nahoru

V okolí Čeladné zastihnete krásnou přírodu i řadu historických památek

Lukáš Lhoťan10. dubna 2021 • 18:00
V okolí Čeladné zastihnete krásnou přírodu i řadu historických památek
foto: Lukáš Lhoťan

Pokud se rozhodnete poznat krásu přírody moravskoslezských Beskyd, rád bych vás inspiroval vlastními zkušenostmi s přechody těchto majestátních hor. Jako příklad může sloužit trasa z Čeladné do turistického centra obce Bílá. Budete procházet údolím řeky Čeladenky po stopách staré kupecké cesty s památníky na partyzánskou činnost za 2. světové války, můžete navštívit sirný pramen či opéci si párky u Maxova Klausu – technické památky na doby, kdy se splavovalo vytěžené dříví z Beskydských hor. Trasa z Čeladné (od vlakového nádraží) do obce Bílá je dlouhá zhruba 24 kilometrů.

Pokud se rovnou neubytujete v Čeladné, můžete na začátek svého výšlapu přijet autobusem, autem či vlakem. Osobně bych doporučoval cestu vlakem nebo autobusem, protože se pak již nemusíte vracet zpět do Čeladné pro auto, z obce Bílé jezdí pravidelná autobusová doprava přes Ostravici a Frýdlant nad Ostravicí až do Frýdku-Místku.

Obec Čeladná je jedním z turistických center v Beskydech. Naleznete zde golfové hřiště, bobovou dráhu, Beskydské rehabilitační centrum (kdysi zvané lázně Skalka) a nahoře horské chaty s lyžařskými vleky. Nachází se zde i mnoho přírodních krás a chráněných oblastí (například Smrk, Klíny, Studenčany a další).

Pokud se vám nechce jít z centra obce Čeladná do oblasti pod Kozincem, kde od kapličky s pramenem začínají mnohé výšlapové trasy, můžete se svézt autobusem, který nahoru do Podolánek jezdí. Ušetříte si tak zhruba 6 kilometrů cesty.

Jakmile vyrazíte pěšky od vlakového nádraží v Čeladné, u vlakové zástavky si můžete všimnout opracovaného balvanu, na němž je vytesán verš: „O Beskydy, pevná hráz, čím jste byly, buďte zas.“ Při chůzi kolem kostela si můžete na místní hřbitov odskočit prohlédnout památný hrob československých a sovětských partyzánů, kteří padli v beskydských horách za 2. světové války při bojích s německými okupanty. Další památník na partyzánské hnutí v Beskydech se nachází u rozcestí směrem na Podolánky, přes které půjdete i vy. A další památník, upomínající na hrdinnou smrt poručíka československé armády a velitele partyzánského oddílu Jana Ušiaka, který zahynul v boji s německými okupanty v roce 1944, je také nedaleko.

Až dorazíte pod kopec Kozinec ke kapli sv. Cyrila a Metoděje, odkud začínají mnohé výšlapové trasy směrem na Pustevny či k hoře Smrku, můžete si vedle kapličky všimnout i pramene, údajně léčivého. Přes řeku nahoře v kopci se nacházejí pozůstatky čeladenského hrádku z období 13. až 15. století (přes stromy bohužel nejsou z dálky vidět). U říčky Čeladenky si lze všimnout i pozůstatků základů čeladenských železáren, které byly vybudovány již koncem 17. století.

Cestou dále do Podolánek kolem koryta říčky Čeladenky je možné narazit na několik památníků. V samotném korytě řeky je památník tří neznámých lidí (nepodařilo se mi zatím bohužel dohledat, co se jim stalo). Dále nahoře v horách je u cesty památník arcibiskupského hajného Josefa Mičulky, který v místě tragicky zahynul v roce 1946. I jeho osud je mi ovšem stále neznámý.

Jedním z bodů, který budete přecházet, je rozcestí na Kociánce (leží ve výšce 628 metrů nad mořem). Rozcestí na Kociánce je zhruba 3,5 kilometrů chůze od vašeho dalšího orientačního bodu na cestě směr Bílá – Lhotská. V oblasti naleznete také cedulky upozorňující na možný výskyt velkých šelem (rys, medvěd či vlk), takže se doporučuje jistá dávka opatrnosti, abyste zbytečně zvířata nepřekvapili a nedostali se do problémů. Byť potkat velké šelmy je stále v této oblasti spíše otázkou velkého štěstí, zvířata se totiž sama kontaktu s člověkem spíše vyhýbají.

Bohužel, tak jako ve zbytku Beskyd, tak i v oblasti hor mezi Čeladnou a Bílou se setkáváme s velkým problémem – s turisty, kteří za sebou zanechávají neskutečný nepořádek. Sám jsem před pár dny při cestě z Bílé na Čeladnou viděl velké množství plastových lahví, plechovek, obalů a podobně, vyhozených bezohlednými turisty do přírody. Byl bych rád, kdyby si všichni návštěvníci uvědomili, že takovéto chování nejen hyzdí přírodu, ale způsobuje i velké ekologické problémy a ohrožuje i mnohá zvířata v lese.

Teď v době koronavirové krize, kdy přibylo lidí z měst jezdících do hor, zvýšilo se i množství takovéhoto odpadu vyhozeného v přírodě. Bezohlednost lidí prostě nezná mezí a jejich chování k přírodě je mnohdy až ostudou lidského druhu. Víte například, že plastová láhev se rozkládá zhruba 100 let, papír dva roky a žvýkačka zhruba pět let? 

Když dorazíte na vrchol Lhotská, ocitnete se na horském hřebenu, který je pro povodí klíčovým. Na jednu stranu stékají potůčky do Čeladenky a na druhé straně již potůčky směřují do Bílé Ostravice. V oblasti si také můžete všimnout umělých, ale i přírodních menších vodopádů. Při cestě dále si můžete na potoku Lučovci, zhruba při odbočení 200 metrů z cesty, všimnout klausu Kocián.

Klausy jsou památky na dávné splavování dřeva v této oblasti. V tzv. klausech se zadržovala voda, která se později uvolnila a vznikla tak malá povodňová vlna, po které se plavilo vytěžené dřevo dolů z hor. Klaus Kocián byl vybudován již před rokem 1840.

Od klausu sejdete do oblasti tzv. Mezivodí, kde naleznete lyžařský areál a hotely. To již budete u hlavní cesty směr Bílá, po které pohodlně dojdete do samotné obce Bílá. Na počátku obce se kousek od hlavní cesty nachází arcibiskupský lovecky zámeček. Pokud ještě nebudete unavení, můžete kolem zámečku jít k nedalekému sirnému prameni jménem Smradlavka a kousek dál ke klausu Max, u kterého si můžete posedět v přístřešku a opéci párky. My je tam opékáme i v zimě.

V samotné obci Bílá mimo loveckého zámečku arcibiskupa z roku 1906 (dnes chráněného jako kulturní památka) naleznete i dřevěný kostel svatého Bedřicha, který nechal v letech 1873 až 1874 vystavět olomoucký arcibiskup kardinál Friedrich Langrat z Fürstenbergu. Za kostelem se rozkládá lesní hřbitov a nachází se zde i poutní Lurdská jeskyně. U loveckého zámečku naleznete i malou oboru, kde můžete vidět divoká prasata, muflony, jeleny, daňky i srnky.

V obci jsou také lyžařské areály a zajímavostí je i pozůstatek trasy původně vlakových kolejí, dnes přestavěné na cestu pro pěší. Vlak do Bílé jezdil od roku 1908 až do roku 1965, poté byl provoz zrušen kvůli výstavbě přehradní nádrže Šance. Od té doby končí vlak v Ostravici. Pokud byste snad neměli ještě dost šlapání, můžete se z Bílé vydat směrem na Staré Hamry a dál po beskydských horách a osadách.



Klíčová slova: příroda, cestování, Beskydy, Čeladná



Diskuse ke článku