nahoru

Ace Ventura: Zvířecí detektiv je mnohem chytřejší, než si pamatujete

Jan Studnička 26. září 2021 • 14:00
Trailer k filmu Ace Ventura: Zvířecí detektiv
• video: 
Warner Bros.

V devadesátém čtvrtém vyšly tři filmy, které z toho roku udělaly rok Jima Carreyho. V podstatě live action animák Maska a komediální klasika Blbý a blbější. Hned na začátku roku ale vyšlo něco, co z dnešního pohledu můžeme považovat za ultimátní Jim Carrey film – Ace Ventura: Zvířecí detektiv. A konkrétně tenhle film toho má v sobě mnohem víc, než si možná pamatujete. 

Plány na film vznikaly v podstatě od začátku devadesátek. Nejdřív měla být postava Ace Ventury v podstatě takovou parodií na Sherlocka Holmese s tím, že nebude mít nic společného se zvířaty. Někdy kolem roku 1992 prošel scénář velkým přepisem a vznikla vize zvířecího detektiva. V téhle podobě měl hrát detektiva Venturu komik Rob Schneider, protože ten byl na začátku devadesátých let na vzestupu. V devadesátém druhém zazářil v pokračování Sám doma a o rok později dokonce v akčním trháku Demolition Man. Jenže Schneiderovi se nelíbilo, že je postava Ventury v podstatě koktající a mumlající idiot. A tak odmítl. A v tu chvíli přichází na scénu hrdina. 

Jim Carrey si přečetl scénář a v podstatě mu v hlavě vyrostla figura Ace Ventury. Dal mu hlas, který používal na svých standupových vystoupeních včetně jeho hlášek („Aaaaalrighty than!”), ale to mu nestačilo. Věděl, že tahle podivná postavička se musí odlišovat i fyzicky. A protože si v rozhovoru s Anthonym Hopkinsem přečetl, že herec vystavil svou verzi Hannibala Lectera na chování plazů, rozhodl se Carrey, že jeho detektiv bude tak trochu ptačí. Pohyby hlavou, chůze… Dokonce barevné kalhoty a havajské košile a účes, to všechno mělo evokovat papouška. A takhle se ucházel o roli. A dostal ji. 

Čistě americký film

Pamatuju si, že když jsem jako dítě Ace Venturu hltal na VHSce, babička nade mnou vrtěla hlavou a ptala se, jak se můžu na „tyhle americký slátaniny” dívat. A chcete něco vědět? V určitém smyslu měla pravdu. Zvířecí detektiv je totiž naprosto nepopiratelně postaven na amerických základech pro americké publikum a plný kontext filmu mi doklapl, až když jsem ho viděl znovu po letech na vejšce. 

Tak zaprvé je tady dabing, který blokuje ohromnou porci vtipů. Od slovních hříček jako když Ace mluví na svého kamaráda prdelí a říká věci jako „I want to ass you few questions.“ Páč ass je prdel a ask znamená zeptat se. Mimochodem, v té samé scéně pak Acův zadek zpívá operní árii „Asshola mia!”, což je taky nepřeložitelné… A bambilion dalších případů slovního humoru. Pak je tu problém parodování jiných věcí. Třeba moment, kdy Ace stojí ve vypuštěné nádrži a paroduje Scottyho ze Star Treku i s jeho skotským přízvukem, což nejenom nejde přeložit, ale i kdyby to šlo, tady nikdo původní Star Trek nikdy neviděl. 

A další a další věci. V polovině devadesátých let v Česku nikdo neměl ponětí, co je to Super Bowl, kdo je to quarterback nebo Dan Marino nebo proč má tým z Miami na hřišti delfína. Ale americký background a americká filmařská tradice je zakouslá i do vizuální stránky filmu. Můžete totiž velice přesvědčivě tvrdit, že Ace Ventura je ve skutečnosti noirový thriller. 

Neo-neo-noir

Jen deset let před vydáním zvířecího detektiva se budoucnost noiru přenesla do teplých krajin s legendárním seriálem Miami Vice. Drogy, střelba a nespravedlnost řádily v ulicích úplně stejně jako v upršeném New Yorku a o ostrý kontrast, kterým je film noir slavný, se postaralo slunce. A Ventura tak trochu na tuhle tradici navazuje. 

Jen si poslechněte souhrn filmu a řekněte mi, že to není klasická noirovka. Hláškující soukromý detektiv, který je věčně bez peněz, má hromadu zlozvyků a dostává neustále na budku, dostane zakázku od krásné ženy na jeden sice důležitý, ale nijak převratný případ… Ale jak pátrání pokračuje, mrtvol přibývá a nakonec se zjistí, že korupce sahá až na vrchol místní policie. Vážně mi chcete tvrdit, že to v tom nevidíte? 

A to ani nemluvím o té scéně, která mi naháněla husí kůži jako dítěti a nahání mi ji doposud, ta scéna na severu Floridy, v domě rodičů podezřelého, ta, která působí jako ze Psycha. Ta, co udělá z šílené komedie seriózní kriminální thriller… Nebo udělala by, kdyby Jim Carrey nebyl v hlavní roli. 

A mimochodem to není jenom Carrey a jeho podání Ventury, co tuhle složku vytáhne na povrch. Z velké části je to zásluha režiséra Toma Shadyaca. Ten totiž udělal během tvorby dvě geniální volby. Ta první je, že celý film vám svou stylizací a všemi prostředky filmového jazyka říká, že Ace Ventura je frajer a génius. Parkuje auto do kytarového sóla soundtracku, kdykoli něco objeví, kamera na něm visí jako na svatém obrázku, hudba mu podléhá… Nicméně! Druhé geniální rozhodnutí! Všechny ostatní postavy vidí Venturu stejně jako my. Jako podivínského idiota. A tyhle dvě věci jednak dělají z Ace toho správného noirového underdoga, který navzdory všem a všemu vyřeší případ, protože je génius. Ale hlavně to generuje ohromné množství komediálních momentů, protože se nesmějete jenom tomu, co Carrey dělá, ale i reakci ostatních lidí. 

Tenhle způsob dělání komedie se Carreymu osvědčil natolik, že si na tom postavil svou devadesátkovou kariéru. A není náhodou, že Tom Shadyac se na velké části téhle kariéry podílel z režisérského křesla. 

Holt, devadesátky

Ještě než zavřeme článek tím, že Ace Ventura je to nejlepší, co se lidstvu stalo od vynálezu kola, musíme zmínit to, jak ten film zestárl. Hlavně tedy jeho konec, ehm… Takže spoiler alert pro film, který vyšel před sedmadvaceti lety. Na konci se odhalí, že šéfka oddělení vražd z Miami je původně muž a že je to vyšinutý vrah a ještě vyšinutější bývalý fotbalista.

Já nejsem velký fanda přehnané politické korektnosti, za mě je to taková ta věc, co vznikla s dobrým úmyslem a pak nám bouchla do ksichtu, ale tahle scéna byla docela hardcore už v devadesátkách. Zvlášť ten moment, kdy se odhalí, že detektiv Einhornová má pořád penis a celý SWAT tým začne téměř zvracet na podlahu. Příjemným překvapením ale je, že se Einhornová stala tak trochu ikonou pro trans komunitu v devadesátkách. Schopná, sexy a nebezpečná. Páč měli jen máloco jiného. 

Holt, devadesátky. Ale vždycky se radši podívám na prvního Zvířecího detektiva s transfobním koncem než na dvojku, která nemá duši vůbec.

Jan Studnička


Klíčová slova: film, 90. léta



Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.