Ďáblova bible neboli Codex gigas, Rudolf II. jako Vertumnus od Giuseppe Arcimbolda, ale také dalších 470 obrazů, 69 bronzových soch, 179 soch ze slonoviny, 26 uměleckých objektů z jantaru, 660 předmětů z achátu a krystalu, 174 kusů nádobí z fajánse, 403 exotických kuriozit, 185 šperků z drahokamů, 317 vědeckých a matematických přístrojů či tisíce mincí. Tohle všechno čítá válečná kořist ze sbírek císaře Rudolfa II., kterou na sklonu Třicetileté války odvezla z Prahy švédská vojska. Plenění sbírek nedozírných hodnot, o které české země navždy přišly, začalo před 374 lety – 25. července 1648.
V létě 1648 byla velká část Evropy zpustošena a vyčerpána nekonečnými boji, jejichž roznětkou se na jaře 1618 stalo vyhození císařských místodržitelů z oken Pražského hradu a následné české stavovské povstání. Přestože mnoho evropských států počítalo ohromné ztráty na obyvatelstvu, majetku a zažívalo razantní decimaci ekonomiky, válka stále pokračovala. Korunované hlavy totiž dosud nebyly schopny se dohodnout na podmínkách míru. Místo toho zde byly podnikány další vojenské operace, které měly zlepšit podmínky u vyjednávacího stolu pro tu či onu stranu. A to byl příklad i Švédska. Aby tato severská mocnost dosáhla zlepšení své vyjednávací pozice na mírových jednáních v Osnabrücku, zahájila v létě 1648 novou ofenzívu do střední Evropy.
V polovině července se švédské armády generála Hanse Christoffa Königsmarcka seskupily ve středních Čechách a přesunuly se ku Praze. V noci na 25. července se přepadovým skupinám podařilo proniknout přes rozestavěná opevnění na Pohořelec, pobít stráže u Strahovské brány a zabezpečit průchod švédského vojska do města. Dlužno dodat, že Praha byla v nepřipraveném stavu, navíc zde doznívaly oslavy císařovy svatby a strážní vojáci měli k bojeschopnému stavu hodně daleko. Jednotky obsadily Malou Stranu i Pražský hrad, načež došlo se souhlasem, ba dokonce s výslovným rozkazem švédské královny Kristýny I. k rabování, přičemž největší pozornost mířila na sbírky císaře Rudolfa II.
Útok na umělecké sbírky byl rychlý a koordinovaný. Brzy bylo po všem. Uloupené cennosti dal Königsmarck střežit ozbrojenými hlídkami, aby zabránil jejich rozchvácení rabujícími vojsky, a brzy je dal prohlásit za švédskou státní kořist. Když se královna Kristýna I. dozvěděla o úspěšném lupu, nařídila, aby byly vyhrazeny pro švédskou královskou korunu a vrchnímu veliteli švédské armády Karlu X. Gustafovi uložila, aby lup vzal do své osobní úschovy.
Jednotlivá díla pak byla naložena a dopravena po Labi do Meklenburska a následně po Baltském moři do Švédska. Generál Königsmarck a další vysocí důstojníci byli mezitím instruováni, aby se postarali o archiv, knihovny a umělecké cennosti, a to i po logistické stránce.
Zanedlouho poté, co Švédové úspěšně dopravili kořist z Čech do Stockholmu, byl uzavřen Vestfálský mír, který ukončil jednu z nejpustošivějších válek dějin Evropy. Obrazy a další uloupené předměty z pražských rudolfinských sbírek mohou návštěvníci stále obdivovat i dnes, jenže už jen ve stockholmských muzeích.
