nahoru

Třicet let existence ODS. V čele strany stanul prezident Václav Klaus či chlap s guľama Mirek Topolánek

Šimon Kadeřávek21. dubna 2021 • 17:00
Chlap s guľama Mirek Topolánek
Chlap s guľama Mirek Topolánek
• foto: 
čtk

Občanští demokraté patří mezi tradiční politické strany, z jejich řad vzešel například druhý český prezident Václav Klaus. Během téměř třicetileté historie si zažila ODS prakticky všechno, od monopolu na českou politiku až po minimální volební zisky. Aktuálně strana, která vznikla 21. dubna 1991, znovu ožila a patří mezi jeden ze subjektů, který by mohl vyšachovat Andreje Babiše v podzimních volbách.

Kořeny ODS musíme hledat v hnutí Občanské fórum, tato spontánní platforma vznikla dva dny po mlácení studentů na Národní třídě. V jejím čele stál Václav Havel či Petr Pithart, prvně jmenovaný později odešel do pozadí kvůli přípravám na prezidentskou funkci. V roce 1990, přesněji 13.října, se uskutečnila první volba předsedy OF, v té zvítězil tehdejší ministr financí Václav Klaus.

Hnací motor jménem Václav Klaus

V tomto bodě můžeme hledat počátky ODS, Klaus totiž začal Občanské fórum přetvářet v politickou stranu. Problémem bylo, že OF zaštiťovalo spoustu lidí s odlišným názorem. Stály proti sobě dvě různá křídla, což znamenalo faktický rozpad, ten nastal 23. února 1991. V politickém mezičase se Klaus činil, několik dní poté ustanovil přípravný výbor ODS, jehož se stal předsedou. Tento orgán měl za cíl vypracovat stanovy a strukturu budoucí strany.

Onen nejdůležitější moment v historii ODS nastal na olomouckém kongresu, ten probíhal mezi 20. a 21. dubnem 1991. Předsednickou funkci získal logicky Václav Klaus, politik později uzavřel několik koaličních dohod, protože Československo čekaly parlamentní volby. ODS se spojila s Křesťanskodemokratickou stranou.

Rok 1992, parlamentní volby a první ostrá zkouška nové politické strany. Koaliční tandem volby ovládl a ODS měla 76 poslanců ve Federálním shromáždění, o deset méně jich bylo zvoleno do České národní rady. Premiérem federace se stal Jan Stránský, Václav Klaus zastával funkci premiéra České republiky.

Opoziční smlouva a konec prvního předsedy

Budoucí prezident se stal jednou z hlavních osobností 90. let, jelikož byl autorem kuponové privatizace. Dále se zasloužil o to, aby Československo bylo rozděleno na dva samostatné státy. To ještě více voliče utvrdilo v tom, že Klaus je zkušený a schopný politik. Pod jeho vedením občanští demokraté zvítězili ve volbách, v témže roce nastalo sloučení Křesťanskodemokratické strany a ODS.

Klaus měl však proti sobě mocného konkurenta, jímž nebyl nikdo jiný než předseda ČSSD Miloš Zeman. Oba se dostali pod drobnohled médií po předčasných volbách roku 1998, sociální demokraté zvítězili, o pět procent méně získala ODS. Zeman společně s Klausem uzavřeli tzv. opoziční smlouvu, ta zaručovala podporu menšinové vládě Miloše Zemana. A právě „opo smlouva“ je jedna z mála věcí, která se voličům ODS nelíbila.

Zemanova vláda vydržela, v roce 2002 vedl ODS do voleb znovu Václav Klaus. Jeho předsednictví trvalo pouze do prosince téhož roku. Polistopadový politik měl totiž vyšší ambice a byl zvolen druhým prezidentem České republiky. Novým šéfem strany se stal Mirek Topolánek, ten dokázal zvítězit v následujících volbách a ODS získala historicky nejlepší výsledek. Jeho vláda vydržela až do května 2009, kdy mu byla vyslovena nedůvěra, poté byl jmenován úřednický kabinet.

Blýská se na lepší časy?

Po Topolánkovi, který se proslavil i různými aférami jako například vztyčeným prostředníčkem opozičním poslancům či setkáním s vlivnými lobbisty v Toskánsku, nastoupil na pozici předsedy Petr Nečas. Ten se dokonce stal v roce 2010 premiérem a Českou republiku řídil až do 10. července 2013. Tehdy mu zlomila vaz kauza okolo Jany Nagyové (dnes Nečasové). Po pádu vlády nastoupil úřednický kabinet vedený Jiřím Rusnokem.

Nečas rovněž skončil ve funkci šéfa strany, téměř rok řídil ODS Martin Kuba, poté proběhly vnitrostranické volby a občanští demokraté měli v čele novou tvář – Petra Fialu. Ten měl velmi těžký úkol, po kauze Petra Nečase totiž klesla obliba strany, v předčasných volbách získala ODS 7,72 %, což je prozatím suverénně nejhorší výsledek v jejích dějinách.

Časem nabrala ODS nový dech a 11 % při posledních volbách byl velký úspěch. Fiala a spol. ovládli druhé místo, na hnutí ANO to ani zdaleka nestačilo. Rok 2021 ukáže, kam strana bude směřovat, protože spojila své síly s dalšími opozičními stranami, a tak se čeká velmi zajímavý souboj. Možná ODS oslaví svou třicetiletou existenci volebním úspěchem.

Jedno je jisté, nenávratně pryč jsou časy, kdy mezi sebou bojovaly dvě hlavní strany, ODS a ČSSD. Ostatně sociální demokraté zažívají podobný útlum jako ODS v roce 2013.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku