nahoru

Povodeň, která připravila Prahu o její chloubu. Před 130 lety zničily záplavy Karlův most

Šimon Kadeřávek 4. září 2020 • 18:00
Povodeň, která připravila Prahu o její chloubu. Před 130 lety zničily záplavy Karlův most
foto: Wikimedia commons

Řada lidí si vzpomene na ničivou povodeň z roku 2002, která zasáhla velkou část republiky. Podobně ničivé byly záplavy na konci léta 1890, jež způsobily nevídanou tragédii. Den po rozvodnění Vltavy 4. září ztratil Karlův most dva své pilíře.

Pokud budeme pátrat v historii, objevíme skutečnost, že počasí roku 1890 bylo velice deštivé. Celou zimu i jaro bičovaly území Čech lijáky. Léto bylo vlhké a v závěru prázdnin se znovu rozpršelo. Srážky, které byly vydatné především v oblasti jižních a západních Čech, vedly k zvednutí hladin řek.

Abnormální stav

Jako první se nepřízeň počasí projevila v Českých Budějovicích, masa vody se však valila dál. Problémem bylo, že vysokou hladinu vykazovaly také přítoky Vltavy, jako řeka Otava, Malše či Úhlava. Některé jihočeské rybníky byly natolik zavodněné, že bylo nutno strhnout jejich hráz. Obavy ovládly i město Karlovy Vary, kde se nebezpečně zvedla říčka Teplá.

Třetího září dorazila povodeň do Prahy, kde si připsala první mrtvé. V oblasti Karlína smetla několik vojáků, kteří tam v rámci cvičení stavěli pontonový most. Voda brala vše, co jí stálo v cestě. V Podolí měla hladina vystoupat až na hranici pěti metrů.

Ráno 4. září zasáhla Prahu smutná zpráva. Nahromaděné kusy klád a jiných věcí, které v rozvodněné řece pluly, se zasekly o pilíře Karlova mostu. Tlak vody neustával. Starobylá architektonická památka takový nápor nevydržela a dva pilíře skončily ve vodě. Povodeň neubrala na síle, Vltava začala kulminovat až okolo půlnoci.

Smrt starosty

Zvednutá hladina pokračovala až na Labe, kde však nenapáchala takové škody jako v Praze. Velmi dramatická situace se odehrála v Karlových Varech, kde řeka Teplá dosáhla do výšky čtyř metrů. Lázeňské město přišlo o spoustu domů, záplavy rovněž nepřežil tehdejší starosta Eduard Knoll, který při záchranářských pracích dostal infarkt.

Poté, co voda opadla, začali lidé v okolí Vltavy sčítat škody. Vedle materiálních ztrát záplavy nepřežily tři desítky obyvatel. Praha byla chudší o zhruba 3500 domů, velkým tématem se stal samozřejmě Karlův most. Lidé jeho zničení přirovnávali k vyhoření Národního divadla.

Všem bylo jasné, že urychleně musí začít rekonstrukce. Začátkem února roku 1891 vznikl provizorní most ze dřeva, který „obcházel“ zničená místa. Po 10 měsících už obyvatelé Prahy mohli vidět nové pilíře, na kterých však chyběly barokní sochy. Ty byly vytaženy z vody až v roce 1901, definitivní dokončení nastalo v předvečer druhé světové války. Tehdy bylo na most instalováno sousoší sv. Cyrila a Metoděje.

Pražané se o Karlův most báli znovu v roce 2002. I tehdy se ve Vltavě nacházela spousta těles, která mohla most strhnout. Pražskou chloubu nakonec zachránila duchapřítomnost jednoho z obyvatel. Ten si vypůjčil bagr a společně s partou kamarádů lovil z rozbouřené řeky předměty, které mohly pilíře zničit. Voda most údajně pouze roztřásla, další ohrožení už nepřišlo.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku