nahoru

Příliš skvělé, aby to byla pravda. Na globálním trhu se možná nafukuje další bublina

Kryštof Pavelka24. února 2021 • 18:00
Příliš skvělé, aby to byla pravda. Na globálním trhu se možná nafukuje další bublina
foto: profimedia

Začátek roku 2021 charakterizují turbulentní události na kapitálových trzích. Média si všímají nástupu outsiderů, jako jsou investoři z redditové skupiny WallStreetBets, či dalšího růstu kryptoměny bitcoin. Je možné, že světové finance právě prodělávají revoluci. Právě tak ale můžeme být svědky nafukování několika propojených bublin.

Válka malých investorů z Redditu proti velkým hráčům z Wall Street plnila ekonomické sekce zpravodajských webů i deníků začátkem ledna. Velké množství (v americkém tisku někdy biblicky popisované jako „legie“) amatérských a drobných investorů vtrhlo na burzu a přepisovalo zavedené pořádky: například zvýšili cenu akcií firem, které chtěli správci miliardových hedge fondů shortovat. (Shortování je investiční strategie založená na sázení na pokles ceny daného subjektu.)

Amatéři versus profíci

Tak vystřelily akcie společnosti GameStop, sítě kamenných obchodů s počítačovými hrami, která se už před pandemií a lockdowny potýkala s odlivem zákazníků. Významní hráči z Wall Street sázející na pokles přišli o miliardy. Proces se pak opakoval u dalších akciových titulů. Vzpouru outsiderů proti fiančním obrům živily tři faktory: Kvůli lockdownům nemohlo obrovské množství lidí utrácet za dříve běžné produkty a služby, v populaci tedy leželo značné množství nevyužitého kapitálu. Za druhé, díky sociálním sítím se lidé mohou lépe, rychleji a účinněji koordinovat a organizovat. Finanční trhy pocítily podobný otřes, jaký již před lety zalomcoval světem politiky či médii. A za třetí, poprvé se výrazně projevila síla mobilních burzovních aplikací. Ty umožňují jednoduchý vstup na trh každému, kdo má pár dolarů na účtě.

Není to však poprvé, kdy se na trh vrhly davy nadšených amatérů. Tulipánová horečka sedmnáctého století i dotcom bublina devadesátých let také připravily o úspory masy drobných investorů. Dnešek je však přece jen jiný: motivací některých uživatelů ve skupině WallStreetBets nebyl ani zisk, jako touha „vytrollit“ extrémně neoblíbené (minimálně v USA) burzovní spekulanty, šlo spíš o politický statement než obchodní záměr. Přesto lze u masy investorů, kteří se do obchodování pustili díky novým technologickým možnostem posledních let, vysledovat podobné chování, jaké už několikrát v historii nafouklo burzovní bubliny: naskakování na módní vlny, povrchní čtení trhu, vize rychlého zbohatnutí.

Jistota desetinásobku

Právě v době, kdy se na Redditu sbírala armáda ke křížovému tažení proti Wall Street, se nejbohatším mužem planety s odhadovaným jměním 185 milard dolarů stal Elon Musk. Šéf Tesly s asebou vytáhnul stovky dalších. Fenoménem trhů roku 2020 se stali takzvaní teslaniáři. Noví milionáři z řad investotorů do akcií Muskovy automobilky. Tesla během dvanácti měsíců posílila desetinásobně. Z osmdesáti dolarů v březnu 2020 na osm set dolarů koncem ledna 2021. Růst Tesly táhnuly jednak velmi dobré čtvrtletní zprávy o prodeji „lidových“ modelů 3 a Y, zdárně pokračující výstavba Gigatovárny poblíž Berlína (firma plánuje výstavbu ještě dalších čtyř výrobních linek, gigatovárny patří co do plochy k největším budovám planety) a zejména stále silnější politická prohlášeních západních vlád ohledně příklonu k elektomobilitě a útlumu výroby aut se spalovacími motory. Musk sám si po překonání „výrobního pekla“ při zavádění Modelu 3 před dvěma lety ohromně užívá roli geniálního technovizionáře, který zároveň vede lidstvo na cestě k elektromobilní budoucnosti, chystá se kolonizovat Mars a ještě stačí vymýšlet interface pro přímé propojení počítačů a mozku savců.

