nahoru

Nahlédněte do vojenských bunkrů i uliček středověkého města v polské Toruni, perle řeky Visly

Lukáš Lhoťan 9. září 2021 • 16:20
Nahlédněte do vojenských bunkrů i uliček středověkého města v polské Toruni, perle řeky Visly
foto: Lukáš Lhoťan

Polské město Turoň je nejen známé jedním z nejzachovalejších středověkých center v Polsku, ale také jako destinace pro milovníky nedávné vojenské historie. Protože ještě na přelomu 19. a 20. století, leželo tehdejší německé město Toruň u hranic německé a ruské říše, bylo Němci masivně opevněno pevnostmi a bunkry, aby se připravilo na možný ruský útok. Díky tomu je v oblasti města Toruň spousta vojenských muzeí a památek, které rozhodně stojí za návštěvu.

Již při procházkách kolem města jsem narazil na památky, které bohužel nebyly veřejně přístupné, ale ukazují, jak rozsáhlé byly obranné fortifikace vybudované Němci. Při samotné prohlídce středověkého centra jsem narazil u Klášterní brány na atrakci určenou turistům. Jedná se o návštěvu protileteckého bunkru z doby 2. světové války, kde nabízejí interaktivní zážitek přibližující stav, jenž zažívali lidé schovávající se v bunkru před bombardováním spojeneckých letadel. Prohlídka je doplněna zvukovými a světelnými efekty a trvá zhruba 10 minut. Je to rozhodně zajímavý zážitek. Jen kousek od východu z bunkru je umístěn památník námořní miny.

Pokud se budete procházet kolem nábřeží, můžete dojít k železničnímu mostu přes řeku Wislu, kde se nachází ocelový most z 80. let 20. století, který byl vybudován na místě původního mostu z let 1870 až 1873, ale byly do něj zakomponovány původní obranné vojenské prvky. Můžete zde vidět opevněné domy, dutý pilíř mostu se střílnami a pozůstatky věží mající jak dekorativní, tak obrannou funkci. 

Město Toruň jsem navštívil nedávno o víkendu a po sobotní prohlídce historického centra jsem se v neděli vydal podívat i na vojenské památky. Němci se totiž obávali, aby prostor Toruně nevyužili Rusové v případě války k pokusu o útok na německé území a k oddělení východního Pruska od zbytku Německé říše. Proto oblast města a okolí na přelomu 19. a 20. století silně opevnili, takže i Rusové se nakonec k tomuto pokusu o průlom za 1. světové války neodhodlali a další vývoj válečných událostí vedl k přesunutí bojů na ruské území.

V neděli jsem se tedy vydal do skanzenu u pevnostní pancéřové dělostřelecké baterie A.B. IV na ulici Poznańska. Jak se brzy po příjezdu ukázalo, měl jsem velké štěstí, protože jsem narazil na skupinku Poláků čekajících na průvodce po skanzenu. Bez tohoto průvodce bych se do vnitřních prostor skanzenu nepodíval, a protože jednotlivé prohlídky jsou nepravidelné, tak doporučuji všem zájemcům o prohlídku nespoléhat na náhodu a dopředu si prohlídku domluvit s provozovateli skanzenu Toruńskie towarzystwo fortyfikacyjne na jejich webu torun.fortyfikacje.pl. Návštěva rozhodně stojí za to, protože vám ukážou unikátní prostory opevnění a zajímavé nálezy.

Okolo baterie A.B. IV jsou rozmístěny různé ukázky vojenských pozorovatelen a krytů včetně ukázky zakopání jednoho protitankového kanónu ZIS-3 či sovětských kulometných objektů ŽBOT a SPS-2m. Jistou kuriozitou je, že v okolí objektu jsou i železobetonové protitankové ježky československé prvorepublikové armády, které do této oblasti dovezli Němci za 2. světové války.

Na počátku prohlídky vám průvodce ukáže právě baterii AB IV., která je unikátní v rámci celé Evropy. Protože právě na této baterii se experimentovalo s různými technickými řešeními, která byla pozdějiv případě potvrzení funkčnosti použita u všech budovaných německých opevnění včetně opevnění na západní hranici Německé říše. Pancéřová baterie A.B. IV byla vybudována v letech 1895 až 1896. Pancéřová věž byla vybavena kanonem ráže 105 mm a jedná se o naprostý unikát, protože sériově vyráběné následující pancéřové věže s kanony ráže 105 mm byly od této experimentální věže odlišné. Objekt byl dlouho zasypán odpadky a chátral a teprve v nedávné době byl postupně rekonstruován.

Po prohlídce se průvodce s námi vydal k dalšímu nedaleko ležícímu objektu, který byl součástí opevnění, jež mělo nahradit pozici experimentální baterie. Jedná se o betonový bunkr určený k ochraně munice pro nedaleko ležící tři dělostřelecké baterie. Uvnitř bunkru pro munici je dnes malé muzeum ukazující místní vojenské nálezy a popisující historii opevnění i zajateckého tábora, který zde byl v době druhé světové války zřízen pro spojenecké vojáky a po válce pro německé zajatce. Během prohlídky můžete slyšet i střelbu z nedalekého vojenského polygonu, která jen dokresluje atmosféru těchto pevností.

Po prohlídce bunkru pro munici a dělostřelecké baterie jsme se vrátili zpět k objektu A.B. IV, kde nás průvodce přivedl k nenápadnému otvoru zakrytému poklopem. Požádal nás, abychom kryt odklopili a postupně sestoupili dovnitř do v podzemí skrytého objektu. Jak se ukázalo, jedná se o stále funkční protiatomový kryt polské armády z dob studené války typu SBF-180. Průvodce nám popsal jeho specifika a parametry včetně názorné ukázky ručního zajištění ventilace vzduchu skrze mechanismus, jímž se muselo neustále ručně točit. Řekl nám, že i tak by musel být dlouhodobý pobyt v takovém objektu dosti psychicky náročný a nepříjemný. Po této ukázce byla prohlídka ukončena a my jsme se rozloučili a rozešli.

Kdo má zájem, tak se ještě může jít podívat na hřbitov ležící přes cestu naproti vstupu do pevnostního skanzenu, protože na tomto hřbitově jsou pohřbeny zajímavé osobnosti. Například generálmajor polské armády Mieczysław Stanisław Kaczmarek (1951 až 2017) působící v různých štábních pozicích u polského letectva a protivzdušné obrany nebo vězeň z nacistického koncentračního tábora Mauthausen Mieczyslaw Kowalewský a další zajímavé postavy polského veřejného života.

Po prohlídce pevnostního skanzenu jsem již neměl moc času, a tak jsem vyrazil zpět domů, ale cestou domů jsem se ještě zastavil u památníku polských vojáků v obci Milejów, kteří zahynuli v bitvě u Petrkova (polsky Piotrków Trybunalski) s útočícími německými vojsky v září roku 1939. Je zde pohřbeno 631 padlých Poláků. V této bitvě provedly polské tankové jednotky protiútok, při němž zničily Němcům 17 tanků, 2 samohybná děla a 14 obrněných vozů při ztrátě pouhých dvou vlastních tanků. Ale vzhledem k celkové nepříznivé situaci na frontě nemělo toto vítězství žádný vliv na vývoj války.

Díky historickému vývoji, kdy se o území dnešního Polska vedlo mnoho válek a zápasů mezi jednotlivými státy, je území Polska plné mnoha zajímavých vojenských památek a určitě stojí za bližší prozkoumání a návštěvu.



Klíčová slova: Polsko, cestování, bunkry, Toruň



Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.