Česká pravoslavná církev před dvěma lety prohlásila kněze Stanislava Nasadila (20. 10. 1907–28. 6. 1941) za svatého a já až tehdy s údivem zjistil, že Stanislav Nasadil je můj prastrýc. Vydal jsem se do Chorvatska, kde působil a zahynul, abych napravil, že jsem o něm nic nevěděl.
Děda o svém bratrovi nikdy nevyprávěl. Nebo už si to nepamatuji, jenže táta o něm taky skoro nic nevěděl. Prateta Desanka během našich návštěv o svém muži, Stanislavu Nasadilovi, taky nemluvila. U příbuzných v Ogulinu jsme se vždy zastavili cestou do Zadru, u moře v Jugoslávii jsem byl s rodiči poprvé v roce 1981. Tátovi bratranci, Branko a Stanko, měli děti v mém věku. Hráli jsme si spolu, dospělí u kafe probrali počasí, politiku i co je nového.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
