nahoru

Gruzie: Starodávné skalní město s vinným sklípkem i krásně nazdobená jeskyně s podzemní říčkou

Lukáš Lhoťan17. prosince 2019 • 14:00
Gruzie: Starodávné skalní město s vinným sklípkem i krásně nazdobená jeskyně s podzemní říčkou
foto: Lukáš Lhoťan

Při své nedávné cestě po Gruzii jsem navštívil dvě místa, do kterých bych doporučil zajet každému cestovateli do této krásné evropské země ležící na Kavkaze. Prvním místem je jedno z nejstarších lidských osídlení v Gruzii, skalní město Uplisciche u Stalinova rodiště Gori, druhým Prometheova jeskyně u města Kutaisi.

Skalní město Uplisciche (v doslovném překladu Pánova pevnost) se nachází zhruba 15 kilometrů cesty od Stalinova rodiště – města Gori. Můžete se do něj vydat buďto s místní taxislužbou (jako já), nebo pěšky, autobusem či vlakem. To záleží na vás a vašich časových možnostech. Areál skalního města je ohrazen a hlídán, ale pod ním se nachází na břehu řeky trosky osídlení, které jsou volně přístupné. Skalní město se vypíná nad řekou Mtkvari a bylo součástí sítě obchodních center na takzvané Hedvábné stezce.

Kostel postavený na ruinách chrámu boha slunce

Podle archeologických nálezů byla lokalita skalního města osídlena již v době bronzové a samotné skalní město bylo nejspíše založeno v 6. století před Kristem. Písemně je jeho existence potvrzena zhruba v 1. století našeho letopočtu. Město bylo sídelním městem vládce království Kartli (v antice známé jako Iberia).

Toto skalní město bylo v předkřesťanské době i centrem pohanského náboženského života, a tak s christianizací oblasti dnešní Gruzie došlo k zániku pohanského kultu v Uplisciche, což se odrazilo i na úpadku samotného města. Poté, co v 8. století n. l. dobyli muslimové Tibilisi, se z Uplisciche opět stalo důležité sídelní město muslimy neokupované části dnešní Gruzie a Uplisciche se stala významným opěrným bodem Gruzínců. Nejspíše prvním dobyvatelem, který toto skalní město dobyl, byl až v 13. století n. l. mongolský chán Ögedej.

Uvnitř opevnění města se nachází kostel z 9. či 10. století. Kostel je postavený na ruinách chrámu pohanského boha slunce a tento pohanský chrám byl nejspíše i místem sídla místního vládce. Kostelík je na skalním výběžku a tvoří tak dominantu celého skalního města Uplisciche. Na okraji skalního města naleznete i vinný sklípek ukazující dávné techniky uchovávání vína v hliněných nádobách v podlahách.

V troskách Uplisciche najdete několik zajímavých míst. Patří mezi ně ruiny budovy pojmenované jako lékárna, protože při archeologickém výzkumu v ní byly nalezeny kamenné přihrádky sloužící k uskladnění léčivých bylin. Rovněž se zde nacházejí ruiny budovy, která má ve svém stropě vytesané ozdobné kazety. Můžete také vidět pozůstatky nádrží na vodu a nádob na uskladnění obilí. Budovy ve skalním městě jsou označeny anglickými popisky, takže se v něm dobře orientuje, ale i tak doporučuji připlatit si při návštěvě za anglicky hovořícího průvodce, který vám řekne spoustu zajímavostí. Při odchodu ze skalního města jsme prošli podzemní chodbou, která ústí u břehu řeky.

Dobrovolný hlídač dostal svůj pomník

Druhým místem, jež doporučuji navštívit, je Prometheova jeskyně nacházející se zhruba 13 kilometrů od města Kutaisi. Jak jsem zjistil, samotná jeskyně nemá nic společného s bájným řeckým příběhem Titána Promethea, který je podle řecké mytologie stvořitelem lidí a dárcem ohně. Podle pověsti byl Prometheus potrestán za vzpouru proti bohu Diovi (jehož podstatou bylo, že Zeus odebral lidem oheň a Pometheus naopak podvodem lidem oheň vrátil) tím, že byl v pohoří Kavkazu přikován ke skále a pravidelně k němu přilétal orel, jenž mu vytrhával játra; Prometheovi pak játra dorostla, takže orel mohl opět přiletět a vyrvat mu je. Příběh o Prometheovi zpracoval například slavný antický básník Aischylos.

Právě tato pověst inspirovala bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, aby po návštěvě jeskyně navrhl její pojmenování a podpořil její zpřístupnění turistům. Původně byla jeskyně označována jako jeskyně Kumistavi. Nachází se u obce Tsqaltubo a v okolí je více podobných jeskyní, ale ty jsou veřejnosti nepřístupné.

Prometheova jeskyně je dlouhá přes 11 kilometrů, ale pouze 1,06 kilometru je zpřístupněno veřejnosti. V jeskyni se nachází 22 hal, ale přístupných je pouze 6. Protéká jí také podzemní říčka. Jedná se o jeskyni krasového typu s výraznou výzdobou. Jeskyně byla v moderní době objevena výzkumným týmem gruzínských speleologů v 80. letech 20. století a od roku 1985 se začalo pracovat na jejím zpřístupnění. Byly položeny chodníky, osvětlení a byl vyražen tunel pro výstup ze zpřístupněné části jeskyně.

Od roku 1990 byla po kolapsu Sovětského svazu jeskyně nepřístupná kvůli nedostatku finančních prostředků. Jeden místní obyvatel chránil místo před vandaly, za což mu byl u jeskyně postaven pomník. Od roku 2007 se začalo opět uvažovat o zpřístupnění jeskyně. Zásadním iniciátorem byl nakonec bývalý gruzínský prezident Saakašvili, který jeskyni navštívil v roce 2010 a navrhl její současné jméno – Prometheova jeskyně.

Do jeskyně se vstupuje po skupinách a jednou za hodinu, vždy v celou. Osobně jsem si návštěvu naplánoval tak, že jsem odpoledne dorazil autem z Tbilisi do Kutaisi a vzal si s přáteli k jeskyni taxi. Po její návštěvě jsme se vrátili do Kutaisi a zbytek doby čekání na večerní odlet do Polska jsme strávili prohlídkou města.

Na snímky skalního města i jeskyně se podívejte ve fotogalerii:





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější