Elektrokolo není pro starý, říká extrémní biker Richard Gasperotti
Podobně jako třeba Jaromír Jágr je i Gaspi živoucím příkladem, že to jde – že sportovní kariéra nekončí ve čtyřiceti, jak tomu bývalo dřív. „Jsem profesionální elektrobiker. Znamená to, že mě živí jen cyklistika, respektive cyklistika na baterku,” směje se Richard Gasperotti, kterému nikdo neřekne jinak než Gaspi.
„Sportovec už není jen tím, komu fandíte na stadionu nebo u televizního přenosu. Sportovec je i zdrojem inspirace. Když můžu já, můžete i vy,” vysvětluje Gaspi transformaci, jakou v posledních deseti letech prožívá mnoho bývalých vrcholových sportovců. V jeho případě se k tomu přidává ještě zájem o moderní technologie. Jako ambasador Bosch eBike Systems seznamuje veřejnost s možnostmi, které se otevírají díky digitalizaci cyklistiky. „Elektrokolo je propojené s mobilní aplikací, díky níž si můžete plánovat výlety, zamykat e-bike před školou nebo navýšit výkon elektromotoru,” říká Gaspi.
V komunitě bikerů je známou postavou. Byl vůbec prvním Evropanem, kterého pořadatelé v roce 2002 pozvali k účasti na legendárním závodě Red Bull Rampage. Gaspi se tam dostal díky svým kontaktům z Kanady, kde se v té době podílel na vzniku úplně nové cyklistické disciplíny. Jezdci bez strachu a zábran se tehdy pouštěli na horských kolech z extrémně prudkých svahů, skákali ze skal a balancovali v mnohametrových výškách na dřevěných překážkách o šířce pneumatiky. „Kde se dalo přizabít, tam jsem nesměl chybět,” vzpomíná biker, který se na kole nechal roztáhnout za motorkou na rychlost 212 km/h a jako první elektrocyklista pokořil obávanou kaskadérskou atrakci s všeříkajícím názvem „Stěna smrti.”
Už více než deset let se baví sjížděním aktivních sopek, včetně sicilské Etny nebo guatemalské Fuego. Právě ta se rozhodla soptit zrovna ve chvíli, kdy ji Gaspi sjížděl. „Že jde o život, jsem pochopil, když z ní vytryskl asi kilometrový sloup ohně a kouře a kolem mě začaly dopadat žhavé kameny o velikosti nákupních tašek. Sedl jsem na kolo a ujížděl do bezpečí,” popisuje Gaspi akci, kdy měl asi vůbec nejblíž k pořádnému průšvihu.
Se svou zatím poslední sopkou – kapverdskou skoro třítisícovkou Pico do Fogo – udělal změnu, když se ji rozhodl pokořit na elektrokole. „Netvrdím, že se dalo jet až úplně nahoru, ale svého e-bika jsem tam dostal,” říká Gaspi o svém nedávném zážitku, který asi nejlépe ilustruje jeho přechod z tradiční cyklistiky na cyklistiku s elektromotorem.
„Moje vůbec první jízda na e-biku? Tu si pamatuji moc dobře. U mě je to asi sedm let, kdy můj dlouholetý sponzor, španělská firma Mondraker, uzavřel partnerství s výrobcem elektrických pohonů Bosch eBike Systems a poslali mi k testování první elektrokolo. Moje první myšlenka byla podobná jako u většiny lidí: přece nejsem tak starej, abych jezdil na e-biku. Jenže jsem začal využívat jeho potenciál a po dvou letech jsem úplně odstavil tradiční kolo,” popisuje Gaspi a dodává, že mu přechod z biobiku na elektriku vlil novou krev do žil.
„Jako celoživotní sportovec jsem byl čtyřicet let zacyklený a už jsem vůbec nevěděl, jak se posunout dál. Všichni už všechno znali, všechno už bylo tisíckrát vyrobené jen v jiné barvě nebo v jiném designu, ale tohle pro mě byla nová, čerstvá vlna,” říká sportovec z Jirkova, který v současnosti žije se svou ženou Terezou a dcerou Eleonorou v Radotíně. Sdílí dům se svým tchánem Josefem ze slavného rodu Hanousků, který na Žižkově provozoval jeden z vůbec prvních cykloobchodů v Praze.
Často se potkává s názorem, že elektrokolo je jen pro lenochy. Tradiční cyklisté si ho dobírají, že si e-bike koupí, až budou starší. „Tohle je moje oblíbené téma, obzvlášť s lidmi, kteří si myslí, že jsou atleti. A to se o tom nemusím bavit ani s víkendovým sportovcem, ale třeba s elitní cyklistkou. Slyším často tu samou větu: elektrokolo si pořídím, až budu opravdu starý. A já na to odpovídám, že až budu starý, nebudu mít na sportovní elektrocyklistiku sílu, protože při jízdě se nezapojují jen nohy, ale celé tělo.”
V Gaspiho podání je jízda na elektrokole tak fyzicky náročná, že si ani neumí představit, že by se jí v této podobě věnoval i na stará kolena. „Jedině když si elektrokolo koupíte v mladém věku, dokážete plně využít jeho potenciál. Když si ho koupíte jako senior, už ho budete mít jen jako takovou tramvaj,” směje se Gaspi, který hlavní sílu elektrokola spatřuje v objevování, jehož limit představuje pouze kapacita akumulátoru.
„Dříve jsem si říkal: hele, támhle už nejedu, tam se asi nedostanu, trvalo by to dlouho, a taky kdo ví, kam ta cesta vede, a soumrak už je na krku. Dneska? Nepřemýšlím a jedu. V nejhorším se vrátím. Když mám jen málo času a vím, že mě čeká schůzka, s biobikem bych se rozmýšlel, jestli se mi kvůli jednomu kolečku za barákem vůbec vyplatí převlékat. S elektrokolem neřeším. Sednu, jedu a za hodinu se vracím stejně unavený jako z biobiku, s tím rozdílem, že místo jednoho trailu stihnu tři,” říká Gaspi.
Richard „Gaspi“ Gasperotti (49) – legenda freeridingu, která se zasazuje o vyšší bezpečnost na eMTB
Jako ambasador společnosti Bosch eBike Systems se věnuje rozvoji a edukaci v oblasti e-bikingu. Spolupracuje s Policií ČR a Českou dopravní agenturou BESIP s cílem zvyšovat bezpečnost na veřejných komunikacích. Je tváří platformy „eBike Bezpečně“, kde veřejnost seznamuje s tím, jak na elektrokole jezdit bezpečněji v dopravě i na lesních cestách.
Pro zájemce dlouhodobě organizuje kurzy, v nichž pomáhá zlepšovat techniku jízdy na e-biku. Je držitelem akreditace k výuce instruktorů cykloturistiky udělené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Pro její získání vypracoval vlastní metodiku výuky, na jejímž základě následně vznikl nový akreditovaný obor. Metodika zahrnuje komplexní výuku jízdy na kole v terénu. Více na www.ebikebezpecne.cz.
