nahoru

Černá smrt v Čechách? O morové ráně psal i Václav Hájek z Libočan

Šimon Kadeřávek4. února 2021 • 18:10
Obraz Pietera Bruegela Triumf smrti z dob morové epidemie
Obraz Pietera Bruegela Triumf smrti z dob morové epidemie
• foto: 
wikimedia

Kronika česká, jejímž autorem je Václav Hájek z Libočan, je zajímavé dílo, které vyšlo v roce 1541. Autor si kladl velké cíle, chtěl zaznamenat události od samého začátku. Historici ale poukazují na faktografické chyby či jiné změny, které se Hájkovi nehodily. Jednu zmínku věnoval kronikář morové ráně v Čechách, ta údajně zasáhla Prahu 4. února 1016. 

Hájek informuje o veliké morové ráně, což údajně zjistil z dalších kronik. „Lidé vnenáhle mřelo a živí mrtví pohřebujíce, na ně padali,“ líčí v knize strastiplné momenty. Dle jeho slov zůstalo několik desítek osad a vsí bez obyvatel. Kdo by pochyboval o přesné dataci, toho Hájek vyvádí z omylu. „Náhlost moru začala se den čtvrtý února měsíce a trvala až do měsíce září,“ konkretizuje období Václav Hájek z Libočan.

Myslel Hájek hladomor?

V této době vládl v Čechách kníže Oldřich, také o něm se kronikář zmíní. Panovník rozkázal vykácet lesy v okolí Prahy, následně mělo být dříví zapáleno, aby bylo překryto nakažené povětří. „Mnozí se domnívali, že by ten mor od toho kouření přestal,“ dodává Hájek. V budoucí české metropoli padlo za oběť přes několik tisíc obyvatel. Tragický pohled kazí fakt, že se neštětí nejspíš vůbec neudálo.

Tvrzení Václava Hájka z Libočan nepodporuje Kosmova kronika, která se tímto obdobím zabývá. Není příliš pravděpodobné, že by Kosmas takto velkou pohromu opomenul. Pokud by to však byla pravda, morová epidemie z roku 1016 by byla jednou z prvních na českém území. Hájek však mohl zaměnit epidemii za hladomor, což bylo běžné.

Odpadky i výkaly v ulicích

Černá smrt je pevně spojená s obdobím pozdního středověku, přestože se mor několikrát objevil i dříve. Do Evropy se nejspíš dostal z Číny, objevil se v italských přístavech, odkud se začal šířit po celém kontinentu. Nejdříve zasáhl západní Evropu, potýkali se s ním dokonce i Angličané. Záhy černá smrt, jak nemoc lidé pojmenovali, vtrhla i do českých zemí.

První vlna postihla středoevropskou oblast za Karla IV., přes Čechy se mor dostal až do Polska. V následujících letech se černá smrt objevovala spíše lokálně. Silně se projevila v roce 1380, kdy nemoc zabila desítky tisíc obyvatel. Někteří historikové odhadují, že morové rány přicházely každé dva roky. Důvod? Nedostatečná hygiena a všudypřítomná špína.

I v dalších letech si nemoc vyžádala tisíce obětí, mezi nimi bychom našli i některé známé osobnosti. Bitvu s morem prohrál právník Viktorin Kornel ze Všehrd, spekuluje se také o Janu Žižkovi z Trocnova. Mezi největší epidemie černé smrti řadíme tu z let 1679–1680, mor se do Čech dostal z Vídně. Nejvíce mrtvých zaznamenaly střední Čechy v čele s Prahou, zemřelí zůstávali ležet v hostincích či u silnic.

Téměř stotisícová ztráta vedla k prvním hygienickým opatřením, jejich efektivita ale nebyla vysoká, a tak Evropu zasáhla další vlna, tentokrát v roce 1713. Ta bývá označována jako jedna z posledních velkých epidemií moru. Dle statistik zemřelo jen v Čechách 250 tisíc lidí. Dalšímu šíření zabránila vládní nařízení. Ve městech se začala objevovat kanalizace a odpadky či výkaly se neválely přímo na ulicích.

Mor se Evropě od 18. století prakticky vyhýbá, ostatní části světa ale takové štěstí neměly. Jednalo se především o oblasti Osmanské říše a Ruska. Aktuálně se mor čas od času objeví v Africe, v roce 2017 se ve větší míře objevil dýmějový mor na Madagaskaru. Nakažlivá nemoc se nedávno projevila asi u dvacítky lidí ve Spojených státech. 

Šimon Kadeřávek


Klíčová slova: mor, historie, středověk, Česko, epidemie



Diskuse ke článku