjomenka rád; vytýkal mu přílišné sebevědomí a špatné velení ve složité operaci na brjanském úseku fronty.)

Boje o Bratislavu

Na začátku sovětské ofenzívy 7. gardová armáda během překvapivého nočního útoku prolomila obranu německé 153. a 357. pěší divize na řece Hron. Průlom dosahoval šířky sedmnácti kilometrů a armáda do dvou dnů za podpory Dunajské válečné flotily pod velením kontradmirála Georgije Nikitiče Cholosťakova postoupila pětatřicet kilometrů na západ do Nových Zámků. Kvůli urychlení postupu nařídil maršál Malinovskij vysadit na slovenský břeh Dunaje v týlu nepřítele 83. brigádu námořní pěchoty.

Devětadvacátého března Rudá armáda dobyla v Maďarsku Komárom i se součástí Komárna a na Slovensku Nové Zámky. Sedmá gardová armáda se přes Podunajskou nížinu valila na Bratislavu. Naproti tomu postup 53. armády na středním Slovensku byl kvůli kopcovitému terénu pomalejší. Čtyřicátá armáda v horách z pochopitelných důvodů postupovala ještě pomaleji. Šestadvacátého března rumunská 4. armáda osvobodila Banskou Bystrici, centrum Slovenského národního povstání, jež proběhlo ve dnech 29. srpna až 28. října 1944 (paradoxně skončilo v den 26. výročí vzniku samostatné Československé republiky).

Druhého dubna 1945 začala dobytím letiště ve Vajnorech vlastní bitva o slovenské hlavní město, jež bránily jednotky německé 6. a maďarské 3. armády. V noci 3. dubna Němci zničili všechny hlavní mosty přes Dunaj. Vojáci sovětského 23. střeleckého a 25. gardového střeleckého sboru 7. gardové armády vytlačili s podporou 27. tankové brigády a Dunajské válečné flotily Němce z Bratislavy, kterou osvobodili večer 4. dubna 1945, deset dní po zahájení bratislavsko-brněnské operace. V bojích o slovenskou metropoli zahynulo 742 sovětských, 470 německých a maďarských vojáků a 121 civilistů.

Boje na Slovensku si vzhledem k hornatému terénu vyžádaly značné oběti. Podle údajů slovenského ministerstva vnitra je na jejím území pohřbeno 60 659 sovětských (ke cti slovenských úřadů je třeba uvést, že sestavily jejich jmenný seznam), 10 425 rumunských vojáků a 1736 příslušníků 1. čs. armádního sboru.

Zánik slovenské armády i republiky