nahoru

Zapálený komunista, kterého nakonec komunisti sami popravili. Kdo byl Béla Kun?

Šimon Kadeřávek20. února 2021 • 09:30
Zapálený komunista, kterého nakonec komunisti sami popravili. Kdo byl Béla Kun?
foto: Wikimedia

Maďarský politik a profesionální revolucionář Béla Kun se narodil 20. února 1886. Po neúspěšných pokusech nastolit ve střední Evropě diktatury sovětského typu nakonec dožil v ruském exilu. Osudnou se mu stala jeho vlastní medicína. Byl popraven během stalinských čistek ve třicátých letech.

Narodil se v malé sedmihradské vesničce rodičům židovského původu, jeho jméno znělo Béla Kohn. Mladík vystudoval gymnázium, vyučující zjistili, že Kun umí velmi dobře psát. Díky jedné z jeho prací byl dokonce přijat na univerzitu. Už v této době zastával ateistické postoje, které později doplnil o marxistickou ideologii. Ve dvaceti letech si rovněž změnil jméno na Kun, aby zahladil stopy po svých židovských kořenech.

Židovský chlapec kovaným komunistou

Záhy se přestěhoval do Budapešti, kde narazil na jednoho z nejvýraznějších maďarských básníků Endre Adyho. Literát jej zasvětil do levicových myšlenek, Kun se pro novou ideologii zcela nadchnul a založil marxistické noviny. Během první světové války narukoval do rakousko-uherské armády, bojoval na ruské frontě, kde byl v roce 1916 zajat.

V uralských táborech se naučil obratně rusky, údajně neměl žádný přízvuk. Naplno propadl komunismu, Kun se dokonce angažoval během ruské občanské války. V Rusku založil maďarskou „pobočku“ komunistické strany. Několikrát se setkal s Leninem, ten však nesouhlasil s Kunovým zapálením a myšlenkou neustálého boje jakýmikoliv prostředky. Na podzim roku 1918 se přesunul zpět do vlasti, kde chtěl propagovat komunismus.

Osud Bély Kuna ovlivnila mezinárodní situace, Maďarsko totiž odmítlo uznat územní nároky okolních států zakotvené v Trianonské smlouvě. Bývalé Uhersko prožívalo vleklou krizi, během které se dral do popředí právě Béla Kun, který chtěl zemi ovládnout. Pro své revolucionářské snažení skončil ve vězení.

Vůdce z vězení

Tím by příběh mohl skončit, ale musíme vzít v potaz, že se nacházíme v třaskavých meziválečných letech. Maďaři odmítli přenechat zmíněná území a rozhodli se bojovat. Tehdejší slabá vláda padla, lid i politici si přáli mít v čele vůdce, a tak si šéf sociálních demokratů vzpomněl na Bélu Kuna. Uzavřel s ním dohodu, Kun například požadoval, aby se komunistická strana spojila se sociálními demokraty. To se nakonec stalo a 21. března 1919 byla vyhlášena Maďarská republika rad, jednalo se o zřízení podobné sovětskému uspořádání v Rusku. S trochou nadsázky můžeme nový stát označit za historicky první komunistický satelit.

Kun vedle příhraničních vojenských výpadů naplánoval znárodnění podniků a rozsáhlou kolektivizaci. Zasáhl i do formování československého státu.

Během Maďarsko-československé války jindy nazývané též Válka o Slovensko se maďarské rudé armádě podařilo na několik týdnů dobýt oblast východního Slovenska, kde byla po sovětském vzoru maďary vyhlášena Slovenská republika rad.

Zanedlouho dobyli Čechoslováci území zpět. Kun se zároveň snažil o získání oblastí v Rumunsku, ale ani tam nebyl úspěšný.

Krvavá etapa maďarských dějin skončila v srpnu 1919, Budapešť dobyla rumunská armáda. Po odchodu Rumunů z Budapešti převzala kontrolu nad státem armáda Miklóse Hortyho, pozdějšího regenta maďarského království a jeho faktického vládce a budoucího přívržence nacistického Německa. V hlavním městě vojáci nalezli desítky mrtvol, protože Béla Kun před svým odchodem rozpoutal vraždění, kterému padlo za oběť na tisíc lidí.

V nemilosti samotného Lenina

Sám Kun uprchl nejdříve do Vídně, posléze se dostal do Ruska, kde vstoupil do tamní komunistické strany. Díky své slávě získal postavení v čele regionálního výboru na Krymu. Na poloostrově si počínal po svém, nejdříve nechal zabít některé členy národnostních menšin, poté svůj hněv otočil proti bělogvardějcům.

Lenin nad Kunem definitivně zlomil hůl, masakr na Krymu byl poslední kapkou. Maďarský komunista měl však vazby na další důležité funkcionáře, a tak se v roce 1921 vypravil do Německa, kde měl podporovat tamní komunistické snahy. Ani tato akce nevyšla, Kun se zase musel vrátit do Ruska. Aktivně se zapojil do činnosti Kominterny, po smrti Lenina se stal zarytým stalinistou.

Jeho bláznivý život skončil ve 30. letech, kdy v Sovětském svazu propukly tzv. moskevské procesy. Velká část lidí okolo Kominterny skončila za mřížemi. Sám Kun čelil tvrdým a brutálním výslechům, konec byl nevyhnutelný. Okolo jeho skonu panují dohady, některé záznamy tvrdí, že byl popraven v gulagu, jiní uvádí, že skončil na popravišti Kommunarka.

V dnešní době se na Bélu Kuna skoro zapomnělo, většinou je odbyt jednou větou. V Maďarsku bychom však stále našli několik soch, které tomuto komunistickému vrahovi vzdávají hold.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku