Před 35 lety se v mexickém městě Matamoros ztratil Mark Kilroy. Atašé na ambasádě nejprve doufal, že se jako typický americký student na jarních prázdninách opil a skončil v policejní cele. Když se neobjevil, začali vyšetřovatelé pracovat s teorií, že byl Mark unesen. Jeho skutečný osud však překonal i jejich nejtemnější představy.
Únos amerického studenta přivedl do pohraničního města Matamoros americké policisty. Prvních několik dní vyšetřování proto doprovázely zmatky a tahanice mezi mexickou policií a americkými úřady. Do města navíc přijeli zoufalí rodiče, nabídli odměnu 15 000 dolarů za synovo propuštění, a spustili tak lavinu vymyšlených svědectví a falešných stop. Do procesu vnesl pořádek až Juan Benitez Ayala – policejní velitel pověstný drsnými vyšetřovacími metodami a neortodoxními postupy, které mu vynesly respekt na obou stranách hranice. Ani jeho obří pátrací akce, kde mexičtí federales spolupracovali s agenty protidrogového úřadu USA, však nepřinesla výsledek.
Průlom nastal zhruba po třech týdnech od únosu a přinesla ho naprostá náhoda. Při rutinní silniční kontrole prorazil neznámý řidič zátaras a policistům začal ujíždět. Když ho hlídka dostihla, zjistila, že jde o Serafina Hernandeze Garciu, synovce Elia Hernandeze, bosse mocného drogového kartelu. Rodina Hernandezů řádila ve státě Tamaulipas celé roky, policii se ale vyhýbala jako čert kříži. Serafin však policejní hlídku i zátaras okázale ignoroval a nereagoval na hrozbu střelby. Působil, jako by se domníval, že je neviditelný a nezranitelný. Při výslechu se choval arogantně a s klidem souhlasil, že policisty zavede na rodinný ranč.
Ranč hrůzy
Na Hernandezově ranči Santa Elena odhalila první zběžná prohlídka arzenál zbraní a 30 kilogramů marihuany. Pak ale jeden z členů pátracího týmu otevřel dveře kůlny. V temných útrobách našel rozteklé svíčky, nedopalky doutníků, prázdné láhve a páchnoucí mastný kotel zavěšený nad vyhaslým ohništěm. Rozběhl se za velitelem Ayalou, který rozkázal akci okamžitě zastavit. Přítomní američtí agenti nechápavě protestovali, protože doufali, že by je vyšetřování kartelu mohlo přivést na stopu zmizelého Marka Kilroye. Comandante Ayala ale trval na tom, že do kůlny musí nejprve vkročit kněz a provést rituál exorcismu. Jeho tým odhalil chrám černé magie.
Když přivolaný curandero provedl očistný rituál, nabralo vyšetřování rychlý spád. Jeden z honáků sloužících na ranči vypověděl, že viděl, jak Hernandezové přiváží spoutaného světlovlasého Američana. Ve výslechové místnosti vězení v Matamorosu se Serafin a Elia přiznali, že Kilroye unesli a byli svědky jeho rituální vraždy. Vyšetřovatele ochotně zavedli k místu, kde z nedávno rozryté půdy vyčníval silný drát. Po odkopání vrstvy zeminy policisté odhalili bezhlavé tělo. Drát byl připevněn ke konci páteře. Serafin Hernandez vysvětlil, že chtěli počkat, až se tělo rozloží, páteř vytáhnout a vyrobit z ní náhrdelník.
Děsivý nález byl pouze počátkem série stále horších objevů. Půda ranče vydala postupně 23 zohavených těl v různém stádiu rozkladu. V kůlně sloužící jako obřadní síň našli vyšetřovatelé čtyři kotle. Tři z nich obsahovaly drobné mince, kosti, zlaté přívěsky a zvířecí hlavy. Čtvrtý pak páchnoucí krvavou kaši plnou zvířecích a lidských ostatků. Hernandezové se opět nezdráhali vysvětlit jejich původ. Na rozkaz svého duchovního vůdce přiváželi na ranč lidské oběti. Kněz je pak rituálně mučil, vraždil a z jejich těl a vnitřností vařil zázračný lektvar, který členové gangu pili. Zděšeným vyšetřovatelům v té chvíli začal být zřejmý důvod nevysvětlitelného klidu a sebevědomí zatčených. Gangsteři byli skálopevně přesvědčeni, že jsou díky čarovným lektvarům nezranitelní a přiznání jim nemůže ublížit. Elio Hernandez dokonce hrdě prohlásil, že byl vůdcem jejich kultu vysvěcen za rituálního popravčího a na vraždách se osobně podílel. Uvedl i jméno temného kněze. Byl jím Adolfo de Jesus Constanzo.
El Padrino
Když dávali vyšetřovatelé dohromady úryvky Constanzova života, zjistili, že se narodil na Floridě patnáctileté kubánské emigrantce. Delia Aurora Gonzalez Del Valle byla vyznavačkou santeríe, domorodého náboženství rozšířeného mezi africkou diasporou ve španělském Karibiku. Po narození malého Adolfa ale Delia dospěla k přesvědčení, že její syn potřebuje silnější magickou ochranu. Vyprosila mu proto požehnání od haitského kněze, který praktikoval temnější verzi santeríe zvanou Palo Mayombe. Během rituálu prý malý chlapec dostal poprvé napít odvaru z lidských kostí.
