nahoru

Příchod Cyrila a Metoděje na Moravu? 5. července to rozhodně nebylo!

red 5. července 2022 • 10:00

Už více než 150 let se 5. července slaví příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu (roku 863). O vyslání věrozvěstů, kteří by mu pomohli s rozšiřováním a upevňování křesťanství požádal byzantského císaře Michaela III. moravský kníže Rostislav. Oba bratři, z nichž vůdčí úlohu měl o 14 let mladší Cyril (vlastním jménem Konstantin), odvedli na Moravě fantastickou práci. Paradoxně to však urychlilo Rostislavův tragický konec … a nijak to nezabránilo ani pádu Velkomoravské říše, který přišel už zanedlouho.

Dá se s nadsázkou říct, že křesťanství bylo tehdy vším. Nástrojem ovládání lidí a celých státních celků i záminkou k výbojům a uchvacování nového území. Morava byla v tomto ohledu zcela pod vlivem Východofranské říše (do níž patřila především území v dnešním Rakousku a Německu).

Cyril s Metodějem to změnili. Díky prvnímu slovanskému písmu, které Cyril vytvořil, mohli do srozumitelného jazyka překládat náboženské texty a sloužit mše ne latinsky, ale tak, že jim i prostí lidé rozuměli. Vliv Franků zásadně klesl.

Jejich král Ludvík II. Němec se proto rozhodl knížete Rostislava zničit (v době, kdy byli Cyril s Metodějem v Římě, kde Cyril roku 869 zemřel). Využil k tomu Rostislavových sporů s jeho synovcem, ambiciózním Svatoplukem, který vládl v sousedním Nitranském knížectví. Ten svého strýce zajal a vydal mu ho. Původní trest smrti sice král Rostislavovi změnil na oslepení a doživotní uvěznění, ale Rostislavova historická stopa tím tak jako tak končí.

A protože král to hodlal s neposlušnými Slovany uzavřít definitivně, vsadil pro jistotu do vězení i svého spojence Svatopluka. Na Moravu se vrátili franští kněží … a všechno se zdálo být zpátky v zajetých kolejích. Ale nebylo. Vypukla vzpoura, franští kněží byli vypráskáni, a když se rebelie nepodařilo potlačit, musel král chtě nechtě propustit výborného válečníka a znalce moravských poměrů Svatopluka z vězení a postavit ho do čela trestné výpravy.

Jenže Svatopluk oplatil zradu zradou. Na Moravě se postavil na stranu svých Slovanů, a když královo vojsko drtivě porazil (a pak to ještě několikrát zopakoval), stal se novým velkomoravským knížetem. Říše za jeho vlády dosáhla největšího územního rozmachu a vrátil se tam i Metoděj, aby pokračoval v díle, které s bratrem započali (v mezidobí byl i on dva a půl roku vězněn Franky).

Metoděj zemřel na Velehradě roku 855. Podle tradice stihl ještě před smrtí pokřtít českého knížete Bořivoje a jeho ženu (svatou) Ludmilu – tedy prarodiče svatého Václava.

Svatopluk zemřel o devět let později (894). Známá je legenda o jeho třech prutech, které dal svým synům, aby je zkusili zlomit. Všechny tři dohromady přelomit nedokázali, každý zvlášť ano. I přes tuto lekci soudržnosti se však bratři (historicky jednoznačně doloženi jsou pouze dva) nedokázali shodnout a výsledkem byly neustálé boje s okolními státy i mezi sebou navzájem. V roce 907 pak oslabenou říši z politické mapy Evropy definitivně vymazali sousední Maďaři.

Na to, co dalšího školní osnovy o dvojici věrozvěstů tají, se podívejte v další epizodě Životů slavných v úvodu článku.   

red