Ačkoli se to přes nedávnou celosvětovou materiálovou krizi nemusí zdát, Česká republika disponuje dostatečnými a kvalitními zásobami dřeva. Jde o obnovitelný zdroj, surovinu produkovanou trvale udržitelným způsobem, biologicky rozložitelnou. Přesto se efektivita využití dřeva drží na nízké úrovni; ve srovnání s vyspělými zeměmi EU se české dřevo prodává za méně peněz a lesnicko-dřevařský sektor je méně výkonný. Dokážeme to změnit?
D Dle údajů databáze Evropské hospodářské komise OSN je spotřeba dříví na jednoho obyvatele v ČR přibližně o polovinu nižší než ve vyspělých státech. Jedním z důvodů nízké poptávky může být nedostatečné povědomí o tom, že výrobky na bázi dřeva a jejich užívání nám přinášejí především pozitiva. Změnit postoj české veřejnosti může i nedoceněné studium dřevařství na Lesnické a dřevařské fakultě brněnské Mendelovy univerzity (LDF MENDELU), prezentované studijním programem Technologie a management zpracování dřeva (TMZD). Fakulta roku 2019 oslavila sté výročí od svého založení a patnáct set studentů jejích celkem devětadvaceti studijních programů bakalářských, magisterských i doktorských nachází v dnešní po expertech lačné době okamžité uplatnění.
Chvála dřevařství
Pravděpodobně neexistuje žádné jiné odvětví průmyslu, které by pozitivně ovlivňovalo denní život tolik jako dřevařství, obor založený na lesnictví a následných zpracovatelských odvětvích. Les nám jako jednu ze svých ekosystémových služeb nabízí dříví, které v důsledku přírodních procesů neustále přirůstá – v Česku ho přibude patnáct milionů metrů krychlových ročně, v zemích Evropské unie celkem zhruba 600–700 mil. m³. Celosvětově se ročně vyprodukuje více dříví s jeho vynikajícími vlastnostmi než například tolik ceněné oceli.
To ostatně nahrává faktu, že Česká republika podepsala tolik diskutovanou Zelenou dohodu pro Evropu. V tomto Green Dealu se zavázala k přechodu na nízkouhlíkový model hospodářství, jenž obnáší vyšší a účinnější využívání biomasy a dalších forem obnovitelných zdrojů energie, například vodní, větrné či sluneční.
Studiem k lepšímu životnímu prostředí
Profesor Petr Horáček z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií LDF MENDELU v této souvislosti doporučuje budoucím absolventům středních škol a jejich rodičům, aby obrátili svou pozornost k možnosti studia dřevařství. „Obory naší fakulty tvoří logický řetězec: od lesnictví přes dřevozpracující průmysl, nábytkářství a dřevostavby až nově po průmysl papíru a celulózy nebo průmysl pokročilých biotechnologií,“ poukazuje na pestrost možného uplatnění absolventů. „Zabýváme se také odpadovým hospodářstvím a analýzou životního cyklu výrobků, aplikujeme principy trvalé udržitelnosti včetně ekodesignu a life cycle thinking, tedy uvažování, jak každodenní život ovlivňuje životní prostředí.“
Studijní obor Technologie a management zpracování dřeva ukazuje, jak zpracovat a využít obnovitelné suroviny v biomateriálech pomocí postupů založených na principech a požadavcích trvalé udržitelnosti, cirkulární ekonomiky a průmyslu 4.0. „V případě materiálových inovací se studenti podílejí na vývoji kompozitních materiálů ze dřeva, zemědělských posklizňových zbytků a odpadních surovin,“ říká Horáček. „Také navrhují nové optimalizované materiály se zvýšenou biologickou odolností a výrobky inspirované přírodou, třeba materiály bez potřeby údržby se samočisticími povrchy s využitím efektu lotosového listu.“ Takový list pokrývají hrbolky vysoké jednu miliardtinu metru a chrání ho před vodou a usazováním nečistot.
Možnosti inovací
Studenti dřevařství na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně se ve škole setkají i s pokročilými biotechnologiemi, nanotechnologiemi a produkcí materiálů s minimální environmentální stopou, ať už jde o inovativní dezinfekční prostředky, přírodní fungicidní a insekticidní prostředky bez biocidů, inovativní barviva, plnidla a lepidla, nebo o hybridní anorganicko-organické polymery pro impregnaci, nátěrové hmoty, barviva či látky protipožární ochrany. „Společně se studenty vyvíjíme nové technologické postupy obrábění materiálů na bázi dřeva s cílem zvýšit produktivitu obrábění a zabezpečit vyšší kvalitu výroby s minimalizací dokončovacích operací. Zabýváme se taky vysokorychlostním obráběním a netradičními způsoby dělení materiálů,“ dodává profesor Petr Horáček.
Pokud tedy při představě matematických simulací u navrhování konstrukcí a hodnocení životního cyklu výrobků ze dřeva z pohledu jejich uhlíkové, vodní a environmentální stopy zabliká vaše kontrolka nadšeného recyklátora a příznivce zelených technologií, nebo prostě jen fandy lesa a milovníka krásy dřevěných výrobků, víte, na který zvonek zazvonit. Ostatně Brno má prý v přepočtu na kilometr čtvereční víc cool gastronomických podniků než Praha. O stromech nemluvě.
