Barrandovská studia ve 30. letech
15. březen 1939 je bezesporu jedním z nejtragičtějších dnů naší moderní historie.
15. březen 1939 je bezesporu jedním z nejtragičtějších dnů naší moderní historie.
Barrandovská studia
Majitel Barrandovských studií Miloš Havel
15
Fotogalerie

Bizarní snahy českých fašistů za okupace byly k smíchu: Skončili v koncentráku, ve vězení i na útěku

Je tomu již 83 let, co Německo zahájilo okupaci Čech a Moravy. Pouhého půl roku poté, co Mnichovskou dohodou získali české pohraničí, se Hitler a jeho muži vrhli i na zbytek naší země. O to bolestnější je pro přeživší druhé světové války současné dění na Ukrajině. Ruský „osvoboditel“ je až příliš podobný tomu německému. Nebyli to ale jen Němci, kteří v Čechách a na Moravě působili bolest. Přidat se k nim chtěli i čeští fašisté - jejich pokusy ale byly častěji spíše k smíchu.

15. března 1939 je jedním z nějčernějších dní české historie. Do země vpadla nacistická vojska, která zde měla v úmyslu často jen vraždit a krást. O to smutnější je fakt, že se k nim bez přehnaně dlouhého přemýšlení přidávali i mnozí místní občané. Fašisté měli v našich zemích nemalou základnu už několik let, okupace pro ně byla dobou vhodnou k tomu, aby ukázali své tváře.

Jejich aktivity ale nebyly příliš úspěšné a jejich spolky často končily svou činnosti jen pár dní po založení. To je například případ Českého národního výboru v čele s Radolem Gajdou, který o sobě tvrdil, že se ujímá jednotného politického vedení národa. Jenže tou dobou to nikoho nezajímalo, a tak po třech dnech výbor v tichosti opět zanikl.

Zajímavý byl rozhodně pokus fašistů Zdeňka Zástěry, Václava Binovce a Jana Tully o obsazení barrandovských studií. Plánovali zabránit „vlivu židomarxistů na českou kinematografii“. Do studií přišli s pistolemi a požadovali, aby je přijal ředitel studií Miloš Havel. Ten ale na Barrandově nebyl, a tak si ho nechali zavolat telefonem. Ten je dokázal i pouze přes aparát doslova seřvat takovým způsobem, že fašisté studia bez větších okolků opustili.

Zdeněk Zástěra ještě za války skončil v moci gestapa a z Terezína putoval do koncentráku Dachau, kde zemřel. Tulla přijal německé občanství, ale patrně ještě před koncem války zemřel. Binovec sice za okupace točil filmy, po válce ale skončil na tři roky ve vězení, později emigroval, ale bez úspěchu v zahraničí se vrátil do Československa, kde také zemřel. Ladislav Brom, který trojici sloužil patrně jen jako řidič, byl zatčen gestapem, po propuštění se přidal k odboji, po válce skončil ve vězení a později emigroval. Zemřel v USA.