Temné zasvěcení předurčilo celý zbytek Adolfova života. První adoptivní otec ho nechal pokřtít v katolickém kostele, kde ministroval při křesťanských mších. S matkou ale zároveň jezdil na Haiti, kde se účastnil rituálů Voodoo. Za statečnost a poslušnost ho matka a její spoluvěrci odměňovali možností podílet se na zabíjení zvířecích obětí. Po rozvodu se Delia se synem přidali ke komunitě vyznavačů extrémní odnože kultu Palo Mayombe. Během rituálů vrchní kněz vařil v kotli lidské ostatky a připravoval z nich čarovný nápoj nganga. Jakmile Adolfo dospěl do teenagerských let, stal se mu věrným pomocníkem a dodavatelem obětin, které vykopával na hřbitovech z čerstvých hrobů. Jeho prestiž stále rostla. Komunitou se začaly šířit zvěsti, že je vtělením ďábelské bytosti Kadiempembe, dokáže provádět čarovné rituály, vykládat tarot a věštit budoucnost. Mladý, pohledný a vysoce inteligentní Adolfo pověry obratně využíval a rychle se stal vyhledávaným médiem.
Ve 21 letech se už coby vyhlášený čaroděj přesunul do Mexico City. Mezi jeho klienty patřila společenská smetánka, politici, herci a také policisté. Ctižádost ho ale hnala stále výš. Díky konexím u policie se dostal ke kontaktům na drogové kartely. Jejich mocní, ale pověrčiví vůdci k mladému temnému knězi vzhlíželi jako k modle. Když jim slíbil, že jim jeho kouzla zaručí nezranitelnost a beztrestnost, prohlásili ho za duchovního vůdce celého kartelu a oslovovali ho El Padrino – Kmotr.
El Padrino a jeho gang přezdívaný Narco Satánicos se stali postrachem mexicko-texaského pohraničí. Oběti si zpočátku vybírali mezi členy konkurenčních kartelů nebo mezi uplacenými policisty, kteří odmítli uposlechnout rozkazů. Četnost a brutalita rituálů ale rostla a s ní i nároky na lidské oběti. Postupně začal klan vraždit místní farmáře, unášet děti a nakonec Kubánec přikázal svým pohůnkům, aby mu přivedli „typického gringa“. Do jejich tenat toho večera padl blonďatý a urostlý Mark Kilroy.
Souboj magií
Když se víra pověrčivých gangsterů střetla s realitou, dopadla stejně jako všechny pověry. Brutální rituály a lidské oběti z nich neučinily nezranitelné bytosti a neochránily je ani před spravedlností. Členové Hernandezova klanu sice nebyli vydáni do USA, kde jim hrozil trest smrti, od soudu ale odešli s tresty 67 let vězení. El Padrino se však před porotou neobjevil. Jeho život skončil v posledním rituálu, jehož obětí se stal on a jeho milenec.
Po odhalení hrůzného ranče uspořádali mexičtí federales na Constanza mohutný zátah. První stopy je přivedly na předměstí Mexico City, kde si El Padrino zařídil luxusní rezidenci. V ní zajistili hromady pornografie, ručně psané knihy kouzel a seznamy klientů, které se kvůli hrozícímu skandálu nikdy nedostaly na veřejnost. Adolfo Constanzo ale policii stále unikal a s ním i jeho věrná následovnice Sara Aldrete – vzorná americká studentka, která ve svém dívčím pokojíku ukrývala lidskou krví pomazaný oltář a nechala se titulovat El Madrina – Kmotra. Bezradné pátrání opět otočil správným směrem comandante Juan Benitez Ayala. Na Hernandezův ranč nechal před objektivy kamer přivést praktikanta bílé magie. Bruchus pak v přímém televizním přenosu provedl vymítací obřad, vysypal temnou kapli solí a přikázal policistům místo spálit. Zatímco televizní kamery přenášely obrazy plamenů a dýmu do celého Mexika, začal se dým valit i z okna luxusního bytového domu v Mexico City. Do nepříčetnosti rozzuřený Constanzo v něm začal přes protesty svých kompliců rozbíjet nábytek, pálit svazky bankovek a vyhazovat je oknem.
Poslední rituál
Přivolaná policejní hlídka nejprve netušila, že přijíždí k poslednímu útočišti nejhledanějšího muže Mexika. Když na ně ale Constanzo začal z okna pálit ze samopalu, došlo jim, s kým mají tu čest. Na místo se sjelo celkem 180 policistů a skoro hodinu si vyměňovali se zabarikádovanými gangstery salvy. Střelba z oken poté utichla. Z domu vyšla se zdviženýma rukama El Madrina, za ní Constanzův vrchní zabiják zvaný El Duby a tři další muži. Když policisté vtrhli do bytu, našli v něm Adolfa Constanza, jak objímá svého milence a bodyguarda Martina Quintana Rodriqueze. Oba byli provrtáni salvou kulek, kterou El Duby vypálil na poslední Padrinův příkaz.
