Trosky jsou dnes jen zříceninou, ve hře je však může každý navštívit v době jejich největší slávy

Trosky jsou dnes jen zříceninou, ve hře je však může každý navštívit v době jejich největší slávy Zdroj: Profimedia.cz ČTK Radek Petrášek

Přírodní rarita a bájné sídlo dvou hašteřivých žen. Zřícenina hradu Trosky je perla Českého ráje

Jiří Štefek
Diskuze (0)

Český ráj patří během letních prázdnin mezi největší magnety domácího turistického ruchu. Není divu, zdejší kombinace četných historických památek a přírodní scenérie je vskutku jedinečná. Jednou z nejznámějších dominant a jedním z největších turistických lákadel tohoto regionu je nepochybně zřícenina hradu Trosky. Jeho dvě věže se majestátně vypínají nad krajinou plnou polí, luk a lesů a přitahují pozornost ze všech směrů. Za dobré viditelnosti je naopak z Trosek možné dohlédnout až do Prahy nebo do Krkonoš. Řekněme si o tomto historicko-přírodním skvostu něco více.

Pokud bychom chtěli vystopovat dobu založení hradu Trosky, museli bychom se vydat proti proudu času hodně hluboko do historie. Letopočet totiž hovoří o období mezi lety 1380 až 1390. Samotný přírodní „základ“ Trosek je pochopitelně mnohem starší. Tvoří ho unikátní skalnatý útvar sopečného původu. Dva lávové sopouchy vyvřely z nitra země v již v době třetihor. Následná eroze pak splavila hlínu, písek a ostatní měkké horniny a celý tento útvar tak obnažila.

Majitel zdejšího panství Čeněk z Vartemberka využil při zakládání Trosek přirozené obranné vlastnosti čedičových skal. Na hřebenu mezi oběma vrcholy nazývanými Baba a Panna pak založil vnitřní hrad s obytnými paláci a na vrcholu obou skal pak nechal vybudovat obranné, ale zároveň obytné věže. Na nižším vrcholu zvaném Baba stávala šestiboká dvoupatrová stavba, přístupná z paláce ze severní strany. Na vyšším a štíhlejším vrcholu nazývaném Panna stával palác obdélníkový, původně třípatrový, v jehož prostoru byla prý i hradní kaple.

„Výrazné výškové uspořádání staveb - relativní převýšení Panny oproti prvnímu nádvoří je přibližně 57 metrů a Baby zhruba 47 metrů - umožnilo vybudovat systém obrany v nedostupnosti a dokonalém kruhovém přehledu vnitřního hradu, jeho svahů i dalekého okolí,“ píše se v hradním bedekru. „Vlastní paláce obývané pouze ve vrchních partiích poskytovaly ve spodních částech dostatečné skladovací prostory pro uložení zásob na doby obléhání. Vodu poskytovala vlastní hradní studna na prvním nádvoří, asi 30 metrů hluboká, a na Panně byly ve skále vybudované důmyslné cisterny na dešťovou vodu,“ pokračuje výklad.

Po pánech z Vartenberga vlastnili Trosky četné šlechtické rody mezi nimiž nechyběli Bergové, Smiřičtí ze Smiřic a posléze například i Albrecht z Valdštejna. Z kdysi mocného a dominantního hradu se však s postupem času stalo pouhé sídlo úřednické správy, zatímco panstvo se odstěhovalo na zámky v blízkém okolí. Roku 1639 se Trosek zmocnili Švédové, rok poté dobylo Trosky císařské vojsko, v roce 1642 znovu dobyli hrad Švédové a roku 1648 císařské vojsko Švédy vyhnalo a zároveň hrad vypálilo. Hrad stál v krajině opuštěný a začal pustnout, každodenní život z něj vyprchal.

K věžím Baba a Panna se váže oblíbená pověst. Jeden z vlastníků Trosek, Ota z Bergova, chtěl mít z hradu slavné sídlo pánů a knížat, ale jednoho dne musel odcestovat a nechal si povolat svou matku Marii a dceru Karolínu a pověřil je správcovstvím hradu Trosky. Pevně věřil, že hrad budou spravovat stejně dobře jako on. Harmonické soužití obou dam však nemělo dlouhé trvání. Každá si brzy zabrala jednu věž. Obě dámy z nich nevycházely, jen na sebe malými okýnky pokřikovaly, dohadovaly se a láteřily na vše kolem. Okolí Trosek mezitím chudlo, nikdo významný sem už nechtěl jezdit. Lidé na  často slyšeli nekončící hádky mezi Marií a Karolínou o vládu. Pán z Bergova zůstal v cizině, nikdy se nevrátil a nikdo nemohl vztah matky a dcery urovnat. Jednou veškeré hašteření ustalo. Vypravil se tedy na Trosky chasník a nikoho nenašel. Nikdo netušil, kam ženy zmizely. Lidé krajinu znovu začali zvelebovat a věže pojmenovali po hašteřivých ženách. 

Dnes patří Trosky mezi turistické magnety pro malé i velké turisty. Hrad je během prázdnin otevřen každý den. Vstupné pro dospělé činí 160 korun, pro seniory nad 65 let a mládež ve věku 18 až 24 let pak 130 korun, děti ve věku 6 až 17 let zaplatí 50 korun. Zájemci mohou vystoupat až na vrchol nižší věže Baba, ze kterého je krásný rozhled po celé krajině. Nicméně samotný pohyb nebo spočívání v hradišti Trosek musí učarovat každému, kdo vnímá genius loci tohoto místa a takto jedinečných staveb, ve kterých se snoubí současnost s dávnou minulostí.

 

Začít diskuzi