Španělská chřipka: Neslavně známá pandemie ze začátku 20. století připravila o život až 100 miliónů lidí

V dnešní době blahobytu a vědeckého pokroku si snad ani ne­umíme představit, že by během tří let na zeměkouli zahynul každý dvacátý z aktuálních 7,6 miliardy jejích obyvatel. Celých 380 miliónů, to je víc než polovina Evropanů! Ve druhé dekádě dvacátého století se z toho tolik nenadělalo: zprávy se nešířily tak rychle jako dnes, statistiky nebyly tak spolehlivé a válečná propaganda se snažila zatajit vojenské ztráty zaviněné smrtící ptačí chřipkou. Přitom v armádě to nejspíš všechno začalo.

Smrtící ohňostroj

Francouzským městečkem Étaples, z něhož se za války stala vojenská základna pro sto tisíc mužů s dvaadvaceti špitály, denně procházely desetitisíce chlapů v uniformách a rozjížděly se do celé Evropy, když předtím přišly do kontaktu jak s vepři v přilehlém vepříně, tak s vesnickou drůbeží (a o prasečí a ptačí chřipce a jejích původcích dnes leccos víme). Ideální semeniště a zároveň tranzitní zóna virů, které zmutovaly, aby se z ptáků mohly přenést na prasata… Proti nově vzniklému chřipkovému kmeni lidé nebyli imunní, neboť se s ním dosud nesetkali. A zrovna v Étaples, jak vědci zjistili z archívů, v zimě na přelomu let 1915 a 1916 bojovali s náporem extrémně nakažlivého onemocnění horních cest dýchacích, horečkami a kašlem a nejspíš právě místní přeživší vojáci odsud rozvezli chřipku po světě. Teorií, kde přesně se z doutnajícího viru stal smrtící ohňostroj a první ohnisko nákazy, jsou ovšem mraky.