Patnáctého března 1938 obsadil wehrmacht Prahu. Sněžilo. Je to už dávno. Kněžna Waldsteinová dávala ve Waldštejnském paláci dopolední čaj pro šlechtické dámy. Za okny bubny a píšťaly. Kněžna vyhlédla z okna. Od Klárova pochodovala jednotka wehrmachtu. Kněžna pravila: Prajzové! Minule šli od Újezda. To minule bylo v roce 1866. Tolik vypravování knížete.
Téhož dne vylepili okupanti dvojjazyčnou vyhlášku s potupnou češtinou. Rozkas pro obyvatele! Na rozkas Votze a neivršiho Prezidenta německé Armady převzal sem v zemi česke s nešnim dnem celou moc. Hlavni-Quartier Praha, dne 15. Brězna 1939. Vrchni Komandant Armadni-Odil 3 Blaskowitz, General Pjechoty
To Votze mělo znamenat Vůdce, ale Votze v němčině znamená píča. Na severu psáno Fotze, na jihu Votze. Dvacet let, co jsem to objevil, nechápu. Německý odboj přímo ve wehrmachtu a mlčí se o něm. Tolik o 15. březnu. Víc už toho z Hitlera nezbylo. Je to už dávno...
