nahoru

Slender Man: Zlo od digitálního táboráku vtrhlo do života

Jan Studnička18. dubna 2021 • 18:00
Slender Man: Zlo od digitálního táboráku vtrhlo do života
foto: archiv autora

Koncem května 2014 zavedly dvě dvanáctileté dívky svou kamarádku do parku v malém městečku nedaleko Milwaukee. Pak jí zasadily devatenáct bodných ran, nechaly ji tam mezi stromy krvácet a odešly domů. Policii později řekly, že „se to muselo udělat”. Kvůli Slender Manovi. 

V létě 2009 vyhlásil server Something Awful (Něco ohavného) soutěž pro lidi, kteří umí s Photoshopem. Zadání bylo jednoduché: Vezměte existující fotografii a dodělejte tam něco příšerného. A 8. června toho roku do soutěže Američan Eric Knudsen pod přezdívkou Victor Surge přihodil dvě černobílé fotografie. Obě byly z osmdesátek, jedna zobrazovala děti, co si hrají na hřišti, ta druhá skupinku dětí naštosovanou před objektivem. Obě spojovalo jedno. Podezřelá štíhlá postava muže v obleku v pozadí. Muže bez obličeje. 

K fotkám byl připsán krátký komentář o tom, že fotografie za záhadných okolností zmizely z knihovny ve Stirling City pár dní před tím, než knihovna vyhořela. Záznamy o tom, kdo fotografie sebral, zmizely. Stejně jako fotografka, která ty snímky pořídila. Popisek dal taky té tajemné postavě v pozadí jméno. The Slender Man. 

Celá stránka se během několika hodin proměnila v diskusní fórum věnované Slender Manovi. A o několik dní později už čerstvě vymyšlená legenda žila vlastním životem. Další a další grafici přidávali staré fotografie, psaly se hrůzyplné historky a v podstatě nebyl nikdo, kdo by mohl tohle monstrum zastavit. 

Creepypasta

Slender Man se objevil ve správné podobě v ten správný moment. Původní autor Eric „Victor” Knudsen napsal doprovodnou legendu ke své fotomontáži poměrně vágně hlavně proto, že si celou historku během minuty tak trochu vytáhl z paty. To ale dovolilo ostatním autorům doplňovat, domýšlet a tvořit. 

V roce 2010 už Slender Man vévodil poměrně nové stránce věnované creepypastám. Pokud nevíte, co je creepypasta, je to strašidelná storka, která se virálně šíří po netu. Výraz pochází z 4chanu, kde se opakovanému vtipu říkalo copypasta, tedy odvozenina od slov copy & paste. Creepypasta je stejná jenom má… creepy twist na vrch. A právě na přelomu dekády se tenhle formát rozjížděl ve velkém. 

Postupně se začaly rodit další a další inkarnace Slender Mana. Nejrůznější obrázky, fotomontáže historických obrazů, dřevorytin a hieroglyfů, které naznačují, že v nejrůznějších formách tu byl tenhle bubák vždycky. Možná nejlepší věc týkající se Slender Mana je YouTube seriál Marble Hornet. Premisa byla jednoduchá. Student filmařiny si založil YouTube kanál, aby na něj vkládal záběry z narychlo opuštěného filmového projektu svého spolubydlícího. První série má celkem hodinu a půl je to nejspíš to nejděsivější, co můžete kolem Slender Mana najít. Marble Hornet využívá hororové kategorie zvané „frame analysis” a nechronologického vyprávění. Takže třeba v sedmém díle vám něco dojde, vrátíte se ke trojce a najednou jste u ni vyděšení k smrti, protože chápete, co která věc znamená a… Prostě boží. 

Vřeštící youtubeři

Do absolutních výšin popkultury vystřelily Slender Mana dvě videohry. První byla jednoduchá freeware hororovka Slender: The Eight Pages, kde chodíte po lese, sbíráte stránky deníku a snažíte se bubáka nezahlédnout. A o pár měsíců později o něco promakanější Sender: The Arrival. Což s sebou přineslo nešťastný efekt toho, že si youtubeři najednou mohli udělat kariéru z toho, že afektovaně vřeští u videoher. To je tady ten opravdový horor. 

V roce 2018 dokonce vyšel celovečerní film Slender Man. Byl popravdě dost mizerný a jednoznačně dokázal, že tahle postava se na stříberné plátno s efektními střihy a vymakaným CGI nehodí. Zrnící VHSky, rozklepané záběry z telefonů a staré fotky, tam je Slender Man doma. 

Dokonalý bubák pro nedokonalou dobu

Nebyl to ale jenom internet a neurčitost původní historky, která dala Slender Manovi tak raketový start. Samotné strašidlo bylo nepopsaným plátnem, takže si do něj tehdejší západní civilizace mohla propsat všechny svoje neurózy. V éře stále se zvyšujícího dohledu, přelepování webkamery izolepou a téměř dokonalých čínských trackovacích systémů reflektoval Slender Man hlavně tyhle úzkosti. Proto je v jeho základní mytologii to, že když ho zahlédnete, začne vás pronásledovat a nakonec vás dostane. A pořád se na vás dívá. Pořád vás vidí. Ostatně není náhoda, že je to muž v obleku bez obličeje, ono to skoro křičí men in black / g-men symbolismem. Nehledě na to, že muž v obleku uprostřed lesa je prostě… zneklidňující.

Druhá linka strachu, která ze Slender Mana pramení, je „stranger danger”. V podstatě je tenhle strašák ultimátním „Neberte si bonbony od cizích lidí, děti!” varováním, které bude v naší společnosti přítomné nejspíš navždy. Minimálně dokud budeme posedlí příběhy sériových vrahů a ztracených dětí. 

Mýtus kolem vysokého štíhlého pána bez obličeje, který sem tam vystřelí chapadla ze zad svého saka, se tak mocně zaryl do zeitgeistu doby, že nakonec způsobil reálnou tragédii. Ten incident, který zmiňujeme v perexu, ty dvě dívky, které pobodaly svoji kamarádku, to udělaly proto, že se bály, aby si Slender Man nepřišel pro jejich rodiny. Protože řekly jeho jméno a viděly ho na fotkách. Zraněnou dvanáctiletou Payton naštěstí na poslední chvíli zachránil náhodný kolemjdoucí a dvě útočnice byly celkem nedávno odsouzeny k dlouhým letům na psychárně. 

Jde po vás

V následujících měsících se pak nejrůznější mravokárné skupiny pokoušely hodit násilí mladistvých na internet. Slender Man se stal stejnou obětí jako filmy Quentina Tarantina nebo násilné videohry. Všichni se totiž radši budem bavit o tom, co zakázat, než jak nakládat s naším duševním zdravím. Ale narozdíl od videoher Slender Mana celý incident pochopitelně pouze posílil. 

Najednou z něj bylo monstrum, které si může sáhnout z obrazovky až pro vás. Tím či oním způsobem. Na tomhle bubákovi je extrémně zajímavé jedno. Folklor je folklor. A je jedno, že víme přesný den, kdy nějaké fiktivní monstrum vzniklo. Na moci mu to evidentně nijak neubírá. Jak s oblibou říká spisovatel Neil Gaiman: „To, že je něco fikce, ještě neznamená, že to není pravda.“

Jo, a teď už o Slender Manovi víte všechno, takže jde po vás. Sorry. 

Jan Studnička


Klíčová slova: filmy, horor, Slender Man


Nejlepší filmy a seriály

Podívejte se na naše žebříčky nejlepších filmů roku 2018

Thrillery Dramata Komedie Horory Filmy 2018 Sci-fi Seriály


Diskuse ke článku