nahoru

Emil Strauss: Novinář, se kterým se soudil Hitler

HANA BENEŠOVÁ 11. června 2021 • 06:00
Emil Strauss: Novinář, se kterým se soudil Hitler
foto: Státní oblastní archív v Praze

Sociálně demokratický novinář Emil Strauss (17. 4. 1889 – 12. 12. 1942) si nebral servítky. Pro urážku na cti ho mimo jiné zažaloval Adolf Hitler, Hans Krebs, Antonín Zápotocký, Rudolf Slánský, Klement Gottwald nebo Jan Šverma. Hitlera se v roce 1928 hluboce dotklo, že ho Strauss zesměšnil – označil ho za mnichovského Mussolinka. Vymohl si omluvu a úhradu soudních nákladů. Představitele KSČ zase urazilo, že o nich psal jako o pučistech, které zajímá jen pochvala z Moskvy.

„Okolnosti mě léta nutily nemluvit o ničem jiném než o míru,“ řekl 10. listopadu 1938 Adolf Hitler v Mnichově německým šéfredaktorům a dodal, že jeho mírová kamufláž splnila svůj účel: „Vybavit Německo zbraněmi, které bude potřebovat v následující etapě, jsem mohl pouze tehdy, pokud jsem neustále, znovu a znovu, zdůrazňoval naše mírové úmysly.“ Německému tisku poděkoval za příkladnou pomoc: „Díky naší propagandě… jsme bez jediného výstřelu dobyli frontovou linii… získali kontrolu nad deseti milióny lidí.“ (V den podpisu mnichovské dohody Hitler přiznal, že se jedná o nejkrásnější den v jeho životě.)

Němečtí sociálně demokratičtí novináři a politici v Československu o skutečných Hitlerových záměrech nepochybovali, řada z nich se v následujících týdnech a měsících uchýlila za hranice. Předseda Německé sociálně demokratické strany dělnické v Československu Wenzel Jaksch v  posledním vydání novin Sozialdemokrat 9. listopadu 1938 píše: „Mocný osud nás postavil do pozice poražených. Je právem poraženého nést hlavu vztyčenou.“ Šéfredaktor listu Sozial­demokrat Emil Strauss má vízum do Velké Británie. Je zřejmé, že je u nacistů na černé listině. Od začátku třicátých let Strauss dostává z Německa dopisy, v nichž mu anonymní pisatelé vyhrožují smrtí. Samotný Adolf Hitler ho už v roce 1928 dvakrát zažaloval pro urážky. Strauss tenkrát ve své obhajobě uvedl, že Hitlerova politika může „přivoditi velmi citlivé následky proti Československé republice a ve své souvislosti ohroziti snad i světový mír“. Svůj odjezd do Londýna však stále odkládá kvůli nemocnému, osmdesátiletému otci. Gestapo zatklo Emila Strausse 2. dubna 1939. Oznámilo mu, že se provinil nepřátelským postojem vůči Říši a porušením tiskových pravidel. Zesměšnil a veřejně potupil Vůdce.

Spisovatel z Mnichova

Emil Strauss se narodil do rodiny pražského židovského obchodníka 17. dubna 1889. Emilův otec Josef vlastnil dům a obchod v Rybné ulici, maminka Marie se starala o domácnost. U Straussů se hovořilo německy, při sčítání lidu se přihlásili k německé národnosti. Po maturitě na gymnáziu se Emil Strauss zapsal na univerzitu v Praze, kde získal doktorát. Byl zaměstnaný jako úředník v pojišťovně. V roce 1915 musel narukovat, sloužil u pěšího pluku č. 2, v únoru 1918 údajně zažil v černohorské boce Kotorské vzpouru námořníků. Po válce začal Emil Strauss pracovat jako novinář, vstoupil do Německé sociálně demokratické strany dělnické v Československu a oženil se s dcerou stranického předsedy Annou Seligerovou. Manželům ­Straussovým se 14. dubna 1920 narodila dcera Mariana, o čtyři roky později přišla na svět Liselotte.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku