„Nápad na knihu vznikl z odřezků a rešerší jiných knih, jako je Kronika druhé republiky či Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Vybral jsem, víceméně náhodně, několik lidí, z nichž většina je veřejnosti prakticky neznámá. Ale leitmotivem jejich životních osudů je bizarnost a značná odpudivost. Na jejich příbězích chci ukázat, jak jsme všichni schopní a někdy i velmi ochotní v době velkých historických zvratů selhat,” říká nakladatel a spisovatel Jiří Padevět.
Sedí v pracovně nad knihkupectvím Nakladatelství Academia, jehož je ředitelem. Mluví o své nové knize Český bestiář, která v Academii vyjde letos. Padevětovy knihy se vesměs zabývají obdobím od konce první republiky do první poloviny padesátých let. Tedy zdaleka nejkrvavějším segmentem historie dvacátého století v českých zemích. Autor se na dobu, kdy se v prostoru dnešní České republiky vystřídala čtyři státní zřízení a dvě totality, dívá dvojím způsobem. Za prvé stroze a přísně faktograficky. Objemné publikace, jako Průvodce protektorátní Prahou, Kronika protektorátu, již zmíněné Krvavé finále či Průvodce stalinistickou Prahou, přetékají údaji o běžném denním provozu v daném místě a období i informacemi o masakrech, totalitní zvůli, mstě, lynčování, rabování, hromadném znásilňování, monstrprocesech i činech dvou odbojů, řádění esesmanů i zločinech partyzánských skupin. Díky věcnému, téměř encyklopedickému jazyku publikací působí Padevětův popis dobových násilných střetů, zločinů a zvěrstev (doplněný archívními fotografiemi a mapami, k nimž má autor coby vystudovaný zeměměřič vřelý vztah) na čtenáře paradoxně velmi sugestivně, téměř hypnoticky. Jako moderní obdoba středověkých smolných knih.
Vajgly a rohlíky
Kromě toho se Jiří Padevět věnuje i beletrii, ovšem stále zasazené do krvavých let v centru jeho zájmu. Knihy Ostny a oprátky či Sny a sekyry jsou kompilátem mikropovídek, v nichž vystupují známé i neznámé postavy českých dějin čtyřicátých a padesátých let dvacátého století. Hrdinové i zločinci, bachaři i političtí vězni, revoluční gardisté i vyhánění sudetští Němci. Autor v povídkách nezapře evidentní náklonnost k surrealismu, tu ale pozoruhodně kombinuje s nejběžnější všedností na pozadí velké historie. Padevětovy krátké beletristické útvary jsou zabydleny otřískanými hrníčky na čaj v boudách bachařů v uranových dolech, téměř dokouřenými špačky cigaret v ústech muklů, síťovkou s rohlíky a mlékem visící v ruce protinacistického odbojáře. Kratičké povídky, často vystavěné kolem jedné imprese, či překvapivé pointy tvoří organický doplněk k „tlustým knihám“, jak jim autor sám říká. K obsáhlým a stroze podaným kronikám a průvodcům nejhoršími lety českého dvacátého století. Chystaný Český bestiář, jehož téměř finální text autor Reflexu laskavě poskytl, patří k té čistě faktografické části Padevětovy literární činnosti. Kniha prezentuje životní osudy sedmi mužů, kteří se zapletli s jednou či oběma velkými totalitami dvacátého století. A je to chmurné čtení. Zejména proto, že mnoho z předsudečné nenávisti, spasitelské hysterie, malichernosti a čiročiré vychcanosti, jež cestu oněch sedmi mužů dějinami definovalo, můžeme s malou úpravou slovníku a terminologie najít v české veřejné krajině i dnes.
Od socialismu k nacismu
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