Mizerný showman

Paradoxně mu při tom pomáhá fakt, že při mimořádné inteligenci není velký řečník a například ve srovnání se Stevem Jobsem přímo mizerný showman. Zakoktávající se Elon, který občas při prezentaci rozfláká údajně nerozbitné sklo nového pickupu, působí vlastně sympatičtěji než robotický Mark Zuckerberg nebo Jeff Bezos a jeho poněkud démonický smích. Obrovský kredit Muskovi přináší firma Space X. Cokoliv, co souvisí s kosmickým výzkumem, má u lidí napříč Západem setrvalou a masivní podporu. Jenže přes špičkové PR si nelze nevšimnout, že Muskova story má problematická místa. Tesla je nejhodnotnější automobilka světa, přestože její výrobní kapacita se zatím ani zdaleka nepřibližuje značkám jako Toyota či Volkswagen. Jejich produkce je ve srovnání s výrobcem elektromobilů dvanáctinásobná.

Energetická politika západních vlád sice deklaruje přechod na nízkoemisní model, ale vytyčené cíle zatím nevypadají příliš realisticky, zejména s přihlédnutím k ideologicky motivovanému uzavírání jaderných elektráren. A pomyslný diamant v koruně Muskova impéria, firma Space X by vůbec nemohla existovat bez NASA, což ostatně Elon férově přiznává. Muskovy firmy jsou nepochybně na špičce technologických inovací, mají masivní a oddanou fanouškovskou základnu, nicméně z čistě byznysového hlediska jsou mimořádně závislé na státní politice. Která se může změnit. Řada analytiků považuje Teslu za “ukázkový případ bubliny”. Nad trhy se například podle názoru serveru Bloomberg opět vznáší přízrak dotcom bubliny z devadesátých let. A začátkem února propojil Elon Musk dvě komodity, jejichž závratný růst je podle konzervativně naladěných investorů příliš skvělý, aby byl reálný. Tesla oznámila investici miliardy a půl dolarů do bitcoinu. Kurz kryptoměny okamžitě posílil nad hranici jednoho milionu korun za minci a dál roste.

Dvě možnosti

Propojenost nových fenoménů je klíčová. Jde o to, že redditoví válečníci proti Wall Street, lidé přísahající na Elona Muska jako spasitele planety a noví bitcoinoví boháči tvoří vzájemně se překrývající množinu. Musk v sérii kryptických tweetů vyjádřil lednovému tažení proti Wall Streetu podporu, samotní aktéři zase jako by ignorovali fakt, že sám Musk je jedním z největších aktérů na burze a radostně podporu od svého gurua kvitovali. Lidé investující do bitcoinu zase dlouhodobě deklarují averzi ke státní monetární politice a v některých případech k existenci států jako takových. Tyto tři proudy se v posledním měsících propojily do fascinujícího nesourodého konglomerátu záměrů a idejí, jenž zatím generuje obrovské zisky. Navíc vše probíhá za nestandardní ekonomické a politické situace. Pandemie či apokalyptický konec prezidentství Donalda Trumpa mimořádně ochromily důvěru ve status quo.

Dnešní stav, kdy nejbohatší muž planety investuje do komodity, jež byla ještě před pár lety hračkou malé komunity nadšenců, kdy drobní investoři dávají na frak zkušeným burzovním aktérům díky spojené síle sociální sítě a kdy firma, která je co do výrobní kapacity trpaslíkem proti tradičním hráčům v oboru, ale přesto patří k nejcennějším akciovým titulům planety, může naznačovat dvě věci. Buď jsme svědky odvážné sázky na budoucnost. Důvěry v to, že technologický pokrok natolik proměnil pravidla byznysu, že stojíme na pokraji nové éry, kde staré pořádky už přestanou platit. Nebo se napříč světovými trhy nafukuje několik obřích a vzájemně propojených bublin. To by v souvislosti s globálním pandemickým poklesem ekonomik byla krajně znepokojivá zpráva.





Diskuse ke článku