Je to už téměř 14 let, co se poprvé objevil spis, který má dokazovat Kunderův podíl na zatčení agenta chodce Miroslava Dvořáčka. A 14 let za své „zločiny“ Dvořáček nakonec strávil ve vězení, valnou část toho v uranových dolech. Kundera dodnes udání špiona popírá, jak to tehdy opravdu bylo se tak můžeme jen domnívat. Důvodů, proč tak mohl udělat, ale režim dal mnoha jemu podobných hned několik. Byl pro Kunderu oním rozhodujícím faktorem jeho vztah ke komunismu nebo strach z hrozícího trestu?
Miroslav Dvořáček chtěl studovat leteckou vojenskou akademii, jeho i s kamarádek Miroslavem Juppou ale v roce 1949 vyhodili. Dva muži se tedy rozhodli utéct za hranice. O tom pověděli i Ivě Militké - Juppově přítelkyni a Dvořákově dlouholeté kamarádce. V Německu je naverboval americký kontrašpionážní sbor a jako agenty chodce je poslal zpět do Československa.
Militká později začala randit s Miroslavem Dlaskem, zapřísáhlým komunistou a o svém předchozím partnerovi i kamarádovi mu všechno pověděla. Když se Dvořáček tak objevil v roce 1950 v Praze a Militkou náhodou potkal, nemohlo to dopadnout dobře.
Dvořáček si s Militkou popovídal, byla nadšená, že ho vidí. U ní na studentské kolonii si schoval svůj kufr s tím, že se pro něj později vrátí. Militká vše vypověděla svému příteli Dlaskovi - patrně z mladické naivity a radosti ze setkání. Dlask celou věc zase řekl Milanu Kunderovi, předákovi kolejí Kolonka. Kundera neváhal a ihned se dostavil na služebnu SNB a vše nahlásil. Kundera ovšem celou věc v roce 2008, kdy byl záznam o oznámení objeven, popřel.
Dvořáčka zatkli, vyslýchali a mučili. Byl mu navržen trest smrti, nakonec dostal 22 let. Po 14 letech strávených předvším v příbramském lágru Vojna byl propuštěn. Roku 1968 emigroval, zemřel roce 2012.
Existuje celá řada vysvětlení, co se mohlo stát - Kundera byl komunistou, podle Respektu, který o celé věci informoval jako první, je možné, že chtěl Dvořáčkovi jako emigrantovi zničit život. Možná ale prostě jen chtěl předejít vlastnímu trestu - neudání podobné informace ho mohlo poslat na několik let do vězení. Kriminalista Alois Pašek, který v té době sloužil u policie, rovněž popsal možnost, že Kundera byl jako předák kolejí pouze namátkově jmenován jako zástupce studentů. Jednalo se prý o běžnou praxi.
