Jako příspěvek do diskuze kolem jedné z aktuálních kauz bychom chtěli připomenout, že v historii existovala řada slavných osobností, které se nezdráhaly chopit srolované bankovky a šňupečkem povzbudit své tělo i mysl.
Pokračování 2 / 10
Benjamin Franklin
Franklin se proslavil jako vynálezce, vědec, filozof, spisovatel a jeden z Otců zakladatelů USA. Kromě toho byl také jednou z nejslavnějších obětí první americké epidemie nadužívání opiátů. Franklin se k opiu a heroinu nedostal jako k drogám. Tehdejší lékaři je běžně předepisovali jako léky na uklidnění a tlumení bolesti. Dlouhodobé používání ale samozřejmě vedlo k silné závislosti, s čímž si ovšem tehdejší medicína nelámala hlavu a předepisovala na ni léčbu kokainem. Jestli vás zajímá, čím si Benjamin Franklin procházel, zkuste vynikající seriál Stevena Soderbergha Knick: Lékaři bez hranic. Vyhánění heroinu kokainem je na postavě lékaře slavné nemocnice Knickerbocker Hospital vykresleno velmi názorně.
Pokračování 3 / 10
Sigmund Freud
Zakladatel moderní psychologie a psychoanalýzy byl jedním z nejpřesvědčenějších zastánců léčivých účinků kokainu. Aby se o účincích zázračného prášku ujistil, byl sám jeho aktivním uživatelem a sepsal o něm řadu prací včetně chvalozpěvu „Über Coca“. Mezi historiky se objevují domněnky, že se celá jeho teorie lidské osobnosti zrodila ze stavů vědomí nabuzeného kokainem. Není tedy divu, že ve zkoušce časem neobstála na rozdíl od používání kokainu jako anestetika. Jako první ho během operace použil oční lékař Carl Koller, který se o kokainu dozvěděl právě od Freuda.
Pokračování 4 / 10
Arthur Conan Doyle
Než se stal slavným spisovatelem, studoval autor Sherlocka Holmese medicínu a krátce provozoval oftalmologickou praxi. O povzbuzujících účincích kokainu tedy dobře věděl, sám ho užíval, a dokonce ho údajně distribuoval v úzkém okruhu svých známých. Později se mu účinky zprotivily a ústy Dr. Watsona před nimi varoval čtenáře i velkého detektiva. Jestli do jeho postavy promítl vlastní zkušenosti, tak není divu, že měl kokainu plné zuby. V románu Znamení čtyř popisuje, že Sherlock Holmes používal kokain nitrožilně ve formě sedmiprocentního roztoku a injekce si vpichoval třikrát denně po dobu mnoha měsíců. Existují i teorie, že postava Holmesovy Nemesis Dr. Moriartyho byla jen výplodem kokainem nabuzené paranoie a že detektivova absence po pádu do Reichenbašského vodopádu byla jen zástěrkou pro pobyt v odvykací klinice.
Pokračování 5 / 10
Robert Louis Stevenson
Podobné stavy jako Arthur Conan Doyle pravděpodobně zažíval i spisovatel Robert Louis Stevenson, který pod vlivem kokainu psal svůj slavný román Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hydea. Rozdvojená osobnost, jejíž jedna část překypuje násilnou energií, je účinky drogy minimálně dobře vysvětlitelná. Nutno ovšem podotknout, že Stevenson neužíval kokain pro zábavu, ale jako lék na svou chronickou tuberkulózu.
Pokračování 6 / 10
James Joyce
Další slavný spisovatel, který si pomocí zázračného prášku nabuzoval fantazii. Jaké duševní stavy asi prožíval, pochopíte, když se zkusíte začíst do některého z jeho slavných děl. Odysseus je v podstatě jedním nepřetržitým tokem nesouvislých myšlenek, výkřiků a vymyšlených slov. Plačky nad Finneganem jdou ještě dál. Kniha je opět psaná formou nesrozumitelného toku myšlenek, a navíc je psaná v kruhu. Začíná i končí v půlce věty a je celkem jedno, na kterém místě ji začnete číst. Když o Joyceově drogové libůstce víte, začne vám být stěžejní dílo světové literatury o něco málo srozumitelnější.
Pokračování 7 / 10
Aleister Crowley
Jeden z nejvýznamnějších moderních mystiků a čarodějů sám sebe považoval za nejzkaženějšího člověka na světě a Zvíře 666. Různých drog do sebe za svou kariéru nacpal tolik, že by vystačily na zásobování menší lékárny, oblíbeným prostředkem navozování mýtických stavů pro něj bylo opium, hašiš a zejména kokain. Asi proto že velká část jeho magických seancí nějak souvisela se sexem.
Pokračování 8 / 10
Thomas Alva Edison
Vynálezce a průmyslník Thomas Alva Edison byl jednou z mnoha velkých postav světové historie, která zaháněla únavu marianským vínem. Vynálezcem zázračného nápoje byl francouzský lékárník Angelo Francois Mariani, který na lektvaru spolupracoval s Dr. Charlesem Fauvelem. Dr. Fauvel jakožto jeden z pionýrů anesteziologie věděl, že extrakt z listů koky dokáže nejenom znecitlivět tkáně, ale že jeho požití působí na organismus povzbuzujícím účinkem. Marianské víno bylo víceméně koktejlem silného výluhu z koky a červeného vína. Thomas Alva si díky němu vystačil se čtyřmi hodinami spánku denně, a mohl tedy za život nastřádat neuvěřitelných 1093 patentů.
Pokračování 9 / 10
Královna Viktorie
Marianské víno (tedy koktejl kokainu a vína) se na přelomu 19. a 20. století velkoryse předepisovalo v podstatě na cokoliv. Léčila se s ním malárie, nachlazení, nervozita, deprese, mentální choroby, přejídání a spousta dalších chorob. Jeho blahodárné účinky si nemohla vynachválit řada světových státníků od amerického prezidenta Ulysses S. Granta přes francouzského premiéra (jinak zapřisáhlého abstinenta) Julese Mélinea, ruskou carevnu Marii Fjodorovnu až po britskou královnu Viktorii. Méně prominentním, ale o pro historii daleko zajímavějším uživatelem byl i John Stith Pemberton, kterého víno-kokový nápoj inspiroval k vynálezu Coca-Coly.
Pokračování 10 / 10
Papež Lev XIII.
Lev XIII. patří mezi nejpozoruhodnější papeže všech dob. Byl velmi liberálním, levicově zaměřeným intelektuálem. Zasazoval se o zavedení spravedlivých mezd pro nejchudší dělníky, angažoval se v mezinárodní politice a diplomacii. Zajímal se o vědu a techniku, byl prvním papežem, který nechával své projevy nahrávat a filmovat. Kromě toho byl velmi aktivním spisovatelem. Psal své dlouhé projevy, encykliky (obsáhlé oběžníky adresované biskupům), deníky a pojednání o všem možném od růženců po ideje svobody, manželství a světové migrace. Obdivuhodnou činorodost si zachoval až do své smrti v 93 letech v roce 1903. Tajemství jeho zdánlivě nekonečné energie? Pravidelné popíjení marianského vína. Papež si ho oblíbil natolik, že mu udělil oficiální papežské vyznamenání.
