Pokud byste se rádi podívali na konec světa, vydejte se do sibiřského města Norilsk. Toto místo je sice bohaté na nerostné bohatství, ale zároveň se nad ním vznáší oblaka plná toxických látek. Najdete zde kupy sněhu, neutuchající mráz, ale také vysokou míru znečištění.
Norilsk. Místo, kde můžou teploty klesnout až k -60 stupňům pod nulou. Někdy zde dokonce kvůli znečištění ovzduší padá šedý sníh. 180 tisíc obyvatel, kteří zde žijí, musí celoročně bojovat se zdravotními problémy a mají dokonce o 10 let kratší život než ve zbytku Ruska. A za vše může především oxid siřičitý. Znečištění vyvolává u obyvatel poruchy dýchacího a oběhového systému, oční vady a rakovinu. Dále také depresi, která souvisí se syndromem polární noci. Místní tak pijí alkohol ve velkém, berou drogy nebo chodí do nevěstinců, které prý lehce najdete v každém druhém domě.
Město leží čtyři sta kilometrů za polárním kruhem (čtyři tisíce kilometrů od Moskvy) a polární den tam trvá minimálně dva měsíce. Na další měsíc a půl v roce se pak nad Norilskem pro změnu rozhostí polární noc a vše upadne do tmy. Zhruba čtyři měsíce zde navíc zuří kruté sněhové vánice, které nemají problém uvěznit obyvatele města v jejich domovech. Město je tak odříznuté, že se mu přezdívá "ostrov".
Jakoby tady zavládla apokalypsa. Město je šedé, sestavené z průmyslových budov a komínů, mnoho z nich je nedostavěných, protože po pádu Sovětského svazu už se do jejich dodělání nikomu nechtělo. A paneláky? Tak ty tam nesmí chybět. Hrají nejrůznějšími křiklavými barvami. Od roku 2001 se navíc řadí mezi města uzavřená pro cizince. Tam se běžný smrtelník bez velké řádky povolení nikdy nepodívá.
V roce 1935 se území Norilsku proměnilo na jeden z nejdrsnějších pracovních gulagů s názvem Norilag. Tam končily tisíce vězňů, kteří měli za úkol v permanentně zmrzlé půdě těžit kovové rudy, minerály či uhlí. O tom, kolik zde zemřelo lidí se nevedou záznamy, nicméně vedení počítalo aspoň s 20% úmrtností vězňů, kteří zde byli umístění trvale. Podle výpočtů zde mohly zemřít deseti tisíce osob.
