nahoru

Češi na tahu aneb Strach a hnus ve festivalových Varech

Tereza Spáčilová 6. července 2018 • 10:00
Trailer k filmu Domestik
• video: 
Kviff.com

Kdybychom měli soudit jen na základě hlavní festivalové soutěže, může česká kinematografie říct, že se zase jednou zhluboka nadechla. Oba zúčastněné tituly, Domestik debutanta Adama Sedláka a Všechno bude, novinka tuzemského autorského objevu Olma Omerzu, ční obsahem i formou nad ostatní produkcí a jejich emocionální stopa - jakkoli odlišná - se nedá ignorovat.

Omerzova road-movie pochází z rodu zážitků, jejichž konzumace způsobuje závislost -tak radostný a čirý dokáže být. Oproti tomu na Domestik budete potřebovat dobrý žaludek a hlavně odhodlání vidět něco, co váš mozek nepřijímá. První životní vzpoura versus pocit totálního zmaru, nakopnutí k další existenci versus pocit, že se udusíte: absolventa FAMU Omerzu a absolventa “Písku” Sedláka dělí pouhých pět let, ale životní pocity, jež sdílejí, snad ani nemohou být rozdílnější.

Nostalgie versus hnus

Všechno bude popisuje rebelii - praštěně dobrodružnou a klukovsky úsměvnou, byť s hořkým podtónem (jež ale k dospívání patří). Dva školáci zdrhnou v ukradeném autě před neutěšenou (nejen sociální) realitou, ale především vstříc snům, které ještě nefiltruje rozum, a postupně je doplňují pes, stopařka, dědeček a policie. V nostalgii, jíž Omerzův film dýchá, ucítíte možná závan Amarcordu, možná Bláznivého Petříčka či Toma Sawyera, ale každopádně je to inspirace příjemná a hlavně nenucená.

Oproti tomu Domestik je noční můra dovedená do extrému: zpočátku založená ”pouze” na psychickém tlaku, v druhé polovině už však atakuje fyzično. Zvratky v sifonu, sex na hranici násilí a na závěr i krvavé žně, jsou přitom nakonec tím nejmenším (a nejzbytečnějším), co musí divák Domestiku absolvovat.

Příběh chřadnoucí, protože psychicky vyšinuté partnerské dvojice - ona anorektička, on fanatický cyklozávodník, jenž city vůči ženě odvažuje stejně obezřetně jako bílkoviny na talíři, to vše v neosobně chladné atmosféře sterilního bytu - příjemné dívání to věru není.

Zatímco však o sex a hnus na plátně nebývá na festivalech nouze, zápletce nechybí originalita a ve spojení s osobitým zpracováním a hereckými výkony (ty má ostatně společné s Omerzovou miniaturou) dává vzniknout filmu, který nezapomenete. I když se o to budete usilovně snažit.

Tereza Spáčilová


Klíčová slova: Karlovy Vary, KVIFF, festival, kultura, film


Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2020

Program Historie Ubytování během festivalu

55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se koná od 20. do 28. srpna 2021. Festival letos přinese řadu českých premiér. Zahájení bude patřit filmu Zátopek. I přes veškerá koronavirová opatření se můžeme těšit na KVIFF ve vší parádě.


Diskuse ke článku