Studenti, učitelé a podporovatelé Leonardo da Vinci Academy. A také matka zakladatelka: Věra Komárová stojí v zelených šatech uprostřed první řady.

Studenti, učitelé a podporovatelé Leonardo da Vinci Academy. A také matka zakladatelka: Věra Komárová stojí v zelených šatech uprostřed první řady. Zdroj: Archív

S Leonardo da Vinci Academy slibuje šéfka značky Dermacol renesanci vzdělávání

Dvacet let úspěšně vede značku Dermacol, jejíž slávu rozšířila na arabský i americký trh. Překonala i dobu, kdy byl make-up vyměněn za roušku. Ale že by mělo vinou koronavirové krize upadnout vzdělání jejích tří dcer? Takovou představu Věra Komárová nesnesla. A protože stát po dva roky omezoval provoz českých škol a nepředvídatelná vládní nařízení i pokyny všech tří hlavních hygieniček komplikovaly přístup dětí k vědění, rozhodla se podnikatelka – a vystudovaná pedagožka s diplomem z Univerzity Karlovy – založit vlastní vzdělávací ústav.

Školu Leonardo da Vinci Academy Věra Komárová pojmenovala podle snad nejznámější renesanční osobnosti dějin lidstva, a aby o směřování nové vzdělávací instituce skutečně nebylo sporu, dala jí do vínku motto The Renaissance of Education, Obrození vzdělávání. Postupem času v ní touží nabídnout široké veřejnosti kvalitní, všestranné akademické vzdělání, k němuž má silný vztah a na něž její rodina kladla odnepaměti důraz: vyrostla mezi učiteli a pedagogiku sama vystudovala.

Restrikcím navzdory

Mezinárodní škola Leonardo da Vinci Academy se vlastně zrodila z nespokojenosti a vzdoru. Nejstarší, tehdy šestnáctiletá dcera Věry Komárové skončila na dlouhých šestnáct měsíců v izolaci. Její maminka nejprve založila Zdravé fórum, v němž vyzývala ke znovuotevření škol, a sepsala spolu s Karlem Janečkem, nyní již prezidentským kandidátem, petici s mot­tem Vraťte děti do škol. Tu podepsalo přes dvacet tisíc lidí, ale Věru Komárovou uspokojilo až založení vlastní školy, „kterou už žádná karanténa nezavře“.

Leonardo da Vinci Academy, sídlící na pražské Národní třídě, je první mezinárodní školou s českým programem, která je zaměřena na poskytnutí skvělého servisu matkám podnikatelkám – a samozřejmě i otcům, jak matka zakladatelka se smíchem dodává –, i proto, že často právě maminky vybírají pro své děti školu. I když kurikulum probíhá v angličtině, českému jazyku, literatuře nebo vlastivědě je věnována minimálně hodina denně. Lektoři nejsou jen native speakers se vším, co k tomu patří, ale též vystudovaní učitelé s letitou zahraniční zkušeností; na pozici ředitele školy působí britský pedagog Justin Kilcullen-Nichols, zcestovalý ředitel několika zahraničních škol. Pilotní ročník byl spuštěn pro druhý stupeň základní školy v září 2021, od září 2022 se otevřou brány i pro žáky prvního stupně a pro studenty gymnázia. V tuto chvíli probíhají zápisy do všech ročníků základní školy a do prvního ročníku gymnázia. Žáci a studenti budou moci dokončit studia s mezinárodními zkouškami IGCSE, A-Level či IB a zároveň s klasickou českou maturitou. Mezinárodní zkoušky zajišťují přímý vstup na evropské i světové univerzity.

Příprava na život především!

Škola svým studentům nabízí kurikulum v anglickém jazyce, intenzívní český program, vzdělávací aktivity od půl deváté ranní do čtvrté hodiny odpolední a individuální přístup. „Jakmile žák projde vstupními testy, nastavíme mu program, který vyhovuje jeho nadání a podporuje oblasti, v nichž je třeba zintenzivnit pomoc,“ vysvětluje Věra Komárová.

Přínosem je podle ní i aktuální pozice v samém srdci metropole: „Praha je naše učebna a pozice poblíž Národní třídy inspiruje k projektovému učení. Pravidelně vyrážíme poznávat historii a kulturu do muzeí a galerií. Dětem se v době covidové nedostávalo výletů, a proto se stal pravidelnou součástí našeho programu středeční odpolední výlet volený v závislosti na projektu, na němž žáci zrovna pracují.“

K osnovám vedení školy zvolilo holistický přístup, což se odrazilo i na personálním obsazení učitelského sboru: vedle vystudovaných pedagogů s mnohaletou praxí, včetně italské výtvarnice a učitelky výtvarného umění Silvie Vezzutové nebo chilského učitele matematiky a španělštiny Tonina Costy, zde působí jako učitelka dramatické výchovy herečka Zdeňka Žádníková, mauricijský cvičitel jógy nebo koučka duševní pohody. Podle Věry Komárové totiž škola chce vychovávat renesanční osobnosti, všestranné a svobodomyslné mladé lidi: „Inspirace a spolupráce s umělci podpoří všestranné vzdělání a přípravu na život,“ říká s tím, že dětem chtějí pomocí inovativního přístupu a reformních metod s důrazem na individuální rozvoj přiblížit a vštípit trvalou udržitelnost, ekologické návyky, společenskou zodpovědnost, respekt k jinakosti a všeobecný kulturní rozhled. Zásadní pak jsou hodnoty všeobecně vzývané teoretiky moderního školství: schopnost práce v týmu a vnímání potřeb druhých, spolupráce a sounáležitost s komunitou, ale také výchova jedince svobodomyslného, samostatně myslícího, zdravě sebejistého, zodpovědného za své činy.

Mezinárodní škola pro 21. století

Studium je podle vedení školy hybridní a slibuje kombinovat českou školu s britským systémem – tedy integrovat předměty do projektů a využívat externích „učeben“: výtvarného ateliéru, kuchyně pro výuku vaření, bazénu. Učení v projektech podporuje týmovou spolupráci, tvořivost, komunikaci, kritické myšlení a posiluje motivaci; žáci druhého stupně museli jako jeden z prvních projektů zařídit svou učebnu, před parlamentními volbami pak měli připravit vlastní volební program a obhájit ho.

Podnikatelka Komárová dlouhá léta posílala dcery do pražských zahraničních škol, s jejichž přístupem nebyli rodiče ani dívky samy vždy spokojeni. Ovšem, jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí, a tak se Věra Komárová snaží vytěžit z nepříjemných zkušeností a zážitků svých ratolestí co nejvíce pro svůj vzdělávací projekt. Odborní poradci jí potvrdili, že pokud školu bude šít na míru vlastním dcerám, má projekt největší šanci na úspěch. „V Česku jsou buď zahraniční školy, jež se nevěnují vzdělání v českém jazyce, nebo české školy, které k češtině mají jen rozšířenou výuku jazyků,“ tvrdí. „V mezinárodních školách se k dětem nedostane smysluplná čeština, české reálie, české zvyky, tradice a kultura. Moje dcery se vzdělávaly v britském a francouzském systému, ovšem čeština byla zanedbávána; nikdo ji nerozvíjel tak, aby dcery dokázaly dobře psát a číst česky.“ Ačkoli se tedy na Leonardo da Vinci Academy učí v angličtině, alespoň jedna hodina denně probíhá v češtině, ať už jde o jazyk a literaturu, nebo o vlastivědu, občanskou výuku nebo dějepis. „A s metodikou i praxí mi pomáhají odborníci na vzdělání ze známých tuzemských škol z předních míst kvalitativních žebříčků: z Open Gate, Prague British International School nebo PORG.“

Roční školné na Leonardo da Vinci Academy začíná na 220 tisících korun (pro žáky 1.–6. ročníků), rodiče studentů plánovaného gymnázia zaplatí 259 tisíc za rok. Škola má ovšem stipendijní fond, z něhož může být nadaným studentům uhrazeno 50–90 % školného; stipendia budou poskytována na základě talentových zkoušek.

Dny otevřených dveří probíhají dle vyhlášených termínů nebo domluvených osobních schůzek přes webové rozhraní – stačí sledovat stránky www.lvacademy.cz, případně kontaktovat pro informace vedení školy.