Emerich Rath, všestranný sportovec i podnikatel
Mohyla Hanče a Vrbaty
cesta k mohyle Hanče a Vrbaty
Bohumil Hanč
Václav Vrbata zahynul, když chtěl v horách pomoci kamarádovi
16
Fotogalerie

Tragický osud Hančova zachránce: Ukrýval Židy, Češi ho zavřeli a skončil jako bezdomovec

Když se Bohumil Hanč vydal v roce 1913 na svůj v té sezóně už několikátý závod, svítilo slunce a bylo krásných osm stupňů nad nulou. Jenže počasí se v horách rychle mění, a to se stalo osudným nejen Hančovi, ale i jeho příteli Václavu Vrbatovi, který mu vyrazil hrdinně na pomoc. Hanče nakonec jako první našel jiný závodník jménem Emerich Rath. Krom faktu, že ze smutného příběhu o odvaze přátelství byl zcela vymazán, byl jeho osud poznamenán mnoha temnými událostmi.

Osudný závod po zhoršení počasí zrušili, ale to Hanč netušil a pokračoval v něm sám. Vyjel pouze v košili - bez čepice i rukavic. Toho zalitoval když začalo pršet, jenže situace se ještě zhoršovala. Po cestě ho vyhledal jeho kamarád Vrbata, který mu dal svůj kabát a čepici a nechal ho jet dál. Po chvíli si to ale rozmyslel a chtěl Hančovi pomoci, jenže už našel jen lyže zapíchnuté ve sněhu. Hanče totiž už odvlekl k Labské boudě Emerich Rath, totálně vysíleného sportovce se ale už nepodařilo zachránit. Později bylo u Hančových lyží nalezeno i tělo umrzlého Vrbaty.

Rath se ale do příběhu přátelství doslova až za hrob mezi Vrbatou a Hančem nehodil. A to přestože byl Hančův kamarád. Ačkoliv byl Němec, narodil se v Praze, dětství prožil v Broumově a později se do Prahy vrátil. Byl jedním z prvních lyžařů - na lyžích stál už v deseti letech, později závodil a vyhrával.

Byl neuvěřitelně všestranným sportovcem - závodně běhal, boxoval, hrál hokej i fotbal, věnoval se kanoistice, horolezení, plavání a bobování. A samozřejmě i běhu na lyžích. Od 16 let byl vegetariánem, nepil alkohol a otužoval se. Byl modelem pro fotografie do knihy o posilování a vyhrál i soutěž krásy.

Jeho osud byla ale poznamenán temným stínem. Ve svém obchůdku se sportovními potřebami ukrýval židovského přítele Borise Efenberga, kterému pomáhal i po válce, k říšskému občanství se nikdy nepřihlásil a ani neskončil v odsunu.

Pomyslný hrob své osobě vykopal o něco později, když se začal věnovat trampingu a v Lukách pod Medníkem vybudoval ranč s velkým sportovištěm. To se ale nelíbilo tehdejšímu režimu - Rath za propagaci amerikanismu putoval na rok do vězení a komunisté mu zabavili i obchod. V té době mu také zemřela manželka. Na svobodě pak bojoval o přežití rozprodávání zbývajícího majetku, ale brzy se z něj stal bezdomovec. To ovšem režim odmítal připustit a tak ho poslali do domova důchodců, kde ještě ten rok zemřel.

Ve filmu Synové hor hrál jen malou nevýznamnou roli, která realitu jeho hrdinství zcela vymazala.