Jméno Mašín je pevně spjato s českou, potažmo československou či protektorátní historií. Zdenin manžel Josef aktivně bojoval proti nacistickému útlaku. Synové Josef a Ctirad zase bojovali proti komunistům. Spojovacím článkem byla Zdena Mašínová, milující manželka a maminka. I ona pocítila perzekuci obou totalitních režimů. Po jednom z procesů skončila ve vězení, kde nakonec 12. června 1956 zemřela.
Narodila se 20. května 1907 jako Zdena Nováková, vyrůstala v Olomouci, kde také absolvovala střední školu. Její další kroky vedly na pražské ČVUT, na němž studovala zeměměřičství. Pro netradiční obor se rozhodla i kvůli svému otci, který měl zeměměřičskou firmu. V téže době narazila na pohledného vojáka Josefa Mašína, jenž sloužil u 1. dělostřeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova v Ruzyni.
Rodinnou idylku narušila okupace
Slovo dalo slovo a ze známosti vzešla láska, pár měl svatbu 18. června 1929. Rok po obřadu se Josefovi a Zdeně narodil první syn Ctirad. Postupně k němu přibyl druhorozený Josef a také sestra Zdena. Mašínovi fungovali jako normální rodina. Zdena Mašínová chodila do práce, její manžel Josef zastával funkci zástupce velitele pluku.
Pomyslným zlomem se stala nacistická okupace, Mašín byl v březnu 1939 suspendován, protože neuposlechl rozkaz. Tím začala jeho odbojová činnost, ve které ho manželka trpělivě a odvážně podporovala. Přešel do ilegality a společně s Josefem Balabánem a Václavem Morávkem založil skupinu Tři králové. Sabotéři okupantům zatápěli a gestapo dělalo vše, aby je dostalo.
Zdena musela opustit zaměstnání a věnovala se naplno rodině, zvláštní péči vyžadovala dcera, která se narodila s nedovyvinutými klouby. Během druhé světové války se Mašín skrýval, své nejmilejší navštěvoval pouze občas a tajně. Díky tomu si rodina Mašínů vysloužila speciální zacházení, gestapo pravidelně kontrovalo byt, poté dokonce museli opustit Prahu a přestěhovat se do Poděbrad.
Rychlý rozchod s KSČ
Josef Mašín byl dostižen 13. května 1941, nacisté okamžitě uvěznili i Zdenu Mašínovou. Dětem hrozilo, že budou muset do Německa na převýchovu, přičemž dceři Zdeně hrozil koncentrační tábor. Důvodem byla její nemoc, nakonec si děti převzala babička. Mezitím se situace vyostřila, byl spáchán atentát na Heydricha. Během výslechů se Mašín nechal slyšet, že ho smrt nacistického vůdce mrzí. Když se gestapák zeptal proč, odbojář odpověděl nečekaně. „Chtěl bych ho zabít sám,“ svěřil se zmučený Mašín. Tím si vysloužil trest smrti, jeho manželka byla krátce nato propuštěna.
V poválečném období vstoupila Mašínová do KSČ, po popravě rodinného přítele Heliodora Píky ale členství ukončila. Zřejmě prozřela a zjistila, že komunistický režim je dosti podobný tomu nacistickému. Koncem v KSČ si vysloužila speciální místo na seznamu nepřátel. Zdena Mašínová se angažovala také v případě Milady Horákové, s političkou totiž krátce seděla v pankrácké věznici.
Zcela jistě netušila, že i ji jednou semele soukolí komunistických procesů. Její dva synové se doslova prostříleli na západ. Tato akce dodnes rozděluje českou společnost. Zdena Mašínová byla měsíc po jejich útěku zatčena. Na proces čekala dva roky, mezitím u ní propukla rakovina.
Ostatky v hromadném hrobě
I přes nemoc odešla od soudu s pětadvacetiletým trestem. V táboře nucených prací neměla žádné úlevy, poté, co se její stav razantně zhoršil, byla převezena do vězeňské nemocnice na Pankráci, kde upadla do kómatu. „Jest pravděpodobné, že její život je sečten na hodiny, nejvýše dny,“ napsal ve zprávě ošetřující lékař.
Měl bohužel pravdu, Zdena Mašínová zemřela 12. června 1956. Na její smrti měl zcela jistě podíl i komunistický režim, protože vyšetřovatelé s ní zacházeli velmi tvrdě. Nechali ji dokonce spát na betonové podlaze bez deky. Umírající matku nemohla navštívit ani její dcera, která se rovněž potýkala s perzekucí a strávila několik měsíců ve vězení.
Dcera nakonec jako jediná zůstala v Československu. Logicky chtěla uctít památku zesnulé matky, ale při hledání hrobu narazila. Po dlouhých peripetiích zjistila, že maminka byla pohřbena v hromadném hrobě v Ďáblicích. „Hrobník mi sdělil, že byla pohřbena s dětmi žen z pankrácké věznice. Bez rakve,“ vzpomínala po letech Zdena Mašínová mladší pro Paměť národa. V hromadném hrobě bylo 31 dětských ostatků a její matka. „Hrob jsem nesměla označit,“ uvedla Mašínová.
Po pádu komunismu byla Zdena Mašínová rehabilitována, dostalo se jí také několika poct. Její dcera usilovala o důstojné pohřbení, ostatky odvážné ženy však zatím nebyly nalezeny.
