Gymnázium Jaroslava Seiferta: Škola, kde mají studenti hlas
Na každém gymnáziu není běžné, aby žáci bez zábran přicházeli do ředitelny s vlastními projekty, diskutovali s vedením jako partneři a organizovali akce s profesionálními parametry. Na Gymnáziu Jaroslava Seiferta jsou „otevřené dveře“ skutečně otevřené – a je znát, že tím nežijí jen studenti, ale i pedagogický sbor.
Škola letos slaví 35 let od založení. Patří mezi nejúspěšnější v maturitě z angličtiny, studenti skládají jazykové certifikáty na úrovni C1 a B1 a odcházejí na prestižní české i zahraniční univerzity. Jenže akademická čísla jsou jen část příběhu. Tou druhou je kultura iniciativy. „Naši studenti jsou velmi akční. Když mají nápad, přijdou. Na nás je vytvořit bezpečný rámec. Samotnou organizaci si řeší sami,“ říká ředitelka Pavlína Pospíšilová.
Škola není jen rozvrh
Studentská rada zde není formálním pojmem. Jakub Sovadina ze sexty A to říká přímo: „Neřeší se, jestli to nejde. Řeší se, jak to udělat.“ Příkladem je jarní fotbalová liga. Studenti si rozdělili role, nastavili pravidla i produkci. „Měli jsme komentátory, techniku, znělky. Byla to regulérní organizace,“ popisuje Jakub. Ředitelka doplňuje: „Měli mixážní pult, mikrofony. A my jsme jim koupili putovní pohár.“ Když proti studentům nastoupili učitelé, výsledek byl jasný. „Prohráli jsme,“ směje se. Podobně vzniká i nový Festival vědy – iniciativa studentů, kteří chtějí pracovat pod mentory na vlastních výzkumech a prezentovat výsledky.
Tvorba jako součást studia
Gymnázium nese jméno básníka a literární linie je zde silná. Profesor Aleš Marek, vedoucí literárně-dramatického semináře, říká: „Moje role je pomoct studentům překonat ostych. Jít s textem ven a nebát se být vidět.“ V seminářích vznikají filmové scénáře, prózy i dramatické texty. Studenti mohou z tvůrčí práce maturovat. „Teď připravují filmový projekt, mají rozdělené role a na jaře půjdou točit,“ dodává Marek. Kristýna Hladíková ze sexty B potvrzuje, že právě tahle podpora ji posunula: „Pan profesor Marek mě motivoval přihlásit se do Olympiády lidských práv. Dostala jsem se do celostátního kola a uvědomila si, že mě baví formulovat vlastní názor.“ Mezi absolventy školy patří například Petr Kolečko či Jakub Prachař. „Téměř každý rok se někdo dostane na činohru na DAMU,“ říká Marek. „A zároveň máme úspěšné absolventy v právu, ekonomii i medicíně.“
Atmosféra, která motivuje
Když přijde řeč na atmosféru, studenti mluví překvapivě otevřeně. „Je to malá škola. Lidi se tady znají,“ říká Kristýna. „Znám kantory, oni znají mě. Když přijdu s nápadem, někdo mě vyslechne.“ Kristýna přestoupila z jiné školy a rozdíl je pro ni zásadní. „Tady mám větší pocit bezpečí. Máme pocit rovnosti.“ Jakub dodává: „Když přijdeme za paní ředitelkou s návrhem, je to debata. To je důležité.“ Nároky přitom zůstávají vysoké.
Učitel, který zapálí jiskru
„Paní profesorka Marie Ekrtová mě nadchla pro biologii tak, že mě začala zajímat psychologie z biologického pohledu,“ říká Kristýna. „Nezůstalo to u jedné hodiny. Doporučila mi literaturu, bavily jsme se o tom dál. Měla jsem pocit, že mě někdo bere vážně.“ Podpora podle studentů neznamená snižování nároků. „Tady se pracuje hodně,“ říká Kristýna. „Ale nikdy jsem neměla pocit, že by mě někdo srážel.“ Jakub to shrnuje jednoduše: „Možná nejsou všechny předměty moje cesta. Ale učitelé to dokážou učit tak, že si z té hodiny něco odnesu.“
Ředitelka Pavlína Pospíšilová dodává: „Nejde o to, studenty formovat podle šablony. Jde o to, pomoci jim objevit, co je jejich, a pak je podpořit.“
Směřování a odpovědnost
Oba studenti už dnes uvažují o budoucnosti konkrétně. Kristýnu láká psychologie a zvažuje i zahraniční univerzitu. „Díky blokům si můžu vybrat zaměření a rozvíjet svůj záměr.“ Tematické bloky – humanitní, přírodovědný, ekonomický a matematický – umožňují vědomé profilování. Jakub zvažuje právo nebo film. „Ještě se to může vyprofilovat. Ale podporu tady cítím.“
Kdo se na GJS dostane?
Šedesát procent přijímacího řízení tvoří testy Cermatu. „Ale každého uchazeče chceme vidět. Zajímá nás, jak reaguje, jak se vyjadřuje a co ho baví,“ říká Pavlína Pospíšilová. Součástí je rozhovor i test logického uvažování. Zohledňují se i mimoškolní aktivity. „Škola není jen o známkách.“ Po 35 letech existence tak Gymnázium Jaroslava Seiferta ukazuje, že akademická kvalita a otevřená kultura se nevylučují. Když mají studenti hlas a vědí, že budou vyslyšeni, vzniká prostředí, kde se učí nejen látka, ale i odpovědnost a respekt.